Klonování buněk pod mikroskopem
Shutterstock.com
Zabijáci stárnutí? Vědci věří zombie buňkám v boji s cukrovkou
Ve světě biologie existují zombie, které neděsí, ale přesto ničí. Říká se jim senescentní buňky – unavené, poškozené buňky, které už se nedělí, ale odmítají odejít.
šéfredaktor
A jak ukazuje nová studie publikovaná v Cell Metabolism, jejich přítomnost v cévách může být klíčovým spouštěčem metabolických poruch, včetně cukrovky. A co je ještě zajímavější – když je odstraníme, tělo si oddechne.
Když cévní systém sabotuje sám sebe
Senescence je zvláštní biologický fenomén. Buňka se poškozením nebo stresem rozhodne přestat dělit. Místo aby zmizela, zůstane v těle a začne produkovat látky, které okolní prostředí postupně otravují. Tým vědců vedený Dr. Mayasosim Sudou z Cedars-Sinai Medical Center se zaměřil na tyto „zombie buňky“ v cévním systému. Proč právě tam? „Cévní buňky hrají zásadní roli v regulaci metabolismu,“ vysvětluje spoluautor Dr. Nicolas Musi.
V sérii experimentů výzkumníci nejprve vyvolali obezitu u myší pomocí tučné diety. To vedlo k nárůstu senescentních cévních buněk. Když je z těla odstranili, došlo k výraznému zlepšení: méně tuku, lepší hladiny cukru a celkově zdravější metabolismus. Naopak transplantace těchto „zkažených“ buněk do štíhlých myší vedla ke zhoršení glukózové tolerance a nástupu inzulinové rezistence.
„Tyto buňky uvolňují látky známé jako SASP – což spouští zánětlivé reakce, které narušují fungování okolních buněk i celkovou látkovou výměnu,“ dodává Musi. Jinými slovy: pár špatných článků v cévní síti může rozhodit celý metabolický řetězec.
Léčba budoucnosti? Senolytika
Ve druhé fázi studie nasadili vědci látku fisetin, známou schopností eliminovat senescentní buňky. Výsledky byly znovu povzbudivé: jak u obézních, tak u zdravých myší se zlepšila glukózová tolerance a snížil počet „zombie buněk“. A stejné účinky se ukázaly i v laboratorních podmínkách na tkáních od šesti obézních dospělých.
Ačkoliv se zatím jedná o předběžný výzkum, podle Dr. Christiny Aguayo-Mazzucato z Harvardu by mohly být senolytika klíčem k léčbě celé řady nemocí. „Metabolické poruchy nejsou jen problémem jednoho orgánu. Cílené odstranění senescentních cévních buněk by mohlo pomoci napříč celým tělem,“ říká.
Podle Aguayo-Mazzucato může být právě cévní systém oním sjednocujícím cílem, který propojuje různorodé nemoci spojené se stárnutím. „Možná bychom měli přestat léčit jednotlivé nemoci jako oddělené entity a místo toho se zaměřit na společné jmenovatele stárnutí,“ dodává.
Budoucnost tak může být nejen bez zombie, ale i bez diabetu.
