„Jsem byznysmen a komentář k politice ode mě nečekejte. Byznys by se do politiky neměl míchat,“ říká František Zeman. Rázný šestačtyřicetiletý podnikatel si však zároveň dobře uvědomuje, že ne vždy je možné ty dvě sféry striktně oddělovat. 

Zeman byl účastníkem devadesátičlenné delegace předsedy Senátu Miloše Vystrčila, která se nedávno vypravila na Tchaj-wan. „Myslím, že reakce teprve přijde,“ prohlásil v moderních kancelářích „pražského Silicon Valley“ – Karlína. Pouhý den po našem setkání čínský oficiální list China Daily napsal, že účastníci cesty mají zakázán vstup na území Číny a stejně tak firmy, které zastupovali. 

Ne všichni účastníci mise jsou proto ochotni o přelomové cestě otevřeně mluvit. Tři z celkem 36 firem účastnících se cesty drží svůj podíl na výpravě v tajnosti. Stejná opatrnost však panuje i na druhé straně. Některé tchajwanské firmy, se kterými jednali čeští podnikatelé a které mají byznysové zájmy v pevninské Číně, si nepřály, aby se o návštěvě Čechů vědělo. 

František Zeman je tak jedním z mála, který o tchajwanské zkušenosti mluví zcela otevřeně a navzdory tomu, že jeho jméno je dnes v Číně na černé listině, je stále plný nadšení. „Myslím, že to bude mít pozitivní dopad, a to můžu mluvit asi i za jiné účastníky,“ je přesvědčen zakladatel a majoritní vlastník IT společnosti Algotech. 

Tři testy a izolace

Zda je moudré se cesty zúčastnit, ve vedení Algotechu důkladně probírali. Firma s třiadvacetiletou historií působí v odvětví, které jak sám Zeman říká, není dost sexy, protože není vidět. Jen málokterá firma by však dokázala bez nich fungovat. 

Zákazníkům, mezi které patří Škoda Auto, ČSA, Komerční banka, ale i mnoho středních a malých firem, poskytuje Algotech systémy pro vnitřní a vnější komunikaci, správu zákaznických dat a nadto jim zajišťuje cloudové služby. Při obratu 261 milionů korun dosáhl loni 17 milionů korun EBITDA, tedy zisku před započtením daní, úroků a odpisů. 

Zdálo by se, že Zemanova firma nemá – na rozdíl od jiných účastníků cesty – vysoce technologickým tchajwanských firmám moc co nabídnout. Přesto po debatě s kolegy napsal Miloši Vystrčilovi a poprosil ho o místo v delegaci. „Tchaj-wan je zemí, která je v našem odvětví mnohem dál. Jel jsem se tam proto inspirovat,“ vysvětluje svou motivaci. Stejně jako ostatní podnikatelé si náklady skrze Česko-taiwanskou obchodní komoru hradil sám, týdenní cesta přišla na 65 tisíc korun.

V době, kdy premiér Andrej Babiš vyplísnil ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha za návrh zavést plošné nošení roušek na školách a v obchodech a počty nakažených v Česku byly stále ještě relativně příznivé, musel podstoupit dva testy na koronavirus a s originálem negativního testu, nikoliv e-mailovou kopií, se dostavit na letiště. Navrch bylo potřeba doložil i účet z laboratoře a další test následoval v hotelu hned po příletu.

Veškerá protinákazová opatření byla na Tchaj-wanu mimořádné přísná a celá delegace v maximální možné míře izolována od všech kontaktů nad rámec cesty. „V hotelu jsme měli vyčleněna tři patra, jedno patro s barem, jedno s bazénem. Recepce byla oddělená, všude byly pásky a stáli tam lidé, abychom neprošli,“ popisuje. 

Podobně tomu bylo ve firmách, do kterých čeští podnikatelé zamířili. Někde poslali své zaměstnance po kontaktu s Čechy do karantény, jinde jim hned po příchodu rozdávali nové roušky na místo těch, ve kterých přijeli. 

