Bolševník a nutrie v čele invaze. Jak zastavit šíření nepůvodních druhů?

Cedulky se zákazem krmení nutrií na Střeleckém ostrově v centru Prahy nelze přehlédnout. I tak se ale na břehu sklání skupinka mladých lidí, k níž právě připlavali tři tito hlodavci, a dává jim něco ze svých zásob jídla. Nutrie patří už roky k vítaným atrakcím metropole nejen mezi dětmi, ale i mnoha dospělými. Zákaz nezákaz, vždycky se najde někdo, kdo jim dá něco na zub.

Nutrie nemají v Praze, ale ani jinde v Česku co pohledávat. Jejich původním domovem je Jižní Amerika. Ale postupně se rozšířily do různých koutů světa včetně Evropy a České republiky. Patří mezi takzvané invazní druhy. Vedle toho, že vytlačují původní druhy živočichů a narušují břehy budováním nor, přenášejí také různé druhy nemocí. Lidé je přitom považují za neškodné tvory, přikrmují je a tím problém ještě eskalují.

„Sledujeme, že na řekách a vodních plochách v zastavěných oblastech je hustota populace mnohdy větší než ve volné krajině,“ uvedl před časem Ondřej Mikulka z Mendelovy univerzity v Brně. Nutrie se rozmnožuje několikrát za rok, přičemž v jednom vrhu je čtyři až šest mláďat. Praha a další města se snaží počty těchto zvířat redukovat, někde je střílejí myslivci, jinde je odchytová služba loví do klecí. I tak je populace nutrií v české krajině stále velmi početná.