Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Zapomeňte na normální solární panely, teď frčí chytrá fotovoltaika

Stále více uživatelů využívá takzvanou inteligentní fotovoltaiku. Má několik zásadních výhod: umí například s předstihem vyhodnocovat, jaký bude sluneční svit, nebo pracovat s aktuálními cenami elektřiny na burze. Díky tomu dokáže uživateli ušetřit ještě více energie, a tedy i peněz.

Zapomeňte na normální solární panely, teď frčí chytrá fotovoltaika
ilustrační foto | Shutterstock.com

Například společnost Persola připravuje pro všechny své zákazníky systém inteligentního řízení toku energií – takzvaný Home Energy Management Systems (HEMS), který zajistí celkovou správu a monitoring elektrárny a k ní přidružených energetických zařízení, jako jsou wall boxy, tepelná čerpadla nebo topná tělesa. Díky chytrému řízení toků energií lze přitom dodatečně ušetřit až 25 procent nákladů za energie.

Srdcem a hlavou běžné fotovoltaické elektrárny je střídač, který vyhodnocuje informace z měření o okamžité výrobě a spotřebě na jednotlivých fázích a o stavu nabití baterie, pokud je nainstalována. Podle pevně nastaveného režimu pak dodává elektřinu ke spotřebě, dobíjí baterii nebo dodává do sítě. 

Pokud je součástí energetického systému v domě i bojler, wall box nebo tepelné čerpadlo, střídač o jejich stavu nic neví a s těmito zařízeními nespolupracuje. Stejně tak střídač neumí pracovat s informacemi o předpovědi počasí, aktuálních cenách elektřiny pro danou hodinu či o stavu a spotřebě nabíjení elektromobilu. 

Omezené možnosti a funkce střídače řeší právě systém inteligentního řízení toků energií HEMS. „Na rozdíl od střídače zajistí celkovou správu a monitoring elektrárny a k ní přidružených zařízení. Pracuje s aktuálními daty o předpovědi počasí i cenách elektřiny na burze. Díky tomu dokáže optimalizovat výrobu, ukládání či prodej vyrobené elektřiny a dodatečně šetří náklady,“ řekl Michal Priputen, manažer realizací společnosti Persola.

Firma systém HEMS momentálně testuje a předpokládá, že ho všem svým zákazníkům nabídne ještě letos. Díky němu se pak zákazníci budou také moci stát součástí energetického společenství a sledovat energetickou bilanci celého společenství a toků elektřiny v něm. 

Česká technologická společnost Somi v letošním prvním pololetí nainstalovala a spustila už 300 chytrých fotovoltaických elektráren. Je to zhruba patnáctkrát více než za celý loňský rok, kdy dodala dvacet systémů s chytrým řízením na bázi umělé inteligence.

Poptávka po instalacích FVE je podle výkonného ředitele společnosti Václava Pávka stále enormní. „Velký zájem mají firmy i města, jež se připravují na spuštění nových dotačních titulů a chtějí být první na seznamu žadatelů o dotace,“ konstatoval Pávek.

Chytrý algoritmus umí na základě informací z meteostanic předpovídat osvit panelů v dané lokalitě, a tím i efektivitu fotovoltaiky. Systém je také schopen na základě dat z burzy předpovídat cenu elektrické energie a tyto informace pak využívá k nákupu a prodeji energie ze sítě do bateriového úložiště a naopak. Podle dosavadních zkušeností zákazníků jsou fotovoltaiky se Somi systémem umělé inteligence dokonce až o třicet procent ziskovější než klasické fotovoltaiky.

Chytrý systém využívá rovněž jesenická společnost Fenix ve svém výrobním areálu. Původně začínala jako výrobce sálavých topných panelů, dnes ale její portfolio zahrnuje také například bateriová úložiště pro podniky a domácnosti. Dvě bateriová úložiště firma sama využívá – spolu s fotovoltaickými panely a malou větrnou elektrárnou, přičemž v plánu má i malou vodní elektrárnu.

Výhodou obou bateriových úložišť je, že fungují automaticky, přičemž dokážou dopředu vyhodnotit všechny potřebné informace. „Řídicí algoritmus pracuje autonomně na základě predikce osvitu, plánu spotřeby areálu a spotových cen na následujících 24 hodin,“ poznamenal Pavel Kudela, ředitel výrobního závodu Fenix.