Airbus chce prorazit ve vesmíru. Soustředí se na produkci satelitů

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Evropský koncern Airbus, který působí v leteckém, vesmírném a zbrojním průmyslu, se chce ve větší míře zaměřit na vesmírné projekty, zejména na produkci satelitů pro vojenské i civilní využití.

Celý článek
0

Ostuda pro Samsung. Ty šunty se rozpadají, stěžují si zákazníci na nová sluchátka

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Jihokorejskému Samsungu se v posledních měsících moc nedaří. Po vlažném přijetí skládacích telefonů za astronomickou cenu vzbuzovala velká očekávání nová generace sluchátek. Jenže ta se bohužel příliš nepovedla. Firma kvůli reklamacím pozastavila další prodej.

Celý článek
0

Green Deal oslabuje vliv Evropy v rozvojovém světě a uvolňuje místo Číně

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Přílišná přísnost Green Dealu dělá pravý opak zamýšlené podpory evropského vlivu na udržitelnost podnikání, tvrdí finančníci

Celý článek
0

Ukrajinci nad zlato. Zdravotní pojišťovny se perou o ukrajinské pojištěnce

Odvody jsou stejné, ovšem náklady na zdravotní péči jsou v případě ukrajinských uprchlíků oproti českým pojištěncům třetinové. VZP na péči o Ukrajince vydělává miliardy.

Ukrajinci nad zlato. Zdravotní pojišťovny se perou o ukrajinské pojištěnce
ilustrační foto | Profimedia.cz

Šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven vyzvalo ministerstvo zdravotnictví, aby upravilo přerozdělování peněz týkajících se uprchlíků z Ukrajiny. Nelíbí se jim, že se většina uprchlíků po vypuknutí konfliktu registrovala u Všeobecné zdravotní pojišťovny.

Důvodem je – možná překvapivá – skutečnost, že uprchlíci jsou pro pojišťovny velmi lukrativními klienty. Ačkoli se odvody do systému veřejného zdravotního pojištění (ať už za zaměstnance, nebo za osoby bez pravidelného příjmu) neliší v případě uprchlíků od „standardních“ českých pojištěnců, Ukrajinci využívají zdravotní služby daleko méně. Oproti Čechům jen zhruba třetinově. 

„Vylepšuje to bilanci VZP, vytváří miliardové rozdíly a systém má nakonec do férovosti daleko,“ vysvětluje důvod stížnosti na VZP výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.

Přerozdělování podle tabulek

Systém přerozdělování peněz v rámci veřejného zdravotního pojištění je mimořádně složitý. A v posledních letech se po řadě novel stal na pochopení ještě náročnějším: pojišťovny tak nedostanou svou část z celkového množství peněz v systému jen podle toho, jak početný je jejich „kmen“ (tedy kolik je u nich registrováno pojištěnců), ale zohledněno je také to, v jaké zdravotní kondici „kmen“ je, tedy jak moc pojištěnci čerpají zdravotní péči a zda se třeba neléčí s nějakým vzácným – tedy na léčbu finančně nákladným – onemocněním. 

V případě Ukrajinců se však tyto parametry přerozdělování podle svazu pojišťoven adekvátně neuplatnily, protože k vypuknutí ozbrojeného konfliktu došlo rychle a stát potřeboval stejně rychle reagovat na uprchlickou vlnu. „Od té doby se nic nezměnilo. Na rozdíl od českých občanů se u plateb za Ukrajince stále neprovádí přerozdělení podle jejich skutečných nákladů, ale podle nákladů obvyklých u českých pojištěnců. Skutečná nákladovost pro tuto velkou skupinu pojištěnců je však úplně jiná,“ vysvětluje Balada.

Ukrajinci s banalitami k doktorovi nechodí

Jedná se o zásadní rozdíly. Zatímco průměrný český pojištěnec za rok využije péči zhruba za čtyřicet tisíc korun, ukrajinský uprchlík v průměru asi za třináct tisíc. Z dat pojišťoven vyplývá, že úsporu na straně Ukrajinců lze najít napříč systémem: od prevence po léčbu. 

Podle Svazu zdravotních pojišťoven je důvodů hned několik. Český systém je obecně poměrně velkorysý v šíři zdravotních úkonů – na tu nejsou lidé z Ukrajiny zvyklí a teprve se dozvídají, na co všechno mají nárok. Další komplikací může být jazyková bariéra, kvůli níž se řada uprchlíků není schopna adekvátně bavit s českým lékařem. „A pak je to také o tom, že Ukrajinci obecně nejsou zvyklí navštěvovat lékaře s banalitami. Pokud u Čechů hovoříme o nadužívání péče, pak u uprchlíků můžeme skutečně mluvit o podprůměrném využívání,“ má jasno Balada.

40 tisíc Kč – průměrná hodnota zdravotní péče poskytnutá za rok českému pojištěnci

13 tisíc Kč – průměrná hodnota zdravotní péče poskytnutá za rok ukrajinskému pojištěnci

Co se neutratí, zůstane pojišťovně

Platí přitom, že to, co pojišťovna neutratí za péči, zůstává v jejím rozpočtu; peníze se nikam nevracejí. Podle výpočtů si tak VZP přijde zhruba na pět miliard korun, díky kterým si vylepšuje bilanci, což přiznávají i ministerstva zdravotnictví a financí ve vládou přijatém hodnocení předpokládaného vývoje systému veřejného zdravotního pojištění. 

„Většinové zahrnutí azylantů do kategorie státních pojištěnců spolu s výrazně podprůměrným čerpáním zdravotních služeb mělo na bilanci systému veřejného zdravotního pojištění pozitivní vliv. A to především na VZP ČR, u které se koncentrovalo nejvíce azylantů,“ uvádí se v materiálu.

Náskok VZP

Proč ale drtivá většina ukrajinských uprchlíků skončila u VZP? Podle Svazu zdravotních pojišťoven to bylo způsobeno neférovými podmínkami při přijímání migrantů. Ministerstvo zdravotnictví již od prvního dne přijímání uprchlíků počítalo se scénářem, že azylanti v Česku obdrží vízum a stanou se účastníky systému veřejného zdravotního pojištění. Automaticky se měli zaregistrovat u VZP, která rovněž byla u prvních kontaktů s azylanty. 

Po kritice ostatních pojišťoven tento mechanismus v březnu loňského roku resort změnil. „Nicméně VZP tím získala obrovský náskok, bavíme se o velkém počtu, zhruba o 300 tisících osob. Mimochodem to byla také jediná zdravotní pojišťovna, se kterou ministerstvo předpokládaný nápor uprchlíků konzultovalo. My všichni ostatní jsme stáli stranou, dokud jsme se neozvali,“ říká Balada. 

Každý pojištěnec má samozřejmě nárok na změnu pojišťovny. Je to možné učinit jedenkrát za rok. Slouží k tomu dva registrační termíny: první trvá od ledna do března a druhý od začátku července do konce září. Proč by tedy řešením nemohla být rozsáhlá kampaň, aby se Ukrajinci přeregistrovali jinam, i do jiných pojišťoven? 

„Takovou kampaň si neumím moc představit. Museli bychom cílit speciálně na Ukrajince, tedy by musela být v jejich jazyce, být do značné míry adresná. Vnímám to i jako eticky spornou záležitost, cílit na lidi, kteří prchali před válkou,“ říká Balada ze svazu pojišťoven. Preferuje proto takové řešení, aby se upravily přerozdělovací mechanismy. „Bez korektního rozdělení zdrojů si nelze férové podmínky mezi pojišťovnami představit,“ má jasno.

VZP: Šli jsme do rizika a vydělali

Podle Všeobecné zdravotní pojišťovny však není ke změně důvod. Kladná bilance prý svědčí jen o tom, že je největší pojišťovna úspěšná. To, že by měla neférovou výhodu, odmítá. „Když k nám na konci února 2022 začaly proudit desítky tisíc lidí prchajících z Ukrajiny, byla to VZP, jejíž zaměstnanci na všech tehdejších ‚kacpech‘ (Krajských asistenčních centrech pomoci Ukrajině, pozn. red.) neúnavně 24 hodin denně sedm dní v týdnu pomáhali s registrací do zdravotnického systému,“ řekl Hrotu ředitel VZP Zdeněk Kabátek. „Úplně stejně tam mohly a možná měly být i jiné zdravotní pojišťovny, leč nebyly.“

Kritika ze strany svazu pojišťoven prý není namístě, protože VZP šla, pokud jde o uprchlickou krizi, do rizika. „V té době jsme řešili obavy z toho, že budou z Ukrajiny přicházet těžce nemocní lidé vyžadující nákladnou specializovanou léčbu, dokonce i to, že bude bujet zdravotní turistika, kdy budou účelově přijíždět lidé jen za lepší péčí. My do toho šli se všemi riziky. Pokud by se černé scénáře naplnily, nesli bychom všechny důsledky také my,“ dodal Kabátek.

Ministerstvo chce změnu

Pokud by měly být „ukrajinské“ příjmy VZP nějak kráceny, znamenalo by to podle Kabátka, že se v Česku trestá práce a poctivě odpracovaný úspěch. „Poskytli jsme plnohodnotný servis nejen při registraci, ale v celé organizaci péče. Za to patří dík mým kolegům, že pomohli s řešením naprosto mimořádné krizové situace. Nevidím důvod, proč by za to VZP měla být trestána,“ tvrdí ředitel.

Ministerstvo se však chce podnětem zaměstnaneckých pojišťoven zabývat. Má k tomu vytvořit speciální pracovní skupinu. Změnu přerozdělování v systému veřejného pojištění plánuje prosadit v příštím roce. „Saldo systému bude v roce 2024 podle odhadu negativní, a to ve výši −9,2 miliardy korun. Z toho −2,2 miliardy za VZP a −7 miliard za zaměstnanecké zdravotní pojišťovny. Ministerstvo si je aktivně vědomo potřeby narovnání této nerovnováhy a připravuje změny systému přerozdělení pro její narovnání,“ uvedl resort.