Umělá inteligence v práci? Boomeři šlapou generaci Z na paty, říká Bělková z Microsoftu

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Není to jen o věku. Zástupci generace Z mají k technologiím blízko, boomeři ale za nimi nezaostávají a stále častěji používají nástroje AI i v práci. „O lidi, kteří se s nimi naučí, bude vždycky zájem,“ říká personální ředitelka českého a slovenského Microsoftu Andrea Bělková.

Celý článek
0

Samsung zpoplatní umělou inteligenci ve svých telefonech

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Mobilní telefony od Samsungu jsou dlouhodobě považovány za lídra pokročilých technologií. Firmě se také jako první podařilo plnohodnotně implementovat do svých přístrojů umělou inteligenci, čímž dosáhla rekordních prodejů. Uživatele namlsala, následně je ale vyždímá. AI totiž v přístrojích v dalších letech zpoplatní.

Celý článek
0

Green Dealu natruc. Německá vesnice zmizí z mapy kvůli těžbě hnědého uhlí

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Vesnice Mühlrose v německé Lužici, která leží u hranic s Českem a Polskem, je zřejmě jedním z posledních sídel, která musejí ustoupit těžbě uhlí na území Evropské unie.

Celý článek
0

Čárový kód pro broučky

Nové DNA metody skokově zvyšují naše znalosti o přírodě. Čeští vědci díky nim nyní identifikovali tisíc nových druhů v jedné jediné skupině tropických brouků

Čárový kód pro broučky
Nově objevené a dosud nepojmenované druhy dlouhoústcovitých z Papuy Nové Guineje. | Foto Michal Motyka

„Některé samice jsou větší a pestře zbarvené. Jejich samci jsou v podstatě pouze létající schránky na sperma – vypadají tedy úplně jinak, jsou mnohem menší, černí... Bez znalosti DNA je nejsme schopni k sobě přiřadit a dříve byli chybně zařazeni do odlišných skupin,“ říká vedoucí výzkumné skupiny Ladislav Bocák z Českého institutu výzkumu a pokročilých technologií CATRIN Univerzity Palackého v Olomouci.

Čeští vědci provedli velkou analýzu hmyzu z více než 800 lokalit v Asii, Africe a Austrálii a v jediné skupině brouků „dlouhoústcovitých“ nalezli asi dva tisíce druhů, z toho polovinu dosud neznámých.

Využili k tomu „DNA přístup“, kdy spojili dvě metody: „Takzvané sekvenování krátkých úseků mitochondriální DNA slouží jako ‚čárový kód‘ pro identifikaci druhů,“ vysvětluje Bocák. Pro klasifikaci je ale nutné sestrojit „evoluční strom“ – mapu příbuznosti jednotlivých druhů, k jeho vytvoření vědci použili sekvenování nové generace, které poskytuje nesrovnatelně větší objemy dat z celého genomu. „Podařilo se nám vytvořit fylogenetickou klasifikaci, která je nezbytná pro výzkum ve všech biologických disciplínách,“ říká Bocák, podle kterého je to výsledek práce mnoha lidí a dvaceti let sběru vzorků.

Vydání

Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot

Máte účet?

Přihlásit