Fúzní elektrárny už nejsou sci-fi, Evropa je může mít do třiceti let

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Řízenou termojadernou fúzí se věda zabývá už od konce druhé světové války a za tu dobu výzkum hodně pokročil. V současnosti už probíhá výzkum na desítkách experimentálních reaktorů po celém světě včetně tokamaku v Česku. „Pokud vše půjde dobře, mohli bychom se první skutečné fúzní elektrárny dočkat kolem roku 2050,“ říká Radomír Pánek, ředitel Ústavu fyziky plazmatu AV ČR.

Celý článek
0

Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Vězně by opět mohly ohlídat elektronické náramky

Je to už více než dva roky, co poslední osoba odsouzená k domácímu vězení sundala elektronický náramek. Od té doby nebyl nikdo elektronicky kontrolován, jestli plní podmínky svého trestu.

Vězně by opět mohly ohlídat elektronické náramky
Sledovací náramky pro pachatele méně závažných zločinů mohou českým věznicím ulevit. Problém však je, že vůči nim zůstává skeptická značná část českých soudců. | Profimedia.cz

Nyní by se to mohlo změnit a elektronické náramky by se měly znovu vrátit. Probační a mediační služba na konci roku vyhlásila výběrové řízení na nového dodavatele elektronického monitorovacího systému. Zájemci se mohou hlásit do 20. března.

„Jde o řešení odpovídající technologiím 21. století, které může řešit potřeby resortu justice, tedy kontrolu, jak jsou plněny soudními rozhodnutími stanovené povinnosti,“ sdělil týdeníku Hrot mluvčí Probační a mediační služby Martin Bačkovský. 

Pokud všechno dopadne podle předpokladů, mohli by si první odsouzení připnout náramky příští rok. „K dispozici by měl být dostatečný počet náramků pro desítky až stovky osob ročně,“ dodal Bačkovský, podle něhož roční náklady na provoz systému vyjdou na několik milionů korun.

Elektronické náramky, jejichž cílem bylo rovněž ulehčit vězeňskému systému, bylo možné nasadit odsouzeným od roku 2010, kdy se v trestním zákoníku objevil pojem „domácí vězení“. Na jejich faktické zavedení se ale čekalo až do roku 2018. Pět výběrových řízení na dodavatele totiž skončilo neúspěšně, až na šestý pokus se podařilo vybrat izraelskou společnost SuperCom. S ní ale na podzim 2021 Probační a mediační služba ukončila spolupráci.

„V důsledku neřádného a nevčasného plnění na straně dodavatele jsme byli nuceni odstoupit od smlouvy,“ konstatoval mluvčí Martin Bačkovský. Teď se tento způsob kontroly znovu vrací do hry. 

O užitečnosti elektronických náramků se zmiňuje zpráva Národní ekonomické rady vlády (NERV) z loňského podzimu, v níž tato poradní skupina doporučuje kabinetu Petra Fialy (ODS), jak snížit výdaje a zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. Jedna kapitola se týká vězeňství, respektive snižování počtu vězňů. Jak totiž NERV upozorňuje, Česká republika má historicky velmi vysoký počet vězňů na sto tisíc obyvatel: je jich 179, zatímco průměr v Evropské unii dosahuje hodnoty 114, přičemž v Německu to je 70, v Rakousku 91 a ve Slovinsku 64 vězňů na sto tisíc obyvatel.

„Postupné snížení vězeňské populace zhruba na sto vězňů na sto tisíc obyvatel, tedy o 44 procent, je realistickým cílem. Jeho dosažení vyžaduje koncepční revizi řady aspektů trestní politiky,“ upozornil NERV. Jako příklad jmenoval právě zavedení náramků pro domácí vězně, ale také dekriminalizaci některých trestných činů, změny trestních sazeb nebo revizi, či dokonce zrušení speciálních skutkových podstat pro recidivisty. 

Úspory z tak radikální změny by rozhodně nebyly zanedbatelné. V celkovém součtu by ale díky redukci věznic a personálu stát ušetřil až okolo tří miliard korun. Ministerstvo spravedlnosti v reakci na tyto návrhy uvedlo, že některé kroky, které by směřovaly ke snížení počtu odsouzených ve věznicích, už udělalo a další chystá. Nebrání se prý ani další debatě.

Někteří soudci se ale například právě k elektronickým náramkům stále stavějí velmi rezervovaně, byť jsou běžnou součástí vězeňského systému v mnoha evropských zemích. „Není v silách ministra donutit soudy k ukládání domácího vězení. Je to věc, která je v Evropě běžná. Pro mnoho soudců to ale není trest a ta psychologie se musí změnit,“ řekl před časem ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).