V boji o budoucnost (s) umělou inteligencí jdou rukavice dolů

Kontury sporu o podobu umělé inteligence se začínají rýsovat. Bývalý vědec číslo jedna v OpenAI zakládá konkurenční firmu, ekonomové varují před ztrátou pracovních míst a Apple nestíhá. 

Kontury sporu o podobu umělé inteligence se začínají rýsovat. Bývalý vědec číslo jedna v OpenAI zakládá konkurenční firmu, ekonomové varují před ztrátou pracovních míst a Apple nestíhá. 

Celý článek
0

Proboha neseďte a nečekejte na zázrak, vyzývá Zámečník zaměstnance Liberty Ostrava

„V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ říká analytik Hrotu24.

„V regionu u nás a dál na východ je typické, že lidé nechtějí měnit práci – a doufají. Čím víc jste na západ od nás, tím víc je to tak, že firma jednou nezaplatí a ti lidé jdou pryč,“ říká analytik Hrotu24.

Celý článek
0

Máj se otevřel po rekonstrukci. Prohlédněte si, jak vypadá

V oddělení Levels budou například stovky počítačových arkádových her, závodní simulátory, minigolf, šipky či biliár.

V oddělení Levels budou například stovky počítačových arkádových her, závodní simulátory, minigolf, šipky či biliár.

Celý článek
0

Německo chce nastartovat ekonomiku obřími dotacemi elektřiny

Německou ekonomiku stahují do recese vysoké ceny energií. Jedním z léků mají být dotace energií pro průmysl, aby dál zůstal konkurenceschopný.

Německo chce nastartovat ekonomiku obřími dotacemi elektřiny
Areál německého koncernu Bayer v Leverkusenu | foto Profimedia.cz

Německý vicekancléř a ministr průmyslu Robert Habeck vytáhl do boje za záchranu německé ekonomiky, která se propadá do recese. Zásadním problémem jsou pro německé domácnosti i byznys vysoké ceny energií. Habeck proto navrhl masivní státní dotace pro německý průmysl, který tvoří 23 procent tamního HDP.

Hlavním opatřením, jak nastartovat německý průmyslový motor, mají být státem dotované energie. Zelený politik slibuje, že vybrané sektory německého byznysu budou platit pouze šest centů za spotřebovanou kilowatthodinu. V přepočtu to znamená necelých 1500 korun za megawatthodinu, což je cena, s níž se české podniky setkaly naposledy v dubnu 2021. 

Nyní německý průmysl platí za energie v průměru až čtyřnásobnou cenu, tedy 24 centů za kilowatthodinu (v přepočtu to znamená 5858 korun za megawatthodinu), napsal web německé televize Deutsche Welle.

V Česku, které je s německou ekonomikou silně provázáno, se cena elektřiny dostala v prvním pololetí roku 2023 v průměru na 7607 korun za megawatthodinu u nejběžnějších tarifů, uvedl Český statistický úřad. 

Biden ve velkém dotuje americký průmysl

Habeck argumentuje příkladem Spojených států, v nichž se Bidenova administrativa rozhodla už loni podpořit nízkouhlíkové technologie (včetně jádra) dotačním programem v celkové hodnotě 740 miliard dolarů rozprostřeným do příštích deseti let. Americká energetika se má stát méně závislou na dovozech energií a tamní firmy mohou počítat s komplexními daňovými úlevami. 

Překvapení na německé politické scéně ale způsobilo hlavně to, že ministr průmyslu a energetiky o svém nápadu dopředu nehovořil se svými koaličními partnery ve vládě – se sociálními demokraty z SPD a liberály z FDP. Řada ministrů byla proto návrhem masivních dotací elektřiny pro německé podniky překvapena. 

Hlavně politici z FDP vnímají Habeckův návrh jako snahu zlepšit image německého ministerstva hospodářství, které je veřejností kritizováno za nový zákon o vytápění. Od příštího roku je totiž v novostavbách zakázáno používat k vytápění plynové zdroje a kotle na topné oleje. A od ledna 2024 budou muset topné systémy využívat minimálně ze 65 procent obnovitelnou energii. 

Levný plyn z Ruska je minulostí

Nízké ceny energií byly přitom v minulých dekádách konkurenční výhodou německého průmyslu díky levnému zemnímu plynu z Ruska. Výrobní náklady byly relativně nízké, průmyslové podniky ale prodávaly své produkty se značkou Made in Germany s vysokou marží po celém světě. I díky tomu se z Německa stala úspěšná exportní ekonomika. 

Napadení Ukrajiny Ruskem však pro německou energetiku (ve skutečnosti se to ale týkalo celé Evropy) znamenalo zásadní revoluci a změnu zaběhnutých pořádků. Musela se velmi rychle přeorientovat ze závislosti na ruském plynu na dodávky dražšího zkapalněného zemního plynu (LNG). 

Pro státem dotovanou elektřinu se zatím nepodařilo přesvědčit německého kancléře Olafa Scholze z SPD. Obává se, že se tím výrazně zvýší poptávka po elektřině a Německo bude muset ve větší míře než dosud dovážet elektřinu z okolních zemí. 

Domácí produkce elektřiny poklesla v důsledku toho, že v polovině dubna země definitivně zavřela jaderné elektrárny. Další Scholzův argument zní, že zmizí tlak na energeticky náročné průmyslové provozy, aby svou výrobu změnily směrem k větší udržitelnosti. 

FDP je proti dalšímu utrácení

Zásadně proti je také FDP a její šéf a ministr financí Christian Lindner, který si podle svého vyjádření neumí představit, že by na podporu průmyslu šly další miliardy eur. Habeck totiž počítá s tím, že by se ceny elektřiny dotovaly průmyslu v případě potřeby až do roku 2030. Celkový účet pro daňové poplatníky se odhaduje na 25 až 30 miliard eur, tedy v přepočtu až 732 miliard korun. 

Prostředky na to se mají vzít z takzvaného hospodářského stabilizačního fondu, který má pomáhat německým firmám. Vznikl v roce 2020 a původně byl určen na pokrytí ekonomických komplikací spojených s pandemií covidu. 

Lindner ale namítá, že by dotování cen energií odporovalo současné německé legislativě, protože stabilizační fond není určen na platby za elektřinu. 

Další námitkou je také to, že dotace mají získat jen některé průmyslové obory, jako jsou chemičky a výrobci oceli. Ekonom Oliver Holtemöller z Leibnizova institutu pro ekonomický výzkum v Halle zdůraznil, že tržní ceny mají v ekonomice svou funkci. V případě vysokých cen indikují nedostatek dané komodity. Tržní ceny také ovlivňují chování ekonomických subjektů. 

„Pokud vláda potlačí cenové signály zastropováním cen, povede to k ekonomicky neefektivním výsledkům,“ řekl. Podobný názor zastává i prezident mnichovského institutu Ifo Clemens Fuest. Dotace z peněz daňových poplatníků podle něj neposkytují firmám motivaci pro to, aby investovaly do snižování spotřeby energií. 

Podpora odborů i průmyslu

Habeck má ovšem podporu nejen u tradičně vlivných německých odborů, ale také u zástupců průmyslu. Ti se obávají, že některé sektory, které spotřebovávají velké množství energií, zaniknou a o práci přijdou tisíce lidí. Ministr varuje, že by mohl padnout celý dodavatelský řetězec německé výroby. Svaz německého průmyslu (BDI) tvrdí, že část firem přesune výrobu do zemí, v nichž je energie levnější. 

Drahé energie už ale dopadají i na středně velké rodinné firmy, které byly v minulosti páteří německé ekonomiky. Jürgen Kerner z vedení odborového svazu IG Metall zdůraznil, že menší provozy, jako jsou hliníkárny, slévárny a kovárny, omezují výrobu kvůli vysokým cenám energií a přicházejí také první bankroty a propouštění. 

Z aktuálního průzkumu, který si zadala Asociace německých zaměstnavatelských svazů (BDA), vyplývá, že plných 85 procent dotázaných firem se obává o budoucnost podnikání v Německu. A 88 procent respondentů dodává, že vláda v Berlíně nemá promyšlenou strategii řešení ekonomické krize.