Hledám lidi hladové po úspěchu. Západ rezignoval, investujeme hlavně na Východě, říká Vojta Roček

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Známý investor z Presto Ventures se snaží, aby lidé nebrali působení ve startupu jen jako klasický džob. „Měli by to vnímat jako investici nejen do svého života, ale i do firmy, která jim to jednou obrovským způsobem vrátí,“ říká v rozhovoru.

Celý článek
0

Jako vakcíny? EU chce nakupovat strategické suroviny společně. To nebude fungovat, varují těžaři

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Bruselský nápad společného nákupu kriticky důležitých surovin pro evropský průmysl nebude fungovat, tvrdí zástupci těžařských firem.

Celý článek
0

Sto milionů pro Worldee. Český cestovatelský startup nakopne nový investor, je jím Smička z Bazoše

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Radim Smička, šéf Bazoše, posílá olomoucké cestovatelské platformě Worldee tři miliony eur. Další milion přidávají současní investoři Kaiperi Venture Capital. Finanční injekci se startupu podařilo získat i díky nedávnému rozhovoru, který jeho zakladatel Tomáš Zapletal poskytl Hrotu.

Celý článek
0

Analýza: Lodní přeprava plynu do Česka produkuje až stonásobek emisí oproti uhlí

Přeprava zemního plynu přes oceán až do Česka vyprodukuje více než stonásobek emisí oproti současné přepravě uhlí. Naopak u uhlí vzniká výrazně více emisí při spalování. Vyplývá to z analýzy portálu datové žurnalistiky Evropa v datech, podle níž je tak z dlouhodobého hlediska nejvhodnější kombinace jaderné energie a obnovitelných zdrojů.

Analýza: Lodní přeprava plynu do Česka produkuje až stonásobek emisí oproti uhlí
Česko čerpá plyn ze zámoří od předloňského podzimu, odkdy má energetická skupina ČEZ pronajatou kapacitu v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském Eemshavenu. | foto Shutterstock.com

Česko čerpá plyn ze zámoří od předloňského podzimu, odkdy má energetická skupina ČEZ pronajatou kapacitu v terminálu na zkapalněný zemní plyn (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Podle portálu se přeprava plynu z USA přes Nizozemsko, Německo až do Česka uskutečňuje na zhruba 10 tisíci kilometrech. Oproti tomu české uhlí do elektrárny putuje řádově jednotky až stovky kilometrů. Během cesty se tak podle analýzy vyprodukuje přibližně 132 gramů oxidu uhličitého na přepravený kilogram plynu. Oproti tomu při přepravě uhlí na mnohem kratší vzdálenosti jsou vyprodukované emise až stonásobně nižší.

Zatímco při porovnání emisí z dopravy vychází lépe tuzemské uhlí než americký plyn, u emisí ze spalování je to podle analýzy naopak. „Na kilogram spáleného uhlí připadá 2,28 kg oxidu uhličitého, na kilogram plynu je to 1,9 kg oxidu uhličitého, což představuje zhruba dvacetiprocentní rozdíl. V obou případech tak z kila paliva vzniká více než kilo emisí, a to zejména kvůli tomu, že v případě oxidu uhličitého se na každý atom uhlíku navážou dva atomy kyslíku, který navíc uhlík hmotností převyšuje,“ vysvětlil Milan Mařík z Evropy v datech. Upozornil na to, že právě při spalování vzniká řádově více skleníkových plynů než při transportu.

Konečné porovnání negativních důsledků uhlí a plynu je však podle Maříka komplikované, protože uhlíkovou stopu zemního plynu ještě zvyšují úniky metanu do ovzduší při jeho těžbě a přepravě. Ty ovšem přesně dosud vyčíslené nejsou.

Podle portálu Evropa v datech je tak otázkou, jaká je efektivita investic do plynové infrastruktury, když si Evropa vytkla cíl být do roku 2050 uhlíkově neutrální. „Finanční prostředky by mohly být rovnou alokovány na obnovitelné zdroje, případně kombinaci obnovitelných zdrojů a jádra, které mají uhlíkovou stopu výrazně menší. Například prostředky z evropských fondů nebo získané z prodeje emisních povolenek by měly být využity právě pro zelenou modernizaci v členských zemích EU,“ řekla šéfredaktorka portálu CSRD.cz Kateřina Novotná.

Podle energetiků ovšem bude plyn v příštích letech ještě hrát důležitou roli, protože posílení podílu jádra a obnovitelných zdrojů bude trvat.