Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Boj o zrno z Černomoří rok poté

Rusové dělají, co mohou, aby co nejvíc poškodili ukrajinský vývoz. A tváří se u toho jako zachránci třetího světa před hladem

Boj o zrno z Černomoří rok poté
ilustrační foto | Shutterstock.com

Rusko 18. července odstoupilo od Černomořské obilné iniciativy, kterou loni v červenci zprostředkovalo Turecko a OSN, aby byl zajištěn vývoz obilí z ukrajinských černomořských přístavů. Moskva si opakovaně stěžovala na to, že západní sankce uvalené na Rusko po útoku na Ukrajinu komplikují jeho vývoz potravinářských produktů, ač se na ně přímo nikdy nevztahovaly a export byl rekordní. Zejména mu vadilo zaražení přístupu ruské státní zemědělské banky k mezinárodnímu mezibankovnímu platebnímu systému SWIFT a potíže při sjednávání pojištění při ruském vývozu potravinářské produkce a hnojiv.

Rusové také požadovali obnovení dodávek náhradních dílů k západní zemědělské technice a obnovení přístupu k produktovodu do Oděsy, jehož prostřednictvím vyváželi do zahraničí čpavek. Nepomohl ani kompromisní návrh OSN a EU, aby vznikla speciální odnož Rosselchozbank, přes kterou by se transakce mohly provádět s využitím SWIFT. Vzápětí Moskva pohrozila, že „bezpečnost koridoru již nemůže zaručit“.

Ukrajina tak přišla o jeden z hlavních zdrojů exportních příjmů – její výroba potravinářských komodit, zejména pšenice, kukuřice a slunečnicového oleje, podle serveru Politico údajně postačovala spotřebě 400 milionů lidí. Pšenice z Ukrajiny mívala deset procent, kukuřice patnáct procent a ječmen třináct procent světového trhu.

Před rokem díky vytvoření koridoru mohl pokračovat ukrajinský vývoz ze tří neokupovaných přístavů v Oděse, Černomorsku a Južném. V nejrušnějším měsíci (říjnu 2022) se z nich podařilo vyvézt 4,2 milionu tun zemědělských komodit, převážně obilí a olejnin, tedy téměř dosáhnout předválečného objemu pěti milionů tun měsíčně. Obnovení ukrajinských dodávek výrazně přispělo k saturaci potřeb tradičních dovozců, jako je Egypt a další africké a blízkovýchodní země. Díky tomu se oproti loňským špičkám zklidnily i ceny zemědělských komodit na světových burzách (viz graf).

Již před odstoupením Ruska od dohody se však objem vývozu z přístavů snižoval, v květnu klesl na 1,3 milionu tun, hráči na trhu zjevně předpokládali, že Moskva tentokrát neblufuje. Celkem se za rok trvání dohody vyvezlo podle listu Financial Times 33 milionů tun obilí. Podle britského deníku Vladimir Putin nyní navrhl alternativu, která by měla vyšachovat ze hry a potrestat Ukrajinu, Rusku naopak dopomoci k penězům, a ještě mu umožnit, aby se u toho mohlo tvářit jako zachránce hladovějících. Podle FT by ruské obilí, asi milion tun, měl koupit Katar a po tranzitu přes Turecko by obilí putovalo do Afriky. Nápad je to tak drzý, že se k němu ani Katar, ani Turecko nechtěly vyjádřit.

 

Rusko ovšem může přikročit i k PR cvičení, kdy nabídne nejpostiženějším africkým zemím dodávky s velkou slevou, ostatně to avizovalo již v březnu. V případě „přátelského“ Mali už tak činí; prodává hluboko pod cenou, údajně za 220 dolarů za tunu. Putin v rámci příprav na petrohradský summit s představiteli afrických států bagatelizoval význam Ukrajiny pro zásobování rozvojových zemí hrubě nepravdivým tvrzením, že pouze tři procenta vývozu koridorem šla k těm nejpotřebnějším. Ve skutečnosti Světový potravinový program OSN (WFP) distribuoval nejpostiženějším zemím pšenici, jež loni z více než poloviny pocházela z Ukrajiny.

„Naše země je schopna nahradit ukrajinské obilí jak za komerčních, tak zvýhodněných podmínek, zvláště když očekáváme další rekordní úrodu,“ goeb­belsoval Putin. Rusko je největším vývozcem pšenice na světové trhy již řadu let, letos by mělo podle odhadů vyvézt 44,5 až 48,2 milionu tun, což by mu podle ruského hospodářského deníku Kommersant mělo vynést zvýšení světového tržního podílu na třináct procent z loňských 11,3 procenta.

Hledání alternativní cesty

Cesta ukrajinských komodit do evropských přístavů je možná buď po železnici, nebo kombinovaně s lodní přepravou po Dunaji. Vzhledem k nákladům se tudy přepravovalo ročně jen pár set tisíc tun obilí, loni však vývoz stoupl na dva miliony tun a podle Ukrajinců by se mohl zdvojnásobit. Náhrada za export po Černém moři to však není a ukrajinští představitelé v čele s prezidentem Zelenským budou tlačit na zřízení garančního fondu, který by byl vybaven 500 miliony dolarů, z nichž by se měly krýt případné škody dopravcům.

Rusko, aby se „pojistilo“, že ukrajinská konkurence bude mít opravdu problémy, ničí nejen exportní terminály v Oděse a v Černomorsku, ale snaží se poškodit i alternativní možnost exportu po Dunaji útoky na infrastrukturu v ukrajinských říčních terminálech v jeho ústí. Ukrajinci slibují reciproční odvetu proti ruským lodím transportujícím obilí v Černém moři.

Na válečné poměry dobrá sklizeň

Implikace pro Ukrajinu jsou velmi mrzuté, protože podle ukrajinské Asociace obchodníků s obilím (UGA) dopadne letošní sklizeň podstatně lépe, než očekávalo ministerstvo zemědělství, které počítalo s poklesem sklizně pšenice na sedmnáct milionů tun z loňských dvaceti milionů tun. UGA podle šetření u farmářů zjistila, že sklizeň by mohla dosáhnout 24 milionů tun, což je sice hluboko pod rekordními 32 miliony tun v roce 2021, ale vzhledem k podmínkám nečekaně dobrý výsledek, který nejméně o šest milionů tun překonává odhad trhu. Poradenská firma UkrAgroConsult uvedla, že to je zásluhou dobrých hektarových výnosů, neboť průměr by měl dosáhnout 5,46 tuny z hektaru, a to i díky tomu, že polovina farmářů nakonec dokázala aplikovat hnojiva v potřebném množství.

Ukrajinského zemědělství se bojíme

O to větší budou logistické potíže s tím, jak obilí dobře uskladnit, a hlavně dopravit na světové trhy. „Bude to mít zřejmě vliv na ceny. O to víc se bude vozit ukrajinská pšenice do Evropské unie jediným koridorem, který zůstane. A to by mohlo totálně zlikvidovat evropský trh s pšenicí,“ komentoval informace o uzavření černomořské trasy tajemník Zemědělského svazu Vladimír Pícha.

To jsou silná slova, neboť z Evropy se bude obilí vyvážet, ale naráží na ruskou konkurenci, která je při ceně odhadované na 230 dolarů za tunu (v obchodní paritě FOB – vyplaceno na loď) asi o 25 až 30 dolarů levnější a vytěsňuje unijní obilí z  tradičních odbytišť.

Problém ukrajinskému exportu způsobí podstatně vyšší přepravní náklady oproti nepoměrně efektivnější černomořské cestě. Lokální přetlak nabídky pochopitelně může mít dopad a Česko patří k zemím, které to pocítí, protože ukrajinské obilí hledající alternativní dopravní trasy může alespoň zčásti skončit v Evropě a bude se prodávat se slevou. Z toho také plynou obavy z možného poklesu cen ve středoevropském regionu, ve kterém ostatně již bylo napětí celou řadu měsíců cítit a farmáři si vynutili ochranářská opatření.

 

Země jako Polsko a Česko se nacházejí ve velice delikátní situaci. Na jedné straně chtějí jejich vlády Ukrajincům pomoci, na straně druhé jsou pod silným tlakem domácích zemědělců, aby ukrajinské obilí nekončilo na vnitřním trhu, ale doputovalo k tradičním odběratelům v rozvojových zemích. Jak prohlásil 20. července nový ministr zemědělství Marek Výborný po jednání s polským protějškem: „Je důležité, aby koridory solidarity, přes které se zemědělské komodity vyvážejí, fungovaly v celé Evropské unii efektivně, a ochránily tak naše zemědělce a potravináře. Pokud se nepodaří znovu otevřít černomořské přístavy pro vývoz obilí loděmi, budou mít koridory ještě zásadnější roli.“

Polský premiér Mateusz Morawiecki přišel s velmi silným prohlášením, že pokud Evropská komise neprodlouží omezení na dovoz ukrajinského obilí do EU nejméně do konce roku, učiní tak Polsko jednostranně. Komise v dubnu pod tlakem Polska, Maďarska, Slovenska a Bulharska zavedla „emergency safeguard measures“, tedy nouzová opatření omezující příliv ukrajinské pšenice, kukuřice, řepkového a slunečnicového semene na vnitřní trh EU, a ještě přihodila sto milionů eur jako pomoc postiženým zemím.

Česko sice za loňský rok napřímo z Ukrajiny dovezlo pouze necelé čtyři tisíce tun, což je zcela zanedbatelné množství ve srovnání s tuzemskou produkcí, která v posledních letech dosahovala v průměru 4,8 milionu tun ročně, a je významným čistým vývozcem, nicméně v silech jsou ještě neprodané zásoby z loňské sklizně.

Na evropské komoditní burze ­MATIF v Paříži ceny potravinářské pšenice v týdnu po odchodu Ruska od dohody stoupaly. Boj o zrno pokračuje.