Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Kdo je žena, která drží ruskou válečnou mašinu v chodu? Z uznávané bankéřky se na Západě stal vyvrhel

Šéfka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová dokázala stabilizovat ruskou ekonomiku i přes západní sankce natolik, že je považována za ekonomického spoluviníka války na Ukrajině.

Kdo je žena, která drží ruskou válečnou mašinu v chodu? Z uznávané bankéřky se na Západě stal vyvrhel
Elvira Nabiullinová šéfuje Ruské centrální bance už od roku 2013 | foto Shutterstock.com

Šedesátileté Elviře Nabiullinové může být ruský diktátor Vladimir Putin vděčný za to, že zůstává stále u moci. Ona je totiž mozkem odolnosti ruské ekonomiky, jež se ani přes bezprecedentní ekonomické sankce Západu nezhroutila, jak na jaře 2022 prorokovali západní politici a ekonomové. Rusko naopak dokáže sankce stále důmyslněji obcházet.

Rodačka z Ufy s tatarskými kořeny vládne centrální bance už od roku 2013, což je na poměry v Putinovském Rusku obdivuhodná výdrž a známka toho, že je pro šéfa Kremlu nepostradatelná. Dokládá to i odmítnutí její rezignace, když agresivní vůdce země vpadl před dvěma lety na Ukrajinu. Ruská ekonomika se měla pod tíhou západních sankcí do pár týdnů sesypat jako domeček z karet. Nastalo se tak.

„Kroky Nabiullinové byly velmi účinné při stabilizaci ruské ekonomiky, a to i přes obrovský ekonomický tlak vyplývající ze sankcí,“ uznává ekonomickou erudici bankéřky Daniel McDowell, odborník na mezinárodní finance a politickou ekonomii na americké Syrakuské univerzitě.

Zejména zavedení kapitálových kontrol přispělo ke stabilizaci rublu a také to, že Rusko přestalo v mezinárodním obchodu používat západní měny. Tím zásadně otupila dopady sankcí: „Myslím, že je férové říci, že napsala návod, jak reagovat na vnější sankce,“ řekl pro Business Insider McDowell. I když se životní úroveň běžných Rusů za poslední dva roky podstatně snížila, nebýt inteligentní šéfky centrální banky, dopady by byly o mnoho horší.

Nyní je na Západě vnímána jako zrádce a hlavní spolupachatel agresivní války na Ukrajině – je také na americkém a britském sankčním seznamu Rusů z nejbližšího Putinova okolí. Přitom ještě nedávno byla oslavována jako jedna z posledních liberálních postav ve vedení ruského státu.

V roce 2018 ji hostila tehdejší šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová (nyní šéfuje Evropské centrální bance) ve Washingtonu a zavzpomínala na to, jak společně během Petrohradského ekonomického fóra navštívily místní operu.

Dojem udělala i na profesora ekonomie Richarda Portese z London Business School, který ji na mezinárodních konferencích obdivoval pro její intelekt. Že i nadále podporuje Putina a jeho režim, je pro něj zklamáním. Čtenářka klasiků, jako je Dostojevskij, Verlaine nebo Kafka, slouží ale Putinovi už od roku 2007, kdy si ji vybral do čela ministerstva pro hospodářský rozvoj. Nicméně už v roce 2014, kdy byla rok šéfkou centrální banky, dokázala eliminovat sankce Západu po anexi Krymu.

I přes vysokou odbornost zůstává pro kritiky věrným služebníkem novodobého ruského cara, který jde ve stopách sovětských diktátorů Lenina a Stalina, a snaží se obnovit sovětské impérium neokoloniální politikou zabírání území okolních zemí. „Být v Putinově týmu, znamená, že sdílíte jeho hodnoty, jeho zásady a jste mu nesmírně loajální,“ prohlásil v prosinci 2022 Sergej Aleksašenko, bývalý viceguvernér ruské centrální banky.