Toxická a dogmatická energetická politika. Šéf německého průmyslu ztrácí trpělivost s vládou
Nikde na světě není energetická politika tolik ideově a dogmaticky zatížená jako v Německu, nebere si servítky šéf německého svazu průmyslu Siegfried Russwurm. Zbavit se současně jaderných i uhelných zdrojů podle něj znamená, že německý průmysl nemůže být vůči ostatním zemím konkurenceschopný.
Německá energetická politika je toxická, tvrdí šéf německého svazu průmyslu | foto Unsplash
Německý průmysl nevěří vládě Olafa Scholze, že dokáže nastartovat a podpořit ekonomiku. Důvěra průmyslníků v kabinet složený ze sociálních demokratů, zelených a liberálů z FDP, klesá. Tvrdí to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Siegfried Russwurm.
Kritizuje hlavně energetickou politiku, která je zásadní pro další rozvoj hospodářství a průmyslu. Vysoké ceny elektřiny ale ekonomický růst zásadně podvazují. Je to dáno tím, že vláda dogmaticky lpí na klimatické agendě, která je pro německý průmysl doslova toxická, řekl pro The Financial Times Russwurm. Podle něj se to v takové míře neděje nikde jinde na světě.
Přechod na obnovitelné zdroje podle něj zásadně znevýhodňuje německý byznys, který přitom byl od hospodářského zázraku v 50. letech minulého století ekonomickým motorem celé západní Evropy a od pádu Berlínské zdi i východu starého kontinentu, včetně české ekonomiky. Ostatní průmyslové země podle něj mají nyní před Německem výhodu a žádná z velkých ekonomik – USA, Čína, Japonsko, Británie, Francie – neuvažuje o konci jaderných elektráren, naopak chtějí tento sektor rozvíjet.
Jak budou vypadat dodávky energie za sedm let? Nikdo neví
„Nikdo dnes nemůže s jistotou říci, jak budou naše dodávky energie vypadat za sedm let, a proto nikdo nemůže říci, jak vysoké ceny energií v té době budou,“ zdůraznil Russwurm. A pro firmy, které musí učinit investiční rozhodnutí, je toto prostředí nepřátelské, nešetří kritikou na vládu v Berlíně.
Pesimistické poznámky šéfa německých průmyslníků přicházejí v době, kdy německá ekonomika spadla do recese, a za celý loňský rok prakticky nerostla. Vysoké ceny energií, drahé úvěry – úrokové sazby Evropské centrální banky ve výši 4,5 procenta jsou na nejvyšší úrovni za posledních 22 let – a nízká exportní poptávka stahují zemi ekonomicky dolů.
Podle OECD německá ekonomika letos poroste pouze o 1,1 procenta, což je výrazně méně, než je průměr zemí OECD, který činí tři procenta. Obrovské stávky zemědělců, řidičů kamionů, strojvůdců a pozemního personálu Lufthansy dále zhoršují ekonomické vyhlídky země.
V této nelehké situaci ale Scholzova vláda nemá jasný recept, jak německou ekonomiku oživit. „Ukazatele politické nejistoty v Německu ukazují, že je stejně vysoká, jako byla ve Spojeném království během Brexitu,“ zdůraznil šéf prestižního ekonomického institutu Ifo Clemens Fuest.
Vláda bez strategie
Nejistotu zvýšilo i rozhodnutí německého ústavního soudu loni v listopadu, které zakázalo vládě využívat mimorozpočtové fondy na podporu průmyslu a ekonomiky. I proto německá vláda ruší dotace, například na nákup elektromobilů, což vede k dalšímu omezení poptávky.
„Máme vládu bez skutečné ekonomické strategie,“ dodal respektovaný ekonom Fuest. Dokládá to tím, že ministerstvo obchodu a průmyslu vede zelený ministr Robert Habeck, který má úplně jiné představy o hospodářské politice než jeho politický konkurent z liberální FDP Christian Lindner, jenž šéfuje německé státní kase.
Ekonomičtí experti varují, že stále více německých koncernů bude investovat jinde než v Německu. Volkswagen se už rozhodl pro stavbu továrny na akumulátory ve Spojených státech, chemický koncern BASF zase investuje deset miliard eur do výstavby moderní petrochemické továrny v Číně. Firmy přitom v Německu své výrobní kapacity redukují a plánují propouštění.
