Sesadí Ozempic? Do závodu o miliardové léky na hubnutí vstupuje i Roche

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Další farmaceutická firma vstupuje do odvětví léků na hubnutí. Tentokrát jde ale o těžkou váhu. Alternativu k léčivým přípravkům Wegovy nebo Ozempic chce na trh dodat švýcarský gigant Roche. Chlubí se dobrými výsledky klinických testů.

Celý článek
0

Chudí a zároveň bohatí. Turecko trápí vysoká inflace, bohatství ale roste nejrychleji na světě

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Bohatství v Turecku se zvýšilo nejvíce na celém světě, uvedla prestižní švýcarská banka UBS. Háček je v tom, že to platí kvůli vysoké inflaci jen pro ty, kteří v zemi vlastní nemovitosti, protože se růst bohatství vypočítává z lokální měny.

Celý článek
0

Umělá inteligence zvyšuje kreativitu jedince, ale tlumí fantazii skupiny

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Umělá inteligence může pomoci méně kreativním lidem tvořit originálnější díla, zároveň ale její používání tlumí kreativitu skupiny jako celku. Se závěry, které naznačují, že AI může být užitečná, ale nenabízí vlastně nic nového, přišla studie vědců z univerzity College London a Univerzity v Exteru.

Celý článek
0

Aerolinky stojí před „zelenou“ výzvou. Přechod na ekologická paliva zdraží letenky

Letecké společnosti musí rozjet postupný přechod na udržitelná paliva místo „špinavého“ kerosinu. Kontroverzní plán prodraží leteckou dopravu a poškodí menší letiště.

Aerolinky stojí před „zelenou“ výzvou. Přechod na ekologická paliva zdraží letenky
ilustrační foto | Profimedia.cz

První listopadový den definitivně potvrdil špatné zprávy pro cestovatele nebo byznysmeny, kteří hojně využívají leteckou dopravu. V Úředním věstníku Evropské unie vyšlo nařízení, které – zjednodušeně řečeno – narýsovalo plán na zezelenání aerolinek. 

Po schválení Evropským parlamentem a Radou EU v polovině října jde o uzavření celého legislativního procesu. Co nařízení obsahuje a jak ovlivní leteckou dopravu?

Hlavním cílem Bruselu je, aby ani aerolinky, které nyní vyprodukují desetinu všech emisí v dopravě, nezůstaly ušetřeny ztrát v boji za záchranu klimatu. Do budoucna budou muset emise snižovat a postupně nahrazovat dnešní palivo – „špinavý“ kerosin – jeho ekologičtějšími alternativami. Tedy udržitelnými a syntentickými palivy.

Už od ledna roku 2025 tak musí dodavatelé pro letiště přimíchat do pohonných hmot minimální podíly alternativních paliv. Od roku 2030 budou mít povinnost přidávat také paliva syntetická (SAF). Náběh a zvyšování podílu mají být postupné.

Od roku 2025 má být podíl SAF zatím pouhá dvě procenta. O pět let později už musí být šestiprocentní, od roku 2035 pětinový. V roce 2040 už budou letecká paliva obsahovat více než třetinu zelených alternativ, a od roku 2050 dokonce celých sedmdesát procent.

Zdražení a rána pro regiony

Náhrada kerosinu, která je dražší než dnešní palivo, s sebou pochopitelně přinese nepříjemné efekty pro cestující nebo přepravní firmy, které leteckou dopravu používají. 

„SAF způsobí aerolinkám i letištím citelné zvýšení nákladů, které bude nejspíš přeneseno na cestující. Hrozí tedy podstatné zdražení letecké dopravy, která se může stát pro některé skupiny obyvatel stěží dostupnou,“ upozorňuje Tomáš Kočař z advokátní kanceláře KPMG Legal. 

O kolik letenky podraží, však zatím není jasné. Vývoj technologií jde rychle kupředu a nevyhýbá se ani výrobě syntetických paliv. Jisté ale je, že ty aerolinky a letiště, které novou povinnost nedodrží, budou platit vysoké pokuty.

Růst cen letecké dopravy ale není jediným nepříjemným efektem. Tlak na využívání zelenějších paliv navíc patrně zasáhne menší regionální letiště, tedy ta, která využívají především nízkonákladové společnosti. „Nižší kupní a vyjednávací síla totiž může přispět k vyšší ceně SAF na těchto letištích, a tedy i k ekonomické nevýhodnosti provozovat lety z těchto míst. To může následně vést ke snížení mobility občanů a propojenosti jednotlivých regionů,“ vysvětluje Tomáš Kočař.

Důležitá je také skutečnost, že největší dopad bude mít opatření Bruselu na evropské aerolinky. Ty totiž budou mít povinnost tankovat minimálně devět desetin ročního množství paliva na letištích v Unii. Jinými slovy, zvýhodněny budou mimoevropské aerolinky, které budou tankovat levněji mimo EU.

Nově platné nařízení má ještě jednu velkou potenciální slabinu, a sice vysokou energetickou náročnost výroby syntetických paliv. To je v praxi zásadní problém.

Aby byla e-paliva skutečně zelená, je potřeba je vyrábět z produkce solárních, větrných a dalších elektráren vyrábějících energii z obnovitelných zdrojů. Je ale otázka, zda vůbec bude tolik zelené energie k dispozici. 

Například šéf největších evropských aerolinek se v říjnu nechal slyšet, že je to nerealistické. „Abychom pokryli naši spotřebu paliva na požadované úrovni, byla by na jeho výrobu potřeba polovina veškeré německé produkce elektřiny z obnovitelných zdrojů. A to nám Robert Habeck (německý ministr průmyslu, pozn. red.) určitě nedá,“ obává se ředitel Lufthansy Carsten Spohr.