Představte si rušnou křižovatku. Auta se střetávají s tramvají, která tu má zastávku, cestující se po výstupu musejí popasovat s projíždějícími auty a autobusy, které mají stanoviště přímo uprostřed. Nikdo se v místě moc nezdržuje, všichni spěchají, aby byli rychle pryč. Ještě před pár lety takhle vypadalo brněnské Mendelovo náměstí.

Jenže jen kousek odtud bádal sám zakladatel genetiky Gregor Mendel a také tu na konci druhé světové války bylo shromaždiště, kde začínal nucený odsun německých obyvatel.

Jde tedy o poměrně důležité historické místo, které kdysi jako náměstí vypadalo – avšak ne tak v 21. století. Změnilo to architektonické studio Ondřeje Chybíka a Michala Krištofa, které je v Brně doma.

Ti do prostoru umístili červeně dlážděný kruh, který jasně definuje pobytovou plochu. Neupřednostňuje žádný směr, a lidé se tak mohou pohybovat volně. Vysadily se tu stromy, vznikla místa k sezení a upravilo se dopravní schéma.

Bydlení budoucnostiBydlení budoucnosti

Adam Gebrian. Akupunktura města

Dalo by se říct, že se studio svým návrhem pouze vrátilo do doby, kdy náměstí fungovalo dobře, nebyla by to ale pravda. V Brně na Mendláku, jak místní náměstí říkají, můžete vidět nový kus města. Na návrhu navíc spolupracovalo studio dílna s krajinářským architektem Zdeňkem Sendlerem.

„Ověřili jsme si tam postup, který lze přenést do většiny českých měst – převrátit dopravní hierarchii tak, aby byli první pěší a MHD, zajistit bezbariérové přestupy, číst existující vazby a odstranit bariéry tak, aby vznikl souvislý a flexibilní pobytový prostor,“ líčí Ondřej Chybík.

Stromy tu vytvářejí příjemné mikroklima, je vyřešena retence i vsakování a nastavena jasná pravidla pro parter a také program, aby místo žilo ve všední dny i o víkendech.

Architektonické studio má za sebou mnoho realizací, zásadním tématem ateliéru je ale právě kreativní obnova měst. „Věnujeme se mu dlouhodobě a do hloubky. Je to nejen ekonomická, ale také kulturně-společenská strategie,“ dodává Chybík.

Podle Krištofa je při takových proměnách důležité klást důraz na život každodennosti. „Musíte se dívat na ulice, stín, vodu, aktivní parter, MHD i bezpečný pobyt dětí a dobře navrženou urbanistickou strukturu s pestrou skladbou funkcí. Ikonická budova bez funkční sítě ulic je jako drahý obchod v prázdném outletu,“ líčí zásady nového města.

Nejde o futuristickou zástavbu, ale vrstvení na půdorysu historických struktur, navazující na kulturní odkaz a potenciál „Každá koruna a metr čtvereční díky takovému nastavení pracují víc. Mají vyšší daňový výnos na hektar i menší provozní náklady na služby a infrastrukturu – na rozdíl od negativních příkladů struktur, které se rozrůstají do polí,“ dodává Chybík.

Jak mě to napadloJak mě to napadlo

Olympiáda jí utekla o vlásek. Dnes Češka mění chemii ve zbraň proti kartelům a její vynález testuje Interpol

Dlouhodobé studie podle něj potvrzují, že kompaktní, smíšené čtvrti generují násobně vyšší příjmy pro soukromý i veřejný sektor a zároveň snižují fixní náklady města na jejich údržbu. Nové město je dohoda o sociální vyváženosti, produktivitě, ekologii a efektivitě a je to také město krátkých vzdáleností.

Na podobných principech vznikaly ve studiu návrhy pražských čtvrtí jako Waltrovka, Nuselský pivovar či Modřanský cukrovar. Společné mají to, že vznikly na brownfieldech.

Z někdejších uzavřených areálů se staly živé městské čtvrti napojené na své okolí. Jsou urbanisticky čitelné, kulturně ukotvené a ekonomicky udržitelné. „Každá lokalita zároveň nabízí jiné kvality, na které jsme navázali,“ uvádí Krištof.

Města, která jsou vhodná pro malé děti, jsou vhodná pro všechny. Přítomnost dětí je lakmusovým papírkem dobrého urbanismu

U Waltrovky vznikl velkorysý park bez aut, kolem něhož se bydlí. Sdílí ho místní i široké okolí. V Nuslích se podařilo jasně definovat veřejné prostory uvnitř areálu a vzniklo plnohodnotné náměstí.

V Modřanském cukrovaru ateliér vyzdvihl bydlení u řeky: vznikla nábřežní promenáda, říční park a náměstí orientované k vodě. Zásadní je, že každý z projektů je co nejvíce napojený na existující uliční síť a její socioekonomický kontext.

Za zmínku ovšem stojí ještě jeden projekt studia. Je to Horácká aréna, jihlavská multifunkční aréna, která se aktuálně staví. „Dvě budovy jsme zachovali, dvě nové doplňují program. Hlavní hala, která bude domovem nejen hokejistů Dukly Jihlava, a nárožní objekt s obchodem, restaurací, ubytovacími kapacitami a tělocvičnou vytváří klastr budov, ale i řadu veřejných prostranství mezi. Jsou navrženy se stejnou pečlivostí jako samotné domy,“ líčí Chybík.

Aréna městu přináší celoroční program kulturních a sportovních akcí, což bude znamenat i nové možnosti pro místní podniky a pracovní příležitosti.

Nové město je takové, kde se dobře žije, a Chybík s Krištofem mají poměrně jasný indikátor, jak ho poznat: města a místa, která jsou postavena tak, že jsou vhodná pro malé děti, jsou vhodná pro všechny vrstvy obyvatel.

„Jsou města, kde vidíte děti v samotném centru, ale jsou i taková, kde na ně prakticky nenarazíte. Jako architekt musíte myslet na všechny vrstvy obyvatel, ale přítomnost dětí je pro nás jakýmsi lakmusovým papírkem dobrého urbanismu,“ uzavírá Michal Krištof.

Magazín HrotMagazín Hrot

Noblesa, humor a tvrdý byznys s hudbou. Jak Petrof bojuje s nejistotou v době globální krize