Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

Vakcína je tekuté zlato. Na koronaviru vydělává i mafie

Na epidemii čínské chřipky vydělají nejen „tradiční“ firmy. Do nových oborů se pouští i podsvětí.

Vakcína je tekuté zlato. Na koronaviru vydělává i mafie
ilustrační foto | Shutterstock.com

Farmaceutické firmy letos díky masové výrobě vakcín vydělají celkem přes 32 miliard dolarů, tvrdí odhady investičních bank Morgan Stanley a Goldman Sachs. U každé z nich to znamená meziroční růst o desítky až stovky procent. Stejným tempem se zvyšují obraty online obchodníků a rozvážkových služeb, výrobců a prodejců zdravotnického materiálu nebo laboratoří. O vítězích koronakrize z pohledu legálního byznysu bylo napsáno hodně.

Nejsou ale sami, komu čínská chřipka zlepšuje výsledovky. Pandemii od začátku provázel jeden jev: nedostatek. Nejprve chyběly roušky a respirátory, pak testovací sady, některé léky a aktuálně řeší státy po celém světě pomalé dodávky vakcín. Jak známo, když je něčeho nedostatek, otevírá se prostor pro šedou ekonomiku.

Rychlost, s jakou byli podnikatelé z podsvětí schopní zareagovat na aktuální poptávku na trhu, byla opět obdivuhodná. Závidět by jim ji mohla leckterá vláda, tu českou nevyjímaje. Flexibilita kriminálních skupin byla v podstatě ukázkou neviditelné ruky trhu bez regulací. Na rozdíl od úřadů se v šedé zóně nemuseli zdržovat certifikacemi, testy nebo výběrovým řízením.

Například falešné roušky se od února šily v narychlo otevřených manufakturách prakticky ve všech asijských zemích. Hlad po ochranných pomůckách v Evropě byl nenasytný a podnikatelé z oboru potvrzují, že i na českém trhu se pohybovali šíbři nabízející roušky pochybného původu za nekřesťanské ceny. Daly se vydělat desítky milionů; ostatně k ziskům podvodníků přispělo nepovedeným obchodem pěti miliony i ministerstvo zdravotnictví.

Záchrana podniku za podíl

Ukázkový čich na nové obchodní příležitosti ukázala italská mafie. Kromě kšeftů se zdravotnickým materiálem, který dopravovala z Asie vlastní flotilou, zaskočila taky za banky a „podpořila“ krachující firmy. Pochopitelně za majetkový podíl. Podle italských médií investice sahaly od pohřebních ústavů přes prádelny a úklidové firmy až po doručovací společnosti. Starostové některých měst vyjadřovali obavy, že pandemie pomůže mafii ovládnout podstatnou část místního byznysu.

O řád vyšší zisky než roušky pak přinesly obchody s falešnými testovacími sadami. Jen do poloviny loňského roku jich policie v 77 zemích podle Interpolu zabavila přes 17 tisíc, hodnota byla asi 40 milionů dolarů. Interpol sám přiznává, že jde nejspíš jen o malý zlomek padělaných testů, které se dostaly do oběhu.

Absolutní vrchol ale mají organizované nelegální skupiny stále ještě před sebou. Odhad celosvětových tržeb za vakcíny proti koronaviru se pohybuje v desítkách miliard, přičemž i tak zůstane poptávka neuspokojená. Například soukromé firmy hledají cesty, jak se k vakcínám dostat, velmi intenzivně. I tady se už proto pochopitelně objevili noví „podnikatelé“.

Čínské úřady na začátku února oznámily rozprášení 80členného gangu, v jehož skladech zabavily asi tři tisíce dávek vakcín. Tedy lépe řečeno lahviček fyziologického roztoku. Nepříliš sofistikovaný podvod prý běžel od loňského podzimu.

Je prakticky jisté, že se v byznysu s pančovanými vakcínami pohybují i mnohem důmyslnější byznysmeni, které zatím policie neodhalila. Ostatně varoval před tím i Interpol. Podle jeho šéfa Jürgena Stocka kromě padělání hrozí také krádeže a nelegální prodej „pravých“ vakcín. V každém případě prý bude očkovací látka letošním hitem podsvětí – Stock ji přirovnává k tekutému zlatu.

Kšefty s padělanými testy

A jaký potenciál skýtá pandemie pro nelegální byznys do budoucna? S rostoucím podílem proočkované populace bude sílit tlak vlád po celém světě na omezení cestování. Otevřené hranice budou mít dříve nebo později pouze hosté s „covid pasem“. 

Prozatím se většinou celníci spokojí s negativním testem a tuto poptávku už padělatelé vyslyšeli: Podle Europolu se s falešným certifikátem „neposkvrněnosti“ čile obchoduje na letištích hned v několika západoevropských zemích. Například ve Španělsku nebo v Nizozemsku se dá koupit za 40 až 60 eur, v britském Lutonu si obchodníci řekli o 140, a v Paříži dokonce až o 300 eur. S ohledem na prakticky nulovou investici do výroby padělků jsou tedy i při nejnižších cenách marže královské.

Očkovací průkazy nebo nějaká jejich obdoba budou v příštích měsících a letech také žhavým padělatelským artiklem. Vzhledem k tomu, že se zvažuje i elektronická forma covidových propustek, bude to možná výzva i pro technologickou větev zločineckých skupin.