Euro slaví 25 let. Ustojí současné turbulence a prosadí se i dál jako světová měna?

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Čtvrt století po svém vzniku se euro přetahuje s čínským renminbi o pozici světové měny číslo dvě. Ovšem současná situace pozici eura komplikuje.

Celý článek
0

Lidí bez přístupu k elektřině je už 685 milionů. Příčinou je i africká populační exploze

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Rok 2022 byl přelomový v tom, že vzrostl počet lidí bez přístupu k elektrické energii. Celkově jich bylo 685 milionů. Je to způsobeno populační explozí v chudých zemích Afriky.

Celý článek
0

Mars vydal své další tajemství. Týká se sopek – i té největší ve Sluneční soustavě

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Na rovníku planety Mars se vyskytuje vodní námraza. Dosud neviděný jev zachytily dvě sondy Evropské kosmické agentury (ESA), které zkoumají našeho vesmírného souseda z jeho oběžné dráhy. Podle vědců tato skutečnost naznačuje, že na povrchu planety probíhají pozoruhodné procesy.

Celý článek
0

Soudce Šott Babišovi nevěřil, ale stejně ho osvobodil. Proč?

Soudce Šott vynesl dobrý rozsudek, který postrádá to nejdůležitější: není pro běžného člověka srozumitelný a nevzbuzuje pocit univerzální spravedlnosti

Soudce Šott Babišovi nevěřil, ale stejně ho osvobodil. Proč?
Soudce Jan Šott a jeho trestní senát při práci. | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Rozsudky bývají dobré a špatné. Ten, který nedávno vynesl nad Andrejem Babišem soudce Jan Šott, má spoustu atributů mimořádně dobrého rozsudku. Je (nakolik tomu může nasvědčovat prozatímní ústní odůvodnění) pečlivě vyargumentovaný, dobře promyšlený, zcela uvěřitelný a nezavdává podezření, že by rozhodování senátu někdo ovlivňoval. Šotta za něj chválí i profesionálové. Například někdejší předseda Nejvyššího správního soudu a dlouholetý trestní soudce Josef Baxa řekl autorovi tohoto článku, že „má pocit hrdosti“ z toho, jak se Šott dokázal se složitým případem vypořádat.

Rozsudku nad Babišem přesto chybí to nejdůležitější, čím by se měl každý dobrý rozsudek vyznačovat: není pro běžného člověka srozumitelný a nevzbuzuje pocit univerzální spravedlnosti. Dobro a zlo umí rozlišit každý a každý také zhruba ví, jak je odměnit, či potrestat. V případě Andreje Babiše a někdejší místopředsedkyně představenstva Farmy Čapí hnízdo Jany Nagyové to však extrémním způsobem neplatí.

O osudu obžaloby nakonec rozhodla, jak to sám Šott nazval, „akademická debata“ o definicích „běžnému lidskému vnímání“ vzdálených pojmů, jako jsou nezávislý malý a střední podnik, stejný relevantní trh či sousední trhy, které se 6. května 2003 objevily v příloze jednoho doporučení Evropské komise. Zásadní roli sehrál rovněž jistý – šestnáct let starý a běžnému člověku naprosto neznámý – rozsudek Soudního dvora Evropské unie. Co k tomu dodat? Snad jen to, že za to nemůže Šott, který své důvody a motivace v soudní síni tři hodiny vysvětloval, ale zákony a nepřehledná dotační pravidla.

Spravedlnost se v případě Čapího hnízda rodila dlouho a těžce a výsledek není pro žádnou ze stran nijak oslnivý. Babiš byl ze svého čistě soukromého pohledu pět let zbytečně stíhán. Nezávislý pozorovatel zase bezmocně sleduje, jak se miliardář beztrestně zmocnil padesátimilionové dotace, na kterou podle přirozeného lidského citu pro spravedlnost neměl právo.

Dvě otázky

Šott osvobození Babiše zdůvodňoval dlouhé tři hodiny a počínal si při tom tak metodicky, že se od jeho vypravování nemá cenu odchylovat. Základem všeho byla podle Šotta odpověď na dvě klíčové otázky.

První z nich zní: Vytvořili Babiš s Na­gyovou fiktivní, účelový, simulovaný systém, jehož hlavním účelem bylo získání dotace? Důležité je přitom sousloví „hlavní účel“. Na ten je třeba hledět tak, že jde o takový účel nebo důvod, který je slovy Šotta „neporovnatelně důležitější“ než jiné účely a důvody, takže je „marginalizuje a zastiňuje“.

Andrej Babiš
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

A druhá: Byla Farma Čapí hnízdo z hlediska tehdejších zákonů a dotačních pravidel nezávislým malým a středním podnikem a měla jako taková na dotaci nárok? A pokud nebyla a na dotaci nárok neměla, lze Nagyové a Babišovi prokázat a klást za vinu, že o tom věděli – což by znamenalo vyznat se v řečené změti definic malých podniků a stejných či sousedních trhů – a úmyslně porušili zákon?

Policie vs. státní zastupitelství

V duchu první otázky vyšetřovala případ policie a sbírala důkazy o tom, že Babišovi s Nagyovou nešlo od počátku o nic jiného než o vylákání dotace. Nejdřív proto zcela účelově vyčlenili z Agrofertu, který na dotaci určenou pro malé a střední podniky neměl nárok, společnost ZZN Agro Pelhřimov. Poté ji přejmenovali na Farmu Čapí hnízdo a její – anonymní – akcie na doručitele převedli na Babišovy děti, jeho ženu Moniku a jejího bratra. (Další detaily a podrobnosti najdete v časové ose pod článkem.) Poté, co takto vytvořili jakoby nezávislý malý podnik a zastřeli jeho původ, požádali o dotaci a také ji dostali.

Přesně v tomto duchu podala policie na jaře 2019 návrh na obžalobu, ovšem státní zástupce Jaroslav Šaroch jej do obžaloby „nepřetavil“, když se podle Šotta zasekl na nemožnosti prokázat, že skutečným majitelem anonymních akcií Farmy Čapí hnízdo byl Babiš a příbuzní byli jen „bílými koňmi“. Šaroch v tom okamžiku opustil relativně jednoduchou linii případu, kterou vytyčila policie, a místo toho, jak podotkl Šott, zabředl do „akademické debaty“ o definicích a snažil se prokázat, že Farma Čapí hnízdo na dotaci nárok neměla, protože byla propojená s mateřským Agrofertem, a nebyla tudíž malým a středním podnikem. Tuto novou linii, kterou Šott nazval „slepou uličkou“, Šaroch sledoval skoro čtyři měsíce a pak – na konci srpna 2019 – uznal, že je skutečně slepá, a stíhání všech obviněných zastavil. Podle Šotta to byla chyba: Šaroch měl už tehdy obžalobu podat. Soud by sice musel rozhodnout stejně jako minulý týden, tedy Babiše zprostit viny, ale důkazy nasbírané policií byly podle něj tak závažné, že věc měla skončit před nezávislým soudem. Fakticky by se tím nic nezměnilo, ale o Babišovi mohlo být už tři roky jasno.

Státní zástupce Jaroslav Šaroch. Soudce Šott označil práci státního zastupitelství za „profesionální a pečlivou“. Také ovšem prohlásil, že Šaroch mohl poslat obžalobu k soudu skoro o tři roky dříve.
foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Do věci pak v prosinci 2019 vstoupil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, rozhodnutí o zastavení stíhání označil za „předčasné“ a v případě Babiše a Nagyové ho zrušil. Na rozebírání nuancí mezi Šarochovým a Zemanovým pohledem není čas, výsledkem každopádně bylo, že se Šaroch opět ponořil do studia definic podniků a trhů a obžalobu vystavěl na tom, že Farma Čapí hnízdo na dotaci neměla nárok a Babiš s Nagyovou o tom museli vědět. Podle Šotta se tím dostal do „velmi komplikované pozice“, protože se musel znovu vydat na výpravu do uličky