Za 12 vteřin ukrást 25 milionů dolarů? Nové technologie ohrožují bezpečnost bank

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Bankovní systémy potřebují výrazně posílit ochranu před riziky, která přinesly nové technologie, blockchain a umělá inteligence 

Celý článek
0

Do Behavia přiteče přes 55 milionů korun. S českou firmou, která zlepšuje reklamu, si plácli Nizozemci

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

České Behavio, které vylepšuje reklamy tak, aby měly skutečný efekt, získalo další finanční injekci. Nizozemci mu poslali přes 55 milionů korun. Peníze chce firma použít na nové funkce umělé inteligence a další expanzi.

Celý článek
0

Proč je český tendr na nové reaktory pro francouzskou EdF zásadní

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Francouzský státní koncern EdF netrpělivě čeká na rozhodnutí české vlády, kdo postaví až čtyři nové bloky v jaderných elektrárnách Temelín a Dukovany. Jde o zakázku za stovky miliard korun. Od zakázky Hinkley Point v Británii z roku 2016 by se pro EdF jednalo teprve o druhý zahraniční projekt v Evropě.

Celý článek
0

Španělsko má nahradit Rusko. Plánuje dodávat plyn i z Afriky

V debatách o tom, jak nahradí Evropa ruský plyn, může hrát zásadní roli Španělsko. Disponuje řadou terminálů LNG a má napojení i na severní Afriku.

Španělsko má nahradit Rusko. Plánuje dodávat plyn i z Afriky
Terminál LNG v Barceloně | foto Shutterstock.com

V diskusi o nahrazení ruského plynu a ropy v Evropě, aby Putinův zločinný režim neměl peníze na válčení, zaznívají plány na zvýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) zejména ze Spojených států, případně z Kataru a dalších zemí Perského zálivu. 

Méně zmiňovanou variantou, jak nahradit výpadek „zmrazeného“ plynovodu Nord Stream 2, je výraznější zapojení afrických producentů fosilních zdrojů prostřednictvím Španělska. Jihoevropská země má velké ambice, aby se stala významným energetickým exportérem v rámci Unie. O řadě projektů, zejména propojení plynovodů s Francií, se hovoří roky, ruská invaze by měla investice a realizaci nových energetických tras uspíšit. 

Madrid chce využít své vazby na státy severní Afriky – Maroko, Alžírsko a Libyi –, aby zvýšil dodávky plynu i ropy na Pyrenejský poloostrov (problémem je, že řada plynovodů nefunguje nebo je omezena kvůli geopolitické nestabilitě na severu Afriky). Hlavní plynovod z Nigérie do Alžírska také není stále hotov, je pouze ve fázi plánování. Jeho kapacita by mohla být až třicet miliard kubíků plynu ročně.

Od anexe Krymu se Brusel nepoučil

O dodávkách fosilních zdrojů z Afriky se hovoří už od anexe Krymu v roce 2014, aby Evropa snížila svou závislost na ruském plynu a ropě, ale konkrétních kroků bylo učiněno jen málo.

Španělská vláda se pokouší tyto snahy oživit. Argumentuje i tím, že má už v provozu šest terminálů na LNG a sedmý je ve výstavbě. Navíc hodlá navyšovat i kapacity větrných a solárních zdrojů a elektřinu vyvážet do zbytku Evropy. Madrid chce použít 140 miliard eur z Fondu příští generace EU na ekologickou přeměnu své ekonomiky. Kromě zeleného vodíku by mohly být peníze využity i na budování nové plynárenské infrastruktury.

Jedná se o oživení projektu plynovodu MidCat mezi Katalánskem a Francií. Stavební práce se zastavily v roce 2019. Jeho prvotní kapacita bude „jen“ 7,5 miliardy krychlových metrů plynu ročně (pro srovnání, Nord Stream 2 má kapacitu 55 miliard kubíků). „Je to hlavně o financování. Neúspěch Nord Streamu 2 udělal toto téma znovu aktuálním,“ doufá španělský novinář Ignacio Cembrero.

Zachrání Evropu zelená energie?

Španělský premiér Pedro Sánchez se snaží podpořit celoevropskou snahu o budování obnovitelných zdrojů, aby se snížily ceny elektřiny. Podle odpůrců zelené energie je ale iluzorní myslet si, že budování nových solárních a větrných parků ceny zásadně sníží. 

Do roku 2025 by Španělsko mohlo dosáhnout díky zeleným zdrojům ceny padesát eur za megawatthodinu elektřiny, zatímco Německo nebo Francie budou na úrovni sedmdesáti eur, podporuje obnovitelné zdroje šéfredaktor časopisu Energías Renovable Luis Merino a vychází z propočtů cen dodavatele elektřiny Omel. Tím by se Španělsko stalo atraktivní zemí pro export energií. 

Letos v lednu se země stala čistým exportérem elektřiny do Francie. Roberto Gomez-Calvet, odborník na energetické systémy na Evropské univerzitě ve Valencii, tvrdí, že pyrenejské království má i do budoucna velký potenciál pro budování dalších obnovitelných zdrojů především díky menší hustotě obyvatelstva než v jiných evropských zemích. Příležitost vidí i v geotermálních zdrojích. Nicméně Španělsko by se pro další roky nemělo vzdávat ani uhelných a jaderných zdrojů. Reaktorů provozuje v současnosti sedm, ale postupně se mají odstavovat. 

Řada ekologických organizací v Evropě doufá, že válka na Ukrajině nepovede k utlumení Green Dealu v EU, ale naopak urychlí kroky k přechodu na bezemisní zdroje. Do roku 2025 by dodávky plynu z Ruska mohly nahradit zelené varianty, uvedly organizace Bellona, Ember, E3G a Regulatory Assistance Project. Kromě budování nových větrných a solárních parků by se ve větší míře využívala tepelná čerpadla. Také důraz na zateplení budov by měl snížit spotřebu plynu. 

Jako příklad toho, jak lze „žít“ bez dovozu fosilních zdrojů, se často uvádí ostrov Mallorca, na kterém žije necelý milion obyvatel. Je průkopníkem zelených energií a výroby zeleného vodíku. Gomez-Calvet ale místní produkci vodíku vyrobeného z obnovitelných zdrojů stále bere jako „pokusného králíka“, zda tato produkce může být ekonomicky životaschopná. Zatím je výroba málo efektivní a drahá. 

Molekuly svobody

Bývalý manažer španělské plynárenské společnosti Enagas Robert Centena je přesvědčen, že ani v budoucnu se téměř padesátimilionová země bez dovozu zemního plynu neobejde. Jako nejpravděpodobnější variantu ale uvádí dovoz amerických „molekul svobody“, jak o zkapalněném plynu hovořila Trumpova administrativa.

Jeho realistický pohled podtrhuje to, že se americký prezident Joe Biden dohodl se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou na zvýšení dodávek amerického plynu do Evropy, aby měla dostatečné zásoby na další zimu. V následujících letech se má import zvýšit až na padesát miliard kubických metrů plynu. V loňském roce Spojené státy dovezly do Evropy 22 miliard kubíků. EU doufá, že společnými nákupy fosilního zdroje dosáhne lepších cen.

Loni země EU dovezly z Ruska 155 miliard metrů krychlových plynu. Nyní Kreml oznámil, že platby bude požadovat v rublech. Německý kancléř Olaf Scholz to odmítl s tím, že ve smlouvách jsou uvedena eura nebo dolary a změna nepřipadá v úvahu.