Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Ukrajina vás potřebuje, přijeďte zpět do své vlasti, přemlouvá ukrajinské uprchlíky Anastasija Konovalová, jež se z exilu v Rumunsku vrátila do rodné Oděsy. V EU nyní žije osm milionů Ukrajinců. Většina z nich ale nepočítá s tím, že by se do vlasti vracela.
Mladá učitelka Anastasija Konovalová, jež má tříleté dítě, se po roce života v Rumunsku vrátila zpět do černomořského přístavu Oděsa. Ukrajinskému městu přitom stále hrozí ruské raketové útoky a bombardování.
Vlast ji ale potřebuje, tvrdí. Nabádá i ostatní Ukrajince, že mají udělat totéž. Vrátit se z mnoha evropských států a pomoci těžce zkoušené zemi, kterou před patnácti měsíci napadl větší ruský soused. V Oděse se opět setkala s mužem a starším synem.
„Můj domov je tady. Chtěla jsem být se svou rodinou. Chtěla jsem být se svou zemí,“ řekla rumunské redakci Rádia Svobodná Evropa. Stejně se mají zachovat i další Ukrajinci, pokud svou zemi opravdu milují.
Od února 2022, kdy začala ruská invaze, prošlo přes ukrajinsko-rumunskou hranici na 1,9 milionu Ukrajinců. V chudé zemi EU zůstalo asi 130 tisíc lidí, ostatní zamířili do bohatších států včetně Česka, které na počet obyvatel přijalo nejvíce uprchlíků z napadené země, přes půl milionu Ukrajinců.
Čtyřikrát větší Polsko přijalo 1,6 milionu Ukrajinců, osmkrát větší Německo asi milion uprchlíků. Celkově je v EU evidováno přes osm milionů Ukrajinců, pět milionů uteklo po vypuknutí války.
Konovalová oceňuje, že rumunská vláda zpřísňuje podmínky pomoci pro ukrajinské uprchlíky. „Tleskám nové legislativě, protože je to více než rok od začátku ruské invaze. Lidé musí začít pracovat a přispívat zemi, která jim tolik pomohla,“ vysvětlila svůj postoj.
V Rumunsku roste odpor vůči pomoci Ukrajincům také proto, že samotná země má rozpočtové problémy, vysvětlila Silvia Maria Tăbuşcăová z Evropského centra pro právní vzdělávání a výzkum.
Politik vládní Národní liberální strany Ionuț Stroe zdůraznil, že dosud byla rumunská pomoc pro ukrajinské uprchlíky velmi štědrá. Poslanci socialistické strany, jež je také součástí vlády, kritizují i to, že část Ukrajinců může finanční pomoc na ubytování a stravu zneužívat, pokud může vlastnit několik luxusních aut. Peníze pak chybějí na podporu sociálně slabých rumunských rodin.
Téměř dvě třetiny ukrajinských migrantů měly plně hrazené ubytování, přitom průměr EU byl 35 procent, uvedl průzkum Evropské agentury pro základní práva (FRA). Z něho také vyplývá, že se chce z unijních zemí vrátit zpět 35 procent Ukrajinců.
Konovalová je přesvědčena, že by Ukrajinci, kteří se po ruské invazi rozprchli do celé Evropy, měli převzít odpovědnost za své životy a vrátit se domů, pokud to alespoň trochu jde. I když i ona přiznává, že každou noc je budí sirény a musí do krytů. „Nedostatek spánku je pro nás největší problém. Každý den, každou noc nás chce někdo zabít,“ řekla. Přesto nelituje, že je opět doma.
