Obří státní injekce do čínské ekonomiky není ani obří, ani správně zacílená

Nová opatření mají restartovat hospodářství Číny. Podle expertů se jim to nepodaří – a pekingští komunisté si za to mohou sami. 

Nová opatření mají restartovat hospodářství Číny. Podle expertů se jim to nepodaří – a pekingští komunisté si za to mohou sami. 

Celý článek
0

Hrotcast: Česko chce vypínat uhlí, aniž by mělo náhradu. Budeme elektrárny dotovat?

Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.

Budou se zase zvyšovat daně? Měli by bohatí platit více? A proč se plánuje odstavení uhelných elektráren, když Česko nemá jak elektřinu z nich nahradit jinak než dovozem? Nebo má smysl ztrátové elektrárny dotovat? To vše řeší v aktuálním Hrotcastu Pavel Štrunc a Markéta Malá.

Celý článek
0

Cla na čínská auta podporují Francouzi, Italové i Poláci. Měla by projít

Zavedení dovozních cel na čínské elektromobily se značně přiblížilo. Zástupci Francie, Itálie, Polska a Řecka už deklarovali, že jsou pro omezení čínské produkce.

Zavedení dovozních cel na čínské elektromobily se značně přiblížilo. Zástupci Francie, Itálie, Polska a Řecka už deklarovali, že jsou pro omezení čínské produkce.

Celý článek
0

Stalking nebo domácí násilí. Technologie v chytrých domácnostech mají i rizika, varují vědci

Chtěli byste skutečně chytrou domácnost? Budete si muset ještě počkat – dnešní „smart homes“ jsou zatím spíše jen automatizované. Kromě usnadnění života navíc přinášejí i rizika a mění naše sociální interakce.

Stalking nebo domácí násilí. Technologie v chytrých domácnostech mají i rizika, varují vědci
Jak chytré technologie proměňují naše domovy? I tím se bude zabývat tříletý mezioborový výzkum napříč Evropou. Za Česko je zapojen Sociologický ústav Akademie věd. | Shutterstock.com

Nemít klíče, nemuset nakupovat, vařit, vysávat nebo rozsvěcovat světla a nastavovat termostat. Tak si dnes většina lidí představuje chytrou domácnost, která přesně ví, co chcete, a podle toho se vám přizpůsobuje. „Takovu domácnost ale ještě nikdo nemá. Dnešní ‚chytré domácnosti‘ jsou spíše ‚automatizované‘ a zatím příliš chytré nejsou – neumějí předvídat a učit se z našeho chování,“ říká socioložka Nina Fárová z Národního kontaktního centra – gender a věda při Sociologickém ústavu Akademie věd.

„Rozhodně se ale jedná o sílící trend, který zdaleka není jen otázkou technologií – mění naše životy, sociální dynamiku v rodinách a je to i velké téma bezpečnosti a etiky,“ upozorňuje vědkyně na podtémata, o kterých se příliš nemluví a vlastně ani neví.

I proto teď startuje velký mezioborový projekt, který bude napříč Evropou zkoumat, jak chytré technologie proměňují naše domovy.

Dnešní smart home

Jak vypadá dnešní „smart home“? „Je to zcela běžný dům vybavený řídicím počítačem a příslušnými technologiemi automatizujícími běžné rutiny – odcházím z domu, zhasnou se světla, automaticky se zamknou dveře a podobně. Cílem je zvýšení našeho komfortu a snížení spotřeby energií,“ popisoval Michael Vita, expert na Apple HomeKit, během diskuse v rámci Týdne inovací.

Dnes tak není problém na dálku ovládat topení, dveře otvírat otiskem prstu, nařídit, aby robotické vysavače vysávaly dopoledne, kdy jsme v práci, nebo nastavit různé scénáře chodu domácnosti podle toho, kdo je zrovna přítomen.

„Úskalím je, že ‚chytré prvky‘ jsou levné – chytrou zásuvku si můžete koupit za pár stovek – a jsme národem kutilů, což vede k tomu, že se technologie aplikují nevhodně a často pak lidé po příchodu domů místo jednoduchého použití vypínače hledají mobil, aby rozsvítili světla,“ dodává Vita, jehož náplní práce je radit, jak automatizovat skutečně efektivně a s ohledem na potřeby konkrétní domácnosti.

Chytrá budoucnost má řadu výzev
„Smart homes mohou do našich životů přinést mnoho dobrého – od automatizace otravných činností přes úsporu energií až po monitorování kvality vzduchu,“ vyjmenovává Michael Vita a dodává, že toto odvětví je zatím stále v plenkách, i když i díky standardizaci jednotlivých řešení (například nový protokol Matter) je technologický pokrok skutečně raketový. Kromě toho je tu ale i řada dalších výzev a omezení:
Bezpečnost – kam putují data z našich domácností a kdo k nim má přístup? Jak se bránit možným hackerským útokům či obyčejnému delšímu výpadku proudu?
Dostupnost – pro řadu domácností je limitem cena – při kompletním řešení na klíč se cena pro dvoupatrový dům pohybuje kolem 900 tisíc korun, pokud se rozhodnete pro řešení „svépomocí“, vyjde vás to zhruba na 250 tisíc. Jednotlivé prvky jako dálkové ovládání termostatu pořídíte za pár tisíc. Chytré technologie se navíc musí častěji obměňovat, což kromě finančních nákladů přináší i ekologickou zátěž.
Sociální aspekt – kdo může ovládat teplotu místností, dostane přístup do předsíně i náš pošťák? A co když přijede na návštěvu babička?

Sociální rozměr

Právě přizpůsobení potřebám uživatelů je klíčové. Chytré domácnosti totiž mění i sociální dynamiku. „Chod řady běžných domácností řídí ženy, s automatizací to bývá většinou naopak – muži jsou ti, kdo nastavují, kontrolují a přidávají další aplikace, což může způsobovat nerovnosti,“ upozorňuje Nina Fárová.

Právě strach z neznámého a ztráta kontroly mohou vést až k tomu, že někteří lidé, častěji ženy nebo starší osoby, chytré domácnosti zcela odmítají či ztrácejí pocit pohody, protože se cítí sledováni. „Z výzkumů vyplývá, že v řadě případů stačí jen vysvětlit, jak daná technologie funguje,“ říká Eva Pavlíková z Česko Digital, která dále upozorňuje, že ovládání na dálku či sledování domácností pomocí kamer nebo ukazatelů spotřeby mohou vést k malicherným sporům „o teplo či délku sprchování“, ale i k závažným formám domácího násilí. „Nesmíme zapomínat, že i chytré technologie jsou stále pouze nástrojem, který používá člověk.“

Mnoho sociálních otázek ale stále zůstává nezodpovězených. Jak například využijeme čas, který nám chytrá domácnost ušetří? „Když se objevily automatické pračky, všichni mluvili o tom, kolik času to ženám ušetří, ale ve výsledku se ukázalo, že se očekává, že žena získaný čas využije k další péči o domácnost a děti, nikoli například k osobnímu či kariérnímu rozvoji,“ říká Fárová.

A dodává: „Chytré domácnosti se rychle rozvíjejí, nicméně zatím jsou stále spíše na úrovni vzácností, kdy přinášejí radost nadšencům, ale celková společenská změna v kvalitě života není výrazná. Je však důležité tyto nové aspekty sledovat a mezioborově zkoumat.“ 

Historie
• První chytrý dům si v roce 1950 postavil americký kutil Emil Mathias – po stisknutí tlačítka uměl spustit žaluzie či zavřít okna nebo pomocí elektrického systému kontroloval, zda jsou v noci zamčené všechny dveře. Bezdrátové chytré domácnosti vznikají od roku 2012.
• V Česku je zhruba 90 tisíc chytrých domácností, což představuje necelá dvě procenta.
• Podle průzkumů společnosti ABB a agentury Ipsos z roku 2020 mírně nadpoloviční většina obyvatel Česka (56 procent) zatím o investici do chytré domácnosti neuvažuje. Hlavním důvodem je nedostatek financí. Naopak pro 44 procent domácností, které takovou investici zvažují, jsou hlavní motivací úspory energie (73 procent) a dále větší pohodlí (69 procent) a bezpečnost (60 procent).
• V roce 2021 byl podíl uživatelů internetu v České republice 83 procent, což představuje 7,25 milionu osob starších šestnácti let.
• Mobilní telefon využívá na 99 procent Čechů, v 77 procentech se jedná o chytrý telefon.

Autorka je stálou spolupracovnicí redakce, působí na Univerzitě Karlově