Netradiční spirálová stavba, považovaná místními za až příliš inovativní, láká na byznysové příležitosti a ukázky tradičního umění. Ale také na smažený sýr a buchtičky se šodó. Pozdvižení v Ósace způsobil příjezd starých škodovek a dalších veteránů, které po více než měsíci cesty dorazili až z Prahy. O své postřehy z Japonska se ve svém vyprávění pro ČTK Connect, po uplynulých dvou třetinách Všeobecné světové výstavy Expo 2025, podělil generální komisař české účasti Ondřej Soška. Přestože Japonsko znal už z minulosti, v mnohém jej překvapilo.

Za první čtyři měsíce výstavy navštívilo český pavilon, k velké radosti organizátorů, přes 800 tisíc návštěvníků z řad veřejnosti. Ale i prestižní hosté jako japonský předseda vlády Šigeru Išiba, holandský král Willem-Alexander, americká delegace, vedená ministrem financí Scottem Bessentem, a mnoho dalších diplomatů a zástupců vlád různých zemí.

Přehlídka českého byznysu a kultury s cílem útočit na city Japonců

Devadesát procent návštěvníků tvoří Japonci. A ti, jak říká Soška, o naší zemi dobře vědí. Znají Prahu, české hudební skladatele, malíře Alfonse Muchu, české sklo a české pivo. Na tuto notu se při tvorbě expozice organizátoři snažili hrát a dobré jméno Česka ve významné ekonomice světa ještě posílit. Tak, aby se návštěvníci v pavilonu cítili dobře, aby v nich vyvolal co nejlepší emoce. Prostor pro tuto příležitost dostala řada českých firem a na dvě stě padesát českých umělců. Organizátoři tak věří, že česká účast bude největším projektem českého byznysu a kultury za posledních více než padesát let, srovnatelná s československou účastí na Expo v Ósace v roce 1970.

O to usiluje téměř padesát zaměstnanců, kteří každý den v pavilonu pracují. Velkou část tvoří Češi, ale dvacítka z nich pochází z Japonska. Jsou to hlavně servírky a číšníci oblíbené české restaurace, kteří se musí s hosty, převážně Japonci, umět domluvit.

Jedna z největších českých restaurací na světě

V Asii se prý přípravě jídla věnuje velká pozornost, a proto bylo potřeba připravit menu, které bude tradiční českou kuchyni skvěle reprezentovat. Ovšem v podobě, která, jak Soška říká, „japonské publikum nezabije“. Tedy ne čtvrtka kachny se šesti knedlíky. V restauraci je denně plno od rána do večera. Strávníci si tu pochutnávají třeba na knedlících plněných kachním nebo vepřovým masem. Oblíbený je smažený sýr a návštěvníci rádi ochutnávají i buchtičky se šodó. Kuchaři se snažili představit tradiční české chutě, ale za použití japonských surovin. Servíruje se tu dva tisíce porcí denně a vytočí dva a půl tisíce piv, takže je to současně jedna z největších českých restaurací na světě.

Účinná forma ekonomické, vědecké a kulturní diplomacie

Naplnit cíl výstavy a představit Česko po ekonomické stránce v tom nejlepším světle, se organizátoři rozhodli jinak, než bylo v minulosti běžné. Nedávají firmám možnost vystavovat své produkty přímo v návštěvnické cestě, ale pojali jejich prezentaci prostřednictvím eventů. V pracovní dny je organizována řada konferencí, seminářů a byznysových akcí, na kterých se firmy mohou potkat se svými protějšky z oboru. Během celé výstavy se českých firem představí skoro stovka. Svou příležitost už využil národní partner výstavy, developerská skupina CTP, která poskytuje komerční prostory i pro japonské investory. Dále Elmarco, specialista na nanovlákna, designové společnosti Granát Turnov a Presiosa nebo stavební skupina Purposia Group. A v české restauraci se čepuje Plzeňský Prazdroj. „Firmy tuto příležitost vnímají jako nejsilnější platformu ekonomické, vědecké a kulturní diplomacie,“ věří Soška. Na září se pak chystá energetická konference, kde se české firmy mohou setkat se svými protějšky nejen z Japonska, ale i z Koreje nebo Austrálie.

Sláva na narozeniny Alfonse Muchy: veteráni, český prezident i japonská princezna

Jedním z vrcholů Národního dne byl příjezd expedice Robot – historických vozidel, která do Ósaky po více než měsíci putování dorazila až z Prahy. Stala se tak významnou součástí oslav u příležitostí 165. výročí narození Alfonse Muchy, který je, podle Sošky, v Japonsku nesmírně populární. Přijely staré škodovky, ale také Tatra z roku 1956, nejstarší auto Expedice, a po jednom vozu značek Toyota a Ford. „Způsobily veliký povyk nejen v Japonsku, ale ve všech zemích, kudy projížděly,“ říká Soška. Organizátorům se podařilo vystavit je hned u „Festival Station“, vedle pavilonu Francie a Spojených států, v místech, kde denně chodí stovky tisíc lidí. O pozornost tedy neměla auta nouzi. Na Národní den navštívil výstavu i český prezident Petr Pavel, kterého doprovodila její císařská výsost princezna Takamado. Ta strávila s Čechy celý den, což prý nebývá běžné, a dokazuje to, že se program během Národního dne líbil a vzbudil velký ohlas.

Odcestuje pavilon po demontáži do Česka?

Zkušenosti z Japonska má už z dob studií před dvaceti lety. Přesto nyní, při světové výstavě, Sošku leccos překvapilo. Nejvíce to, že v některých věcech nejsou Japonci příliš flexibilní. Když přišli organizátoři s návrhem pavilonu, považovaly jej japonské úřady za až příliš technologicky inovativní. Museli pak Japonce přesvědčovat, že budova, jejíž nosná konstrukce je celá ze dřeva, bude dostatečně pevná a zvládne i případné zemětřesení. Výstava Expo končí 13. října tohoto roku. Tím ale nekončí role generálního komisaře české účasti. Další důležitou částí projektu je demontáž pavilonu a relokace na nové místo. Zájemci o jeho koupi, ať už z Česka nebo z Japonska, už se ozývají. Soška věří, že se netradiční spirálová stavba prodá dobře: „Mým přáním je, aby se podařilo jej do roka prodat do Česka, protože by tuto nádhernou budovu mohli ocenit i lidé, kteří do Japonska, kvůli velké geografické vzdálenosti, nemohli dorazit.“ Pro zhlédnutí výstavy na původním místě mají nicméně návštěvníci ještě skoro dva měsíce a organizátoři tak zvou k návštěvě pavilonu ještě v Japonsku.