Teoreticky je to ta samá elektřina, proud elektronů o stejném napětí a frekvenci, avšak její cena se napříč Evropou výrazně různí. Paradoxně je často v nepřímé úměře k bohatství jednotlivých zemí. Zatímco ve skandinávských zemích se nyní elektřina v základním pásmu na příští rok prodává po 21 eurech za jednu megawatthodinu, v Polsku a na Balkáně cena převyšuje 50 eur.

Jak je na tom Česko? Při současné úrovni okolo 45 eur již patříme spíše k dražším zemím. Pro srovnání, na německé burze EEX se dá stejné množství elektřiny pořídit o deset procent levněji. Domácnosti v Německu či severní Evropě sice z toho nic nemají, protože jim náklady na energii kazí vysoké ekologické daně, avšak rozdíl v ceně staví do nevýhodné pozice české průmyslové podniky.

David Tramba

Historicky to bývalo přesně naopak. Před startem pražské energetické burzy PXE v létě 2007 bývala velkoobchodní cena elektřiny u nás nižší než v Německu. Následně se na několik let vyrovnala. V posledních pěti letech již Česko začíná být dražší. Rozdíl postupně narůstá, v posledních dvanácti měsících kolísá mezi třemi až šesti eury za megawatthodinu.

Ukazuje se, že argument o výhodnosti přebytkové bilance – což je modla autorů Státní energetické koncepce z dílny ministerstva průmyslu a obchodu – je mylný. Česko sice vyváží až pětinu vyrobené elektřiny, ale přesto platíme vyšší cenu než deficitní země typu Nizozemska, Belgie či Rakouska.

David Tramba

Podle vyjádření hlavního ekonoma Skupiny ČEZ Pavla Řežábka o výši ceny rozhodují jiné faktory. „Hlavním důvodem je vytrvalý růst obnovitelných zdrojů u našich západních sousedů. Obnovitelné zdroje mají variabilní náklady blízké nule, proto celkově snižují velkoobchodní cenu elektřiny. Orientačně lze říct, že růst obnovitelných zdrojů v Německu snižuje velkoobchodní cenu elektřiny asi o 0,7 eura za megawatthodinu ročně,“ vysvětluje Řežábek.

Situace se může otočit za tři roky – po odstavení německých jaderných elektráren. Na nějakou dobu opět budou velkoobchodní ceny elektřiny v Německu na podobné úrovni jako v Česku, možná i mírně vyšší. Další přírůstek kapacity větrných a solárních elektráren v Německu však po několika letech pravděpodobně opět srazí úroveň tamních velkoobchodních cen pod úroveň těch českých.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

David Tramba