Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Ukrajina volá zpět své ženy. Kvůli válce jich odešly miliony, ekonomika chřadne

Mezi lidmi, kteří utekli z Ukrajiny před válkou, jasně převažují ženy. Ukrajinská ekonomika je potřebuje při obnově země

Ukrajina volá zpět své ženy. Kvůli válce jich odešly miliony, ekonomika chřadne
ilustrační foto | Profimedia.cz

Rok a půl trvající ruská agrese na Ukrajině vyhnala z domovů až deset milionů lidí, kteří žili v regionech nejhůře zasažených válkou. Část uprchlíků přesídlila do bezpečnějších míst ve vlastní zemi; většina, přes šest milionů, ale zamířila hledat úkryt do Evropy, případně do ještě vzdálenějších destinací.

Právě tito lidé, mezi nimiž je na 2,8 milionu žen v produktivním věku, začínají ovšem bolestně chybět nejen rodinám, ale také ukrajinské ekonomice. Pokud se je nepodaří přesvědčit k brzkému návratu, podle výpočtů analytika Alexandra Isakova z Bloomberg Economics to bude stát Kyjev každoročně asi desetinu hrubého domácího produktu, tedy v nejhorším až dvacet miliard dolarů.

Ukrajina už tak přišla kvůli Putinově invazi podle odhadů minimálně o desítky tisíc mužů; další desítky tisíc sice nezemřely, jejich zapojení do běžného pracovního života ale budou limitovat vážná zranění z války. O to je návrat uprchlíků potřebnější. 

Vláda v Kyjevě už dříve představila poměrně ambiciózní plán na poválečnou obnovu. Neklade si v něm zrovna malé cíle: do roku 2032 by se díky mohutným investicím ze zahraničí měla ukrajinská ekonomika zdvojnásobit oproti dnešnímu stavu. K tomu, aby se to podařilo, ale už teď tamnímu hospodářství chybí na 4,5 milionu pracujících a podnikatelů.

Část tohoto nedostatku by podle představ ukrajinského ministerstva hospodářství měly zaplnit právě ženy, které nyní žijí v zahraničí. Kromě toho, že jde o pracující v produktivním věku, se navíc jedná o kvalifikovanou pracovní sílu – zhruba šedesát procent žen uprchlic má vysokoškolské vzdělání. 

Ministerstvo proto připravuje pobídky, které mají uprchlice s dětmi přesvědčit k návratu. Vláda se mimo jiné zavázala třeba k tomu, že schválí nový zákoník práce, sníží dosud dramatické rozdíly v odměňování žen a mužů za stejnou práci a poskytne granty vdovám po padlých vojácích, aby mohly začít podnikat. 

Ukrajinské úřady s programem lákajícím uprchlíky domů spěchají. S prodlužující se dobou, kterou běženci tráví v zahraničí, totiž také výrazně roste pravděpodobnost, že v nových domovech zapustí kořeny. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky například trvalo téměř deset let od konce války v Bosně v 90. letech 20. století, než se alespoň polovina ze dvou milionů uprchlíků a vnitřně vysídlených osob vrátila domů.

Příliš pozitivní nejsou zatím ani průzkumy mezi dnešními uprchlíky, které se zabývají ochotou vrátit se z azylu na Ukrajinu. Například v Německu proběhl průzkum mezi sedmi tisíci uprchlíky z Východu. Z jeho výsledků zveřejněných v polovině července vyplynulo, že zůstat v západní Evropě má v úmyslu 44 procent z nich. To je o pět procentních bodů víc než ve stejné době loni.

Ekonomové upozorňují, že nejde jen o to, že 2,8 milionu žen představuje významnou pracovní sílu. Kromě toho se samozřejmě jedná také o spotřebitele; na Ukrajině ženy navíc mají velké slovo při nákupním rozhodování domácností.

Ani při nejlepším scénáři, kdy by se nakonec podařilo přesvědčit k návratu podstatnou část ukrajinských žen žijících nyní v Evropě, ale nebudou pracovní síly pro obnovu země stačit. Kromě lákání uprchlíků tak vláda diskutuje o tom, že bude potřeba přivézt také muže dělníky. Země, která byla v minulosti jedním z hlavních zdrojů „hrubé“ pracovní síly pro západní Evropu, chce lákat dělníky z dalších, především východních zemí.