Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Právě před 183 lety přijel do Brna první vlak a rovnou se stihl nabourat. Toho dne vstoupily české země do nového, moderního světa oceli a páry.
Když 7. července 1839 přijel do Brna v půl jedenácté ráno první vlak, bylo to – jak psaly Pražské nowiny – „pro hlavní toto město zwláštní slawností“. Železnice vůbec poprvé spojila dvě metropole habsburské říše (hlavní města Arcivévodství rakouského a Markrabství moravského), a tak není divu, že kolona vlaků tažená lokomotivami nazvanými Bruna, Gigant, Hercules a Bucefalus vjížděla do Brna „při střílení z moždířů a hudbě“.
Speciální uvítání čekalo i na prvních 800 pasažérů, kteří po čtyřech hodinách cesty vystoupili na peron brněnského nádraží: „Mnozí wznešení cestowatelé, mezi nimi i několik wysokých státních ouředníků, byli u pana purkmistra pohostínu (hosty, pozn. red.), kdež pilo se na zdrawí Jeho Majestátu a pak oněch wážených mužů, kteří k wywedení železné dráhy, tomuto welikému dílu, napomáhali.“ Krátce před čtvrtou odpolední nasedli zase všichni do vagonů a vydali se na zpáteční cestu.
Železnice bohužel už v onen slavný den ukázala, že nedovede jen zkracovat vzdálenosti, ale také dosud nevídanou silou pustošit a deformovat křehká lidská těla. K první železniční nehodě na našem území došlo u Vranovic (zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Břeclaví), když anglický strojvůdce lokomotivy Gigant nestihl z nepozornosti včas zabrzdit a vrazil do vlaku před sebou takovou silou, že „oba wozy na díle se roztřískaly a několik osob, mezi nimi pět znamenitě, poraněno bylo“.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot
