Komentář: Gigafactory na Karvinsku jako krásný příklad, proč nerosteme a nebohatneme

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Kdo by to byl řekl, že v Moravskoslezském kraji přinese červen hned dva názorné příklady toho, o čem je hospodářský růst, a jak mu (ne)vycházíme vstříc.  

Celý článek
0

Srbsko dá zelenou lithiu. Půjde o největší důl v Evropě

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Srbsko před dvěma lety zastavilo plány na otevření největšího lithiového dolu v Evropě. Nyní se k projektu vrací. Velkou šanci mají britsko-australští těžaři ze společnosti Rio Tinto.

Celý článek
0

Ajťaček přibývá, stále jich je ale málo. Firmy mají zájem i o ženy na rodičovské

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Že světu IT vládnou muži? To už tak úplně neplatí. Žen ajťaček postupně přibývá, byť jich je stále poměrně málo – a navíc nedosahují na takové platy jako jejich mužští kolegové.

Celý článek
0

Putinův trojský kůň? Turecko slouží jako „překupník“ ruské ropy

I když příjmy Kremlu z prodeje fosilních zdrojů klesají, stále jde o desítky miliard dolarů měsíčně. Do byznysu s Ruskem se přitom více zapojuje i Turecko, člen NATO, který ruskou ropu a plyn dál prodává do EU i USA.

Putinův trojský kůň? Turecko slouží jako „překupník“ ruské ropy
Největší turecká rafinérie Tüpraş v Izmiru | foto Shutterstock.com

Příjmy Moskvy za prodej fosilních komodit klesly během října na nejnižší úroveň od přepadení Ukrajiny na konci února. V říjnu si měl Kreml přijít na 21 miliard eur (21,7 miliardy dolarů) za vývoz fosilních surovin, což znamená o sedm procent méně než v září, uvedl finský think-tank Středisko pro výzkum energií a ovzduší (CREA). Příjmy ze zemí EU pak klesly o čtrnáct procent na 7,5 miliardy eur.

Nově ale stoupají prodeje ropných produktů z Turecka, jak do zemí EU, tak do Spojených států. „Nová cesta pro ruskou ropu do EU se objevuje přes Turecko,“ uvedla CREA. Ankara zvyšuje dovoz ruské ropy, kterou zpracovává a dále ji prodává do světa. Vývoz tureckých ropných produktů do EU a Spojených států se v období září a října zvýšil o 85 procent ve srovnání s měsíci červencem a srpnem.

„Turecké rafinerie proto poskytují odbyt pro ruský export ropy tím, že zpracovávají produkty pro trhy, které buď nejsou ochotny dovážet ruskou ropu přímo, nebo nemají rafinérské kapacity na její zpracování,“ napsala finská organizace. Tím, že od 5. prosince zakázal Brusel dovoz ruské ropy, může být tato „turecká cesta“ pro další export tekutého černého zlata stále důležitější. 

Ukrajina žádá okamžitý zákaz obchodů s ruskou ropou

Tento vývoj se samozřejmě nelíbí Ukrajině. „Bylo by možné, aby Rusové neměli přístup k financím?“ klade řečnickou otázku ekonomický poradce ukrajinského prezidenta Oleg Ustenko. Formou videohovoru si na benevolentní přístup Západu stěžoval i na klimatické konferenci COP27 v Egyptě.

Požaduje okamžitý zákaz ropy i rafinovaných produktů z Ruska. „Měly by být zakázány EU a všemi našimi spojenci, včetně USA a Spojeného království a všech ostatních, přirozeně včetně Turecka,“ zdůraznil. Je podle něj absurdní, že Kreml každý den inkasuje 700 milionů eur za prodej fosilních paliv.

Rusko dlouhodobě kritizuje snahu EU a zemí G7 zastropovat cenu ruské ropy, aby se s ní nemohlo na trhu manipulovat. Ředitel ruské společnosti Rosněfť Igor Sečin už dříve řekl, že zavedení cenového stropu na ruskou ropu by v „podstatě zrušilo suverénní práva zemí na jejich vlastní zdroje“.

Na tomto opatření podle Moskvy nejvíce vydělají Spojené státy, které tímto krokem kádrují země na „správné a nesprávné“. Energetickou krizi podle Sečina, blízkého spolupracovníka Putina, vyvolaly Spojené státy. Moskva už oznámila, že zemím, které na cenový strop přistoupí, přestane dodávat ropu úplně.

Nejisté následky cenového stropu

Cenový strop na ruskou ropu ale může zvýšit míru nejistoty na trhu, varovala Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Země EU pak budou muset nahradit ruský výpadek ropy ve výši jednoho milionu barelů denně a 1,1 milionu barelů ropných produktů za den (ty zakázala EU od 5. února).

Spojené státy navrhují, aby byl strop na ruskou ropu stanoven nad šedesáti dolary za barel. Uvažovalo se také o možnosti pohyblivého stropu jako slevy vůči referenční ceně ropy Brent, která se nyní prodává na úrovni devadesáti dolarů za barel. To je podobná cena, jaká panovala před ruskou invazí na Ukrajinu. Pokles ceny na světových trzích souvisí hlavně s výhledem nižšího ekonomického růstu po celém světě.

Samotní Američané uznávají, že zavedení cenového stropu na ruskou ropu, které má vstoupit v platnost 5. prosince, budou provázet komplikace. Ředitel amerického Úřadu pro politiku a implementaci sankcí Jim Mullinax pro agenturu Reuters přiznal, že Washington k opatření stále přistupuje s velkou mírou flexibility. Hlavním cílem je ale zabránit tomu, aby Rusko profitovalo z růstu cen ropy, a zároveň zajistit, aby na trhu bylo ropy dostatek.