Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Čert vás za to vem! Historie železniční dopravy v habsburské monarchii

Právě před 183 lety přijel do Brna první vlak a rovnou se stihl nabourat. Toho dne vstoupily české země do nového, moderního světa oceli a páry.

Čert vás za to vem! Historie železniční dopravy v habsburské monarchii
Předtím, než se u nás definitivně prosadily ocel a pára, vznikly v Čechách dvě koněspřežné dráhy: Linec – České Budějovice (1827) a Lánská dráha (1830) | foto Archiv

Když 7. července 1839 přijel do Brna v půl jedenácté ráno první vlak, bylo to – jak psaly Pražské nowiny – „pro hlavní toto město zwláštní slawností“. Železnice vůbec poprvé spojila dvě metropole habsburské říše (hlavní města Arcivévodství rakouského a Markrabství moravského), a tak není divu, že kolona vlaků tažená lokomotivami nazvanými Bruna, Gigant, Hercules a Bucefalus vjížděla do Brna „při střílení z moždířů a hudbě“.

Speciální uvítání čekalo i na prvních 800 pasažérů, kteří po čtyřech hodinách cesty vystoupili na peron brněnského nádraží: „Mnozí wznešení cestowatelé, mezi nimi i několik wysokých státních ouředníků, byli u pana purkmistra pohostínu (hosty, pozn. red.), kdež pilo se na zdrawí Jeho Majestátu a pak oněch wážených mužů, kteří k wywedení železné dráhy, tomuto welikému dílu, napomáhali.“ Krátce před čtvrtou odpolední nasedli zase všichni do vagonů a vydali se na zpáteční cestu.

Železnice bohužel už v onen slavný den ukázala, že nedovede jen zkracovat vzdálenosti, ale také dosud nevídanou silou pustošit a deformovat křehká lidská těla. K první železniční nehodě na našem území došlo u Vranovic (zhruba v polovině cesty mezi Brnem a Břeclaví), když anglický strojvůdce lokomotivy Gigant nestihl z nepozornosti včas zabrzdit a vrazil do vlaku před sebou takovou silou, že „oba wozy na díle se roztřískaly a několik osob, mezi nimi pět znamenitě, poraněno bylo“.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit