Když už nic jiného, mohla by pandemie koronaviru přinést nové netradiční metody průzkumu trhu a zjišťování bydliště zákazníků. „Pokud má někdo na roušce logo SK Slezská, tak nejspíš přijel z Ostravy,“ všímá si Karel Kříž, vedoucí prodejny Adidas v outletovém centru Freeport v Hatích na hranicích s Rakouskem.

Z Ostravy je to sem 250 kilometrů a fanoušek Baníku není jediný, kdo má první otevírací den obchodních center po pandemii za sebou dalekou cestu. Nákupní pasáží se míhají roušky brněnské Komety, SK Prostějov, a dokonce i pražské Slavie. „Přijeli jsme z Kunína za slevami. Už jsme nakoupili v Adidasu a teď se ještě chystáme na Nike,“ popisuje další mladý zákazník z Moravskoslezského kraje, který se odběhl občerstvit před hlavní vstup.

Restaurace jsou otevřené a jídlo vydávají skrze okénko. Konzumace uvnitř centra je zakázaná, na což opakovaně upozorňuje rozhlas. Vnímavému posluchači neunikne, že upozornění zaznívá výhradně česky, zatímco zvukové reklamy jednotlivých prodejců mají vždy i německou variantu.

Znělky módních značek jsou nejspíš staršího data, varování o zákazu konzumace či dodržování rozestupů je zcela aktuální. Německá verze by byla zbytečná. Rakouští zákazníci zde z pochopitelných důvodů žádní nejsou.

První otevírací den po uvolnění koronavirových opatření jejich absence ale rozhodně nevadila. Návštěvnost byla i bez Rakušanů 2,5krát vyšší než ve srovnatelný den v minulém roce, a tržby dokonce třikrát. Dlouhodobější nepřítomnost německy mluvících obyvatel někdejší společné monarchie by ovšem měla na příhraniční podnikání fatální dopady.

Outlet jako model pro krizi

Freeport Fashion Outlet je s datem otevření v roce 2003 nejstarším outletovým centrem v Česku. Pražská Fashion Arena Prague Outlet, „letištní“ Premium Outlet Prague Airport nebo ostravská Outlet Arena Moravia následovaly až o mnoho let později.

Od roku 2015 spadá Freeport pod rakouskou skupinu Fashion Outlet Parndorf Beteiligungs, za kterou stojí rakouští finančníci Franz Kollitsch a Erwin Krause. Jak už název holdingu napovídá, pod skupinu spadá i nedaleké rakouské obchodní centrum Fashion Outlet Parndorf jihovýchodně od Vídně poblíž slovenských a maďarských hranic.

Do 75 prodejen Freeportu na ploše 22,4 tisíce metrů čtverečních uprostřed kdysi železnou oponou uzavřeného území ročně dorazí přes dva miliony zákazníků. V průměru je to sedm tisíc lidí denně, víkendy bývají výrazně silnější než všední dny. „Dva miliony se může zdát málo, ale v outletovém byznysu je to poměrně slušné číslo, v Německu fungují outletová centra s 600 tisíci návštěvníky. Outlet je o vyšší kupní síle a větším nákupním košíku,“ popisuje šéf centra Jan Procházka. Tržby se v uplynulých letech držely pod dvěma miliardami korun.

Jak připomíná Procházka, koncept outletů v znikl v USA právě v dobách krize z nutnosti vyprázdnit sklady plné zboží nevykoupeného za standardní ceny ekonomicky oslabeným obyvatelstvem. „V tuto chvíli generují outletové prodejny vyšší tržby než klasické obchody,“ říká.

Mohlo by se tedy zdát, že právě outlety, jako je Freeport, jsou na přicházející ekonomické utlumení připraveny lépe než ostatní centra. Podle Tomáše Hovorky ze strategického oddělení poradenské společnosti PwC situace ovšem tak jednoduchá nebude.

Střídání služby ve frontě

Na parkovišti se mezitím hromadí svačící rodinky vyčerpané nákupem. „Po dvou měsících jsem potřebovala nakoupit dětem. Už ale nemůžu, jsme asi výjimka, ale partner nakupuje raději než já, a tak jsem ho nechala uvnitř,“ popisuje zmožená zákaznice u cigarety.

Není jediná, kdo se oddělil od skupiny, což může mít i strategický význam. Zatímco se jedna polovina týmu z Kunína občerstvuje, druhá drží místo ve více než stohlavé frontě před prodejnou Nike. Počet zákazníků na prodejně je omezen na osobu na deset metrů čtverečních plochy. Po naplnění kapacity musejí další koupěchtiví čekat, než obchod jiný zákazník opustí. Až pak počítající personál vpouští dovnitř další.

Zákazníky sice počítají i před prodejnou Adidasu, tak dlouhá fronta jako před konkurenčním Nike se tam však zdaleka netvoří. První pokoronavirový souboj sportovních gigantů tady v Hatích vyhrála americká značka s fajfkou.

Víkendy v obchoďácích, nebo na netu?

Jak dlouho vydrží Čechům v následujících týdnech a měsících uměle potlačovaný nákupní apetit, případně kde ho budou ventilovat, bude přitom podle Tomáše Hovorky z PwC jedním ze zásadních vlivů, který rozhodne o míře dopadu koronavirové krize na tuzemský retail.

„Záleží na otázce, jestli lidé budou chtít trávit víkendy v obchodních centrech jako dříve. Plno z nich si během karantény zvyklo na nakupování online a dá se očekávat, že významná část svoje původní nákupní chování výrazně změní,“ míní Hovorka.

Další otázkou je, jak nakonec dopadne vládou avizovaná úhrada části komerčních nájmů státem. Byznysu uškodila už poměrně dlouhá doba, než se kabinet začal touto záležitostí vůbec zabývat. A samozřejmě také prvotní úvahy o posunutí nájmů a přenesení dopadů takového kroku výhradně na pronajímatele.

Dnes už je ve hře proplacení až poloviny nájmu pronajímatelům ze strany státu za předpokladu, že oni sami odpustí nájemníkům 30 procent. To může mnoha vlastníkům komerčních nemovitostí opravdu pomoci. Freeport do toho zapadá dokonale. Obchodní centrum poskytlo během vynuceného uzavření z vlastní iniciativy prodejcům 50procentní slevu, a je tak jasným kandidátem na případnou státní pomoc.

Propad tržeb o 40 procent

I tak ovšem může být dopad v Hatích tvrdší než jinde. Zatím jsme se totiž stále nedostali k výpadku přeshraničních zákazníků. „Nejvíce krizi pocítí outlety závislé na turismu, tedy některá nákupní centra v Praze v centru, poblíž letiště nebo u hranic s našimi sousedy. Menší dopad pak můžeme očekávat u menších center v okresních městech,“ předpokládá Hovorka. Podle Procházky tvoří obvykle Rakušané 50 procent zákazníků Freeportu. První otevírací den sice skončil úspěchem, dlouhodobě ovšem čeští zákazníci cestující na Znojemsko za 30procentními slevami i stovky kilometrů výpadek zahraniční klientely nevykryjí.

Vlastník centra tak počítá, že letošní výpadek tržeb bude značný. „První dva měsíce letošního roku šlo všechno podle plánu, měli jsme růst návštěvnosti a tržeb o devět procent. Od začátku března to začalo klesat až na nulu. Dohromady jsme byli sedm týdnů na úplné nule, plus asi další měsíc a půl budeme bez rakouské klientely. To bude generovat v lepším případě 35- až 40procentní ztrátu oproti loňskému roku. O co jste jednou přišli, už zpětně nenahradíte,“ bilancuje Procházka.

Některé prodejny jsou na zákaznících z druhé strany hranice závislé prakticky ze sta procent. Čech nemá žádný důvod cestovat k hranici, aby si nakoupil cigarety a alkohol za stejné ceny jako v krámku přes ulici. Rakušan může na tomto sortimentu ušetřit poměrně značnou sumu. I tetovací studio je zde spíše kvůli rozdílné cenové úrovni mezi českým pohraničím a rakouským vnitrozemím než mimořádnému umění místního taterského mistra.

Méně, ale přesto se pak rozdílné nákupní zvyklosti (případně vkus) obou sousedních národů projevují v módě. Zatímco značky Kenvelo či Alpine Pro jsou výhradně českou záležitostí, do prodejny Tommy Hilfiger zavítají spíše německy mluvící kupující. Klíčová bude letní sezona. Nikoliv Vánoce, ale právě červenec a srpen bývají i díky množství projíždějících Čechů mířících na dovolenou do Chorvatska v Hatích nejsilnější. „Pokud bude otevřena hranice, tak propad oproti loňskému roku nebude tak dramatický,“ věří ředitel Freeport Fashion Outlet.

Čekání opuštěných draků

Připomíná to výjev z postapokalyptického filmu. Chybí jen Mel Gibson ve steampunkovém samochodu, i když i ten se někde poblíž nejspíš najde. Jen pár stovek metrů odtud se do obživlého Freeport Fashion Outletu už život vrátil. Tady, před Excalibur City, paří květnové slunce jen na desítky oprýskaných draků nejrůznějších velikostí.

Mytická monstra jsou jen jedním z bizarních designových prvků tohoto podivného zábavního parku, kombinujícího béčkovou zábavu pro děti i dospělé s restauracemi a nabídkou služeb, které ani ne kilometr odtud za rakouskou hranicí stojí několikanásobně více. Freeport je totiž jen jednou částí rozsáhlého příhraničního areálu, zahrnujícího několik kasin, hotely, kemp, muzeum jukeboxů, videoher a veteránů, veterinární ambulanci a ještě mnohem víc, jak by jistě zněl nějaký otravný reklamní slogan.

Podnikání v tehdy ještě bezcelní zóně počátkem 90. let rozjel excentrický rakouský podnikatel, vydavatel konspiračních antisemitských publikací Roland Seunig a právě dračí Excalibur City je jeho nejznámější součástí.

Na rozdíl od Freeportu zůstává ovšem zavřené, stejně jako zbytek atrakcí a služeb. Informuje o tom německý nápis s omluvou na dveřích. Český nápis pod tím je bez omluvy a výrazně stručnější, jakoby pro formu, s českým zákazníkem se zde příliš nepočítá. To je logické. Návštěva optika, zubaře, veterináře, ale ani zběsilá pitka s přáteli v zapadlé vesnici u hranic z české perspektivy opravdu nedává smysl. Z rakouského pohledu je to samozřejmě jinak. Cesta sem se jim stále vyplatí.

Otevřený a fungující Freeport Fashion Outlet s 50 procenty českých zákazníků není v pohraničním podnikání pravidlem, ale výjimkou. Kasina, hotely a další typy povyražení na návrat klientely ještě netrpělivě čekají.