V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu Evropská unie intezivně řeší, jak se definitivně zbavit závislosti na ruském zemním plynu a ropě. Návrhy řešení sahají od výstavby jaderných elektráren a obnovitelných zdrojů až po zachování uhlí.

Faktem však je, že importy ruských energií do Evropy padaly už před vyostřením situace na Ukrajině, a tedy i zhoršením vzájemných vztahů. Podle nově zveřejněných dat Eurostatu dosáhla hodnota dovozu z Ruské federace do zemí EU v loňském roce 158,5 miliardy eur. Z toho 99 miliard, tedy 62 procent, tvořily energie.

Čísla také ukazují na celkový propad ruského dovozu za posledních deset let, zároveň však na ještě výraznější pokles energetických importů. V roce 2011 totiž Rusko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 193,1 miliardy eur, přičemž energie se na tom podílely 148 miliardami. To znamená 77 procent a pokles důležitosti ruských energetických importů v průběhu deseti let o 14,2 procentního bodu. O tom, co je příčinou, lze jen spekulovat, ale nejspíš to souvisí s rozvojem „domácích“, obnovitelných zdrojů v Evropě.

Dekáda neprospívala ani evropskému vývozu do Ruska. Jeho hodnota se smrštila ze 103,8 miliardy eur v roce 2011 na loňských 89,3 miliardy.

Z dat Eurostatu je patrné, že propad vzájemného obchodu nastal jak po přisvojení Krymu Ruskem v roce 2014 a zavedení prvních protiruských sankcí, tak po odvetném embargu na vývoz potravin.

Ještě výrazněji dopadla na vzájemný obchod pandemie covidu-19. Nicméně po odeznění první vlny nákazy v roce 2020 se dokázal vzájemný zahraniční obchod ještě vzpamatovat a dostat se na hodnoty před covidem. To v letošním roce – a nejspíš i v následujících letech – bude možné jen stěží.