Nvidia před soudem: Když vyděláváte dost peněz, smíte investorům lhát

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Burzovní obchodování může dostat nová pravidla. Americký Nejvyšší soud projedná žádost megavýrobce čipů Nvidia o zamítnutí žaloby kvůli starému podvodu.  

Celý článek
0

Malé bojové drony jsou už ve válce minulostí, tvrdí šéf francouzské armády

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Válka na východě Evropy ukazuje nové trendy pro výrobu zbraní západním výrobcům obranného průmyslu a také mění priority evropských armád.

Celý článek
0

Kde přibývá nejvíc milionářů? Čínský Šen-čen láká boháče jako žádné jiné město světa

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Čínský Šen-čen v posledních letech doslova explodoval přírůstkem nových milionářů. Podle nedávné zprávy mezinárodních poradců zaznamenal v uplynulé dekádě neuvěřitelný 140procentní nárůst počtu milionářů, což výrazně přesahuje ostatní čínská velkoměsta.

Celý článek
0

Komentář: Proč se v Česku uhelné elektrárny zavírají, zatímco Čína vesele staví nové

Pavel Tykač chce příští rok zavřít dvě uhelné elektrárny. V Číně se ovšem jiné stavějí vesele dál. Pokud chce Čína opravdu dostát závazku, že do roku 2060 dosáhne uhlíkové neutrality, nezbývá jí než přijmout ten nejagresivnější scénář snižování emisí, jaký si jen dovedete představit.

Komentář: Proč se v Česku uhelné elektrárny zavírají, zatímco Čína vesele staví nové
Uhelná elektrárna Počerady | foto Tomáš Novák, HROT24

Druhý největší výrobce elektřiny v Česku, skupina Sev.en Pavla Tykače, varuje, že uzavře své dvě uhelné elektrárny (Chvaletice a Počerady) a dva uhelné doly už na jaře příštího roku. Jejich ekonomika se dostává pod tlak, protože ceny elektřiny šly dolů rychleji než cena povolenek, takže rentabilita provozu uhelných elektráren je cugrunt (pokud tedy nestihly dopředu prodat elektřinu za výhodné ceny).

To je objektivní fakt daný cenovými nůžkami. Pokud se trend neobrátí, mohou uhelné elektrárny skončit daleko dříve, než vláda zvažuje a nebude z toho mít ani trochu radost.

Tykač by se s vládou nejraději dohodl na kapacitní platbě, tedy udržení elektráren v rezervě, za úplatu, což je princip, který si vyjednalo v Bruselu Německo i Polsko, ale nikoli Česko. Uzavření dolů a elektráren by znamenalo ztrátu tří tisíc pracovních příležitostí přímo v provozech skupiny Sev.en, přičemž dopad na celkovou zaměstnanost v severních Čechách, tedy ve strukturálně nejslabším regionu v zemi, by byl násobný. Nějaký útlumový program je proto na místě.

Co se ovšem musí nechat, je vynikají cit Pavla Tykače pro politický timing. Svůj „uhelný dárek“ hodlá doručit vládě těsně před parlamentními volbami.

Celková výroba elektřiny klesla loni v Česku o desetinu na 72 terawatthodin (TWh). Důvodem byla slabá poptávka v průmyslu. Více než třetina vyrobené elektřiny pochází z uhelných elektráren a Česko je zatím stále netto vývozcem.

Sliby předsedy Si Ťin-pchinga: 30/60

V Číně mezitím dosáhla loňská výroba elektřiny v uhelných elektrárnách rekordních 5760 TWh s meziročním nárůstem o téměř šest procent. Podle informací serveru Global Energy Monitor, který takové věci sleduje, se tam loni spustily nové „uhelky“ s kapacitou s 47 444 MW, což odpovídá řekněme čtyřiceti temelínským blokům. Celkem už to od roku 2000 bylo 1 080 000 MW.

Srovnejme si to se zbytkem světa dohromady, kde loni stoupla kapacita nových uhelných elektráren o 22 101 MW, od roku 2000 pak o 490 531 MW. Jinak řečeno Čína si udržuje více než dvoutřetinový podíl na nových uhelných elektrárnách ve světě.

Čína přijala závazek nazývaný „30/60“, že její emise klimatických plynů dosáhnou svého stropu v roce 2030 a poté se budou snižovat až k uhlíkové neutralitě v roce 2060. Masivně kromě toho investuje do obnovitelných zdrojů (OZE) a je i v této oblasti globální lídrem.

graf: scénáře uzavírání uhelných elektráren v Číně
Hrot24, Pavel Svatoš

Rychlejší dynamika budování OZE znamená, že podíl fosilních zdrojů na celkovém čínském elektroenergetickém mixu klesl na loňských 62,1 procent, což je nejméně od roku 2015. V roce 2021 zavedla Čína svůj celonárodní systém emisních povolenek, cena je však momentálně oproti Evropě zhruba pětinová.

Růst poptávky po dodávkách elektřiny z elektráren pracujících v režimu základního zatížení (baseload) tak v čínských podmínkách favorizuje uhlí jako nejlevnější palivo. Takzvaný baseload spread (cena elektřiny v základním výkonu mínus povolenka) je v Číně kladný a výroba se vyplácí. V Česku to podle Tykače po vypršení starých výhodných kontraktů už neplatí.

Odvrácenou stranou je růst emisí z čínských uhelných elektráren, které loni činily 5,56 miliardy tun, což znamená meziroční nárůst o 5,2 procenta a nový historický rekord. Celkové světové emise související s energetikou vzrostly podle Mezinárodní agentury pro energie (IEA) v roce 2023 o 1,1 procenta, tedy v absolutních číslech o 400 milionů tun. Příspěvek z čínských uhelných elektráren je tak zhruba čtyřpětinový.

Pro srovnání celkové německé emise klimatických plynů – a to ze všech zdrojů, ne pouze z energetiky – činily v roce 2022 celkem 784 milionů tun. V případě Česka šlo o 124,5 milionu tun.

graf: scénáře uzavírání uhelných elektráren v zemích OECD
Hrot24, Tomáš Novák

Navzdory přijatým závazkům tak Čína povoluje a staví obrovské množství nových elektráren na fosilní paliva, které by měly sloužit ještě dlouhá desetiletí.

S tužkou v ruce na „pětiletku“

Když se nad tím zamyslíte, vychází z toho buď předem naplánované nedodržení mezinárodních klimatických závazků, anebo – v případě, že chce Čína držet slovo – nejagresivnější scénář snižování emisí, jaký si dovedete představit.

Evropská unie (se současným podílem na globálních emisích klimatických plynů pod sedm procent) snižovala emise v letech 1990 až 2022 asi jednoprocentním ročním tempem. Uhlíkové neutrality chce dosáhnout do roku 2050, což znamená do 60 let od vrcholu v roce 1990.

graf: scénáře uzavírání uhelných elektráren ve světě
Hrot24, Pavel Svatoš

Pokud chce mít Čína uhlíkovou neutralitu v roce 2060 a k vrcholu teprve šplhá, bude na to mít poloviční dobu.

Nám v Evropě nyní každým dnem dochází, jak jsou naše závazky přísné. A nyní přemýšlejme o Číně a naší společné planetě, o smyslu pro čestné slovo, Tykačových penězích a o čemkoli hezkém, co vás ještě napadne.