Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Kathleen Folbiggová skončila před dvaceti lety ve vězení kvůli takzvanému Meadowovu pravidlu, jež zní: „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelá a tři jsou vražda, pokud se neprokáže opak.“ Na svobodu jí pomohla věda.
V květnu 2003 rozhodla porota, že Kathleen Folbiggová sprovodila ze světa své čtyři malé děti, a soudce ji následně – coby nejhorší vražedkyni v dějinách země – poslal na čtyřicet let za mříže. Nyní po dvaceti letech a novém přezkoumání případu se zdá, že šlo o tragický justiční omyl, a Folbiggová je volná.
Propuštění Folbiggové nařídil ministr spravedlnosti Nového Jižního Walesu Michael Daley s tím, že existují „důvodné pochybnosti“ o její vině. Udělení milosti znamená zatím jen to, že si žena nemusí odsedět zbytek trestu. O zrušení původního rozsudku bude ještě rozhodovat v dodatečném řízení soud.
Případ je pozoruhodný (minimálně) ze dvou důvodů. Zaprvé byla Folbiggová odsouzena výhradně na základě nepřímých důkazů a zadruhé k jejímu propuštění zásadně přispěla věda. Na její obranu vystoupila nejdřív skupinka vědců, podle nichž mohla smrt nejméně dvou dětí Folbiggových způsobit genetická mutace.
V roce 2020 Folbiggovou podpořila Australská akademie věd a předloni v březnu podepsalo devadesát pediatrů, kardiologů a genetiků – včetně dvou nositelů Nobelovy ceny – dopis, v němž vyzvali guvernéra Nového Jižního Walesu, aby ji omilostnil. Případu Folbiggové se Týdeník Hrot věnoval loni v listopadu, rozsáhlý článek o ní napsal prestižní vědecký časopis Nature.
Čtyři děti Folbiggových zemřely v letech 1989 až 1999, přičemž nejstarší z nich – Lauře – bylo v okamžiku smrti pouhých osmnáct měsíců. Ani jedno z dětí nemělo na těle jakékoli známky násilí, ovšem porota stejně rozhodla, že je matka udusila. Dospěla k tomu na základě několika nepřímých důkazů.
Hlavním z nich bylo takzvané Meadowovo pravidlo (Brit Roy Meadow byl jedním z nejvýznamnějších pediatrů 20. století), které ve zkratce zní: „Jedno náhlé úmrtí kojence je tragédie, dvě jsou podezřelá a tři jsou vražda, pokud se neprokáže opak.“ Kromě tohoto – dávno zpochybněného – statistického nesmyslu posloužil k odsouzení Folbiggové její deník, který si vedla, když se starala o svoji poslední dceru, již zmíněnou Lauru. Porota si některé deníkové pasáže vyložila jako přiznání k vraždám, ačkoli stejně dobře mohlo jít o přehnané výčitky svědomí zoufalé matky kvůli předchozím úmrtím.
Přesně k tomu dospěl v přezkumném řízení, které předcházelo propuštění Folbiggové, soudce Tom Bathurst. Závěr jeho šetření zní, že si neumí představit jiný závěr, než že Folbiggová „byla svým dětem starostlivou matkou“.
V případě Laury a další dívky Sarah shledal soudce existenci „přiměřené možnosti“, že jejich smrt způsobila vzácná mutace v genu zvaném kalmodulin 2 (CALM 2), která může zavinit srdeční selhání. Syna Patricka mohlo pro změnu podle Bathursta zahubit onemocnění nervového původu a v případě prvního ze všech dětí Caleba už výše zmíněné Meadowovo pravidlo jaksi nedávalo smysl.
