Agresivní vstup Ruska na území cizího suverénního státu vzedmul v Češích obrovskou vlnu solidarity. K aktivitám jednotlivců a neziskových sdružení se přidávají i velké vědecké instituce. Vysoce vzdělaní Ukrajinci v nich mohou začít pracovat prakticky hned po příjezdu do Česka. Kromě pracovního místa jim bude zajištěno i ubytování či zdravotní péče.

Jako jedna z prvních se k podpoře Ukrajiny vyjádřila Akademie věd České republiky (AV ČR). Výzkumná instituce s bezmála deseti tisíci zaměstnanci a takřka sedmimiliardovým rozpočtem ostře odsoudila ruskou agresi. „Vědci a vědkyně nemohou mlčet tváří v tvář válečnému konfliktu na území Evropy. Stojíme na straně dodržování lidských práv, svobod a demokracie. Našim kolegům na Ukrajině vyjadřujeme plnou podporu a podáváme pomocnou ruku,“ uvedla profesorka Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd.

S Ukrajinou Akademie úzce spolupracovala již před válkou. „S Národní akademií věd Ukrajiny, která vznikla v roce 1918, spolupracuje naše instituce v současné době na šesti projektech: mimo jiné na studiu virové rezistence transgenních rostlin bramboru (s Ústavem experimentální botaniky), výzkumu organické hmoty v pobřežních půdách Antarktidy (Biologické centrum) nebo polymerních kompozitů pro svařování a 3D tisky (Ústav makromolekulární chemie),“ doplnila mluvčí Markéta Růžičková.

V čase, kdy Rusové přešli na novou strategii a místo jakžtakž pochopitelného ničení strategických a vojenských cílů kolem sebe odpalují rakety hlava nehlava, ale již ukrajinští vědci nemohou pracovat na své domovské půdě. Proto jim naše Akademie přislíbila u nás potřebné zázemí a příjem.

Plán Akademie na podporu zahraničních vědců má dvě roviny. „Jednou složkou je stipendijní program Researchers at Risk Fellowship, v jehož rámci budou moci na našich ústavech působit doktorandi, postdoktorandi a vědečtí pracovníci z Ukrajiny. Tento program je do jisté míry výběrový a cílí skutečně na lidi z akademické sféry. V první výzvě plánujeme podpořit alespoň padesát nových kolegů a kolegyň,“ uvedl profesor David Honys, člen Akademické rady AV ČR, který je pověřený koordinací mezinárodní spolupráce.

Finanční podporu formou dotace poskytne Akademie až do 31. prosince 2023, hrubá mzda podpořených pracovníků dosáhne – podle výše pracovního úvazku – přibližně 45 tisíc korun měsíčně.

Druhá rovina pak už necílí konkrétně na vědce, ale symbolizuje snahu pomoci Ukrajincům bez ohledu na jejich kvalifikaci. „Jsme si vědomi, že k nám nemíří jen akademičtí pracovníci a že je třeba lidem prchajícím z Ukrajiny rychle pomoci. Právě tímto směrem jde druhá složka pomoci. Zde se jedná o navýšení institucionální podpory ústavům, které ovšem nebude plošné, ale bude se specificky vztahovat k pomoci Ukrajině. Využití těchto finančních prostředků pak bude záviset na samotných ústavech, nebude nutné zaměstnávat jen výzkumné pracovníky, dokonce nebude nutné tyto finance využívat jen formou mzdových prostředků,“ říká Honys. Ředitelé ústavů se tak budou moci sami rozhodnout, jak peníze využijí. Bude možné je utratit například za mzdy nového pomocného personálu, kterým by se mohli stát i nízkokvalifikovaní Ukrajinci. Případně je za ně možné koupit potřebný materiál, pomůcky, vybavení domácností, a tak podpořit Ukrajince v nouzi.

Pomohou i školy

K AV ČR se ale přidávají i další vědecko-výzkumné instituce. Robustní podporu pro ukrajinské občany spustily tuzemské vysoké školy a univerzity. Jako jedna z prvních představila své plány Vysoká škola ekonomická v Praze. Přijme třicítku ukrajinských studentů. Uprchlíkům nabídne ubytování v prostorách vlastněných školou a stávajícím studentům VŠE z Ukrajiny poskytne mimořádné stipendium. Všechny fakulty univerzity taktéž mají zvážit zaměstnávání vysokoškolských pedagogů z Ukrajiny. Podobně pak postupují i další tuzemské školy.

„Koordinujeme naše aktivity jak s Úřadem vlády, tak s ministerstvem školství, abychom mohli na české vysoké školy přijmout co nejvíce akademiků i studentů utíkajících před válkou způsobenou ruským agresorem,“ řekl Hrotu profesor Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity v Brně a rovněž předseda České konference rektorů.

Jím vedená univerzita prý má připravený speciální fond na podporu personální politiky, který byl vytvořen právě za účelem finanční podpory přijetí zahraničních akademických pracovníků. „Nyní plánujeme tento fond navýšit, aby bylo možné přijmout co nejvíce zájemců. V oblasti vědy a výzkumu také připravujeme podpůrné schéma zacílené na vědce z Ukrajiny a jejich rodinné příslušníky, které by umožnilo jejich přesun do ČR a zajistilo jim důstojné podmínky pro vědeckou činnost,“ uvedl Bareš.

Nepůjde pouze o učitele a vědce. Jen Masarykova univerzita chce souhrnně na všech fakultách přijmout až tisícovku ukrajinských studentů prchajících před válkou. „V rámci zjednodušení tohoto procesu finalizujeme přípravu speciálního běhu přijímacího řízení vycházejícího z nárůstu zájmu o studium na univerzitě ze strany ukrajinských studentů. Ten je určený pro ukrajinské středoškolské i vysokoškolské studenty, bude bez poplatku a bude probíhat mimo řádné přijímací řízení,“ doplnil rektor.

Různé formy pomoci postupně zveřejňují i další univerzity a vysoké školy. Celkem by u nás mohla najít bezpečné místo k výuce či vědecké činnosti až tisícovka učitelů a vědců a desítky tisíc studentů z Ukrajiny. Instituce tvrdí, že to nebude na úkor kapacit určených pro české studenty. Se znalostí místních vysokoškolských poměrů se tomu ovšem dá jen stěží věřit.

Už vás nechceme

Zatímco pro Ukrajince se u nás dveře otevírají, pro jiné zavírají. Do izolace se dostávají Rusové. „Důrazně vyzývám všechny vzdělávací a výzkumné instituce ČR, aby neprodleně a důsledně zvážily pokračování jak své bilaterální spolupráce se subjekty majícími své sídlo na území Ruské federace, tak i multilaterální spolupráce, v nichž má Ruská federace vliv a podíl,“ sdělil ministr školství Petr Gazdík (STAN) krátce po vypuknutí války. A z kroků českých institucí je zřejmé, že výzvu vzali jejich šéfové vážně.

„Ústavy AV ČR skutečně postupně přerušují či ukončují institucionální spolupráci s ruskými a běloruskými vědecko-výzkumnými institucemi. Důvodem je, že v těchto zemích nelze zaručit svobodu bádání bez politických vlivů, což je v rozporu s naším pojetím vědy. Na druhou stranu, protože nesouhlasíme s principem kolektivní viny, necháváme na uvážení jednotlivých pracovišť, zda budou, či nebudou pokračovat v neformální spolupráci s konkrétními vědeckými pracovníky v těchto zemích,“ sdělil za Akademii David Honys.

Výzkumné projekty řešené s Rusy postupně vypovídají i vysoké školy. Podle Akademie věd i České konference rektorů to ale pro českou vědu a výzkum nebude žádná velká ztráta. „Nejedná se o závažný problém, vliv na tuzemský výzkum bude marginální. Například Masarykova univerzita je dlouhodobě zaměřena na spolupráci se špičkovými západními univerzitami, mimo jiné také v rámci evropské univerzitní aliance EDUC. V oblasti vědy a výzkumu Masarykova univerzita spolupracuje převážně s členskými zeměmi EU a Británií. S Ruskem ani Ukrajinou neprobíhala a neprobíhá rozsáhlá vědecká spolupráce, zásadní problémy v tomto směru tedy neočekáváme,“ řekl předseda rektorů Bareš.

„Dopady na AV ČR nebudou nijak zásadní, mimo jiné i proto, že Rusko ani Bělorusko obecně nepatří mezi naše klíčové zahraniční partnery a rozsah spolupráce ani před válkou nebyl masivní. Výjimku mohou tvořit některé obory, například kosmický výzkum, v jehož rámci jsou některé ústavy AV ČR zapojeny v rusko-evropských projektech. Zde se budoucnost těchto projektů postupně řeší,“ dodal Honys z Akademie věd. 

Ukažme si na ně

Vzdělávací a vědecké instituce se snaží postupovat v krizi umírněně, občas však nedokážou zabránit individuálním excesům. Jeden takový se krátce po vypuknutí rusko-ukrajinského konfliktu udál na Fakultě informatiky a statistiky VŠE v Praze. Tamní profesor Martin Dlouhý totiž spustil vlastní protiruské sankce. „Nebudu učit ruské studenty, nebudu jim vést závěrečné práce. Vyzývám k tomu i ostatní,“ uvedl ve veřejném příspěvku na Facebooku. Sklidil ale obrovskou vlnu kritiky od studentů i kolegů. Veřejně se od něj distancovala dokonce i rektorka univerzity Hana Machková, která avizovala personální kroky. Dlouhý se za svůj postoj následně omluvil. „Můj příspěvek nereprezentoval moje dlouhodobé názory,“ napsal na stránky školy.