Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Zdánlivě nesouvisející zprávy, které přicházejí z různých zemí EU, ukazují na to, že evropští politici nejsou připraveni přiznat obyvatelům ani firmám, že s nástupem Green Dealu bude vše dražší.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Šéf UniCredit Andrea Orcel chce německou Commerzbank. Tamní politici mu ji nechtějí prodat. Konečné slovo bude patřit Evropské centrální bance.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.
Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair omezí nebo úplně zruší některé své linky v Německu. Nelíbí se jim, že německá letiště mají příliš vysoké poplatky.
Starý kontinent zažívá divoké léto plné teplotních i jiných rekordů. Co bude dál?
Kdyby to člověk neviděl na vlastní oči, tak neuvěří. V severní Itálii na sklonku července spadla kroupa o průměru devatenáct centimetrů. Podle Evropské laboratoře pro výzkum silných bouří je největší, jaká kdy byla v Evropě zaznamenána. Předchozí rekord šestnáct centimetrů byl přitom evidován jen týden předtím. Také v Itálii. Není tedy vyloučeno, že se co nevidět dočkáme ještě většího cvalíka. Ostatně ke světovému rekordu – kroupě o průměru 20,3 centimetru z americké Jižní Dakoty – to už není tak daleko.
Pojďme ale dál. Španělský Institut mořských věd zase informoval o tom, že Středozemní moře dosáhlo na konci prvního prázdninového měsíce nejvyšší zaznamenané denní teploty. Nový rekord takzvané mediánové denní teploty na hladině má nyní hodnotu 28,71 stupně Celsia. Předchozí rekord z konce srpna 2003 činil 28,25 stupně. A to mezi italským ostrovem Sicílie a městem Neapol byly údajně zaznamenány teploty dokonce nad třicet stupňů.
Možná, že starý kontinent za pár let dožene Ameriku: v zátoce u jižního pobřeží Floridy stoupla teplota podle dat meteorologické bóje zhruba na 38,4 stupně.
Pak tu je ještě silná vlna veder, která v červenci zasáhla jižní Evropu a při níž už rtuť v teploměrech ani neměla kam stoupat. Hodnoty nad čtyřicítkou nebyly vůbec neobvyklé, a některá města si do svých kronik dokonce zapsala rekordní teploty. Ostatně také v Česku jsme si v červenci zažili pořádné tropické počasí.
S vedry a suchem souvisejí také lesní požáry, které sice ve Středomoří patří k létu stejně jako davy turistů, ale tentokrát se plameny nebývale rozšířily – dokonce i do oblíbených letovisek. Takže například na ostrově Rhodos musela řecká vláda zorganizovat největší evakuaci lidí v historii země. Jak to na některých místech vypadalo, jsme všichni slyšeli od českých turistů, kteří tento nepříjemný zážitek absolvovali na vlastní kůži. Plameny ale zachvátily i jiná místa v Řecku nebo Chorvatsku.
Neměli bychom zapomenout ani na katastrofální povodně na severovýchodě Itálie, které mají dokonce na svědomí několik lidských životů. Odehrály se sice „už“ v květnu, ale můžeme je zahrnout do událostí letošního léta, které je z hydrometeorologického pohledu poněkud divoké.
Samozřejmě se může stát, že léto 2024 bude nepoměrně klidnější. Že v žádném městě nepadne žádný teplotní rekord, že Středozemní moře bude sice hezky teplé, ale nikoli přehřáté a že lesní požáry zůstanou pod kontrolou. Ovšem už za pár let může být opět nedobře: vlny veder, sucho, záplavy, tornáda, krupobití…
Stačí si prolistovat výzkum, který vedl Ondřej Lhotka z Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR. Z něj totiž vyplývá, že změny klimatu způsobují častější, intenzivnější a delší vlny veder. A zatímco dříve se extrémně silná vedra opakovala zhruba jednou za půlstoletí, v současnosti mohou nastat v průměru jednou za pět let. Ostatně z deseti největších vln veder na starém kontinentu od roku 1950 jich sedm připadá na posledních dvacet let.
Někteří klimatologové zase mluví o tom, že extrémně vysoké teploty očekávali až v roce 2030, a nikoli už nyní. Další upozorňují, že kvůli globální změně klimatu budeme raději jezdit na dovolenou na sever, protože ve Středomoří bude přes léto k nevydržení.
Je lepší být připravený na horší scénář a být příjemně překvapen než naopak.