A přesto byl podle Zemana přístup Tchajwanců k Čechům mimořádně vstřícný. Podnikatelé měli dveře otevřené k šéfům největších firem, což by bez politického krytí bylo jen těžko možné. Neplánovaná jednání se částečně domlouvala spontánně. Když při snídani zazněl ze strany Čechů nesmělý požadavek, o dvě hodiny později už měli termín. Kdo má zkušenosti s asijskou posedlostí předem připraveným programem a se zoufalstvím, když se ho nedaří držet a je potřeba improvizovat, ten to dokáže dostatečně ocenit.

Díky tomu se podle Zemana ve skupině vytvořila neobyčejně tvůrčí atmosféra. „Obával jsem se, že tam přijde 40 alfasamců a alfasamic a jejich ega do sebe začnou narážet. Ono to ale udělalo úplný opak. Něco vás spojí a najednou zjistíte, že jsou tři hodiny v noci, a vy debatujete, kdo měl s kým schůzku, co se povedlo a co ne. Lidé byli fyzicky vyčerpaní, ale šťastní. Podobně jako ve sportovním týmu,“ popisuje Zeman. 

Dáváme do kupy objednávku

Na českého podnikatele v informačních technologiích udělala největší dojem návštěva Institutu pro průmyslový výzkum a technologie (Industrial Technology Research Institute – ITRI). Jde o obří výzkumné centrum, kde se šest tisíc vědců pokouší přenést získané poznatky do praxe a které také sehrálo důležitou roli v boji Tchaj-wanu s koronavirem. 

A pak také tchajpejská společnost NexCom, která zjednodušeně řečeno vyrábí překladače pro výrobní stroje. Jak vysvětluje Zeman, každá továrna disponuje obvykle mnoha stroji nejrůznějších výrobců a zemí původu. Každý takový stroj pak obvykle mluví jiným jazykem. NexCom dodává průmyslu zařízení, které dokáže tuto babylonskou komunikaci přeložit do jednotného jazyka pro informační systémy firmy. Tedy asi jako se dnes většina lidí různých národností domluví anglicky. 

A právě ve spolupráci s NexComem vidí František Zeman šanci pro Algotech. Podle něj by mohla pražská firma tchajwanské překladače zakomponovat do svých řešení a nabídnout tuzemským výrobním podnikům. „Už dáváme do kupy první objednávku, abychom mohli postavit demo pro naše zákazníky,“ říká.

Algotech by tak mohl brzy přispět k dovozu z ostrovní země, jehož hodnota loni dosáhla 26 miliard korun oproti necelým šesti miliardám v exportu. Účastníci cesty z jiných branží by se však mohli uchytit na přímo na Tchaj-wanu, aby naše zboží putovalo opačným směrem.

Například liberecké společnosti StemCon, zabývající se diagnostikou a renovacemi potrubních systémů, se otevřela šance na zakázky v tchajwanských rafineriích a vodárnách. „Na Tchaj-wanu se podařilo navázat kontakt se dvěma klíčovými rafineriemi a jejich dceřinými společnostmi a nejvýznamnějšími vodárenskými podniky. Byly vytipovány konkrétní projekty a dohodnut plán dalšího společného postupu,“ říká vlastník společnosti Vladimír Glas. Vzhledem ke skutečnosti, že podniky spadají do strategické infrastruktury, nechtěl detaily blíže specifikovat. 

Teprve čas ukáže, kolik z byznysu předjednaného ostře sledovanou delegací se nakonec podaří přetavit do reality a zda překoná nevalné ekonomické přínosy partnerství s Čínou. V symbolické rovině už cesta účel splnila. „Jeden Tchajwanec prezentoval technologii a na konci řekl, děkuji vám, že jste tady, je to pro nás hodně důležité. V tu chvíli jsme sledovali reakci člověka, který se u toho málem rozplakal. My jsme na něj koukali a vůbec jsme mu nepoděkovali, protože jsme nevěděli, co máme dělat,“ vzpomíná Zeman na okamžik, který byl podle něj nejemotivnější chvílí celé cesty.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Brož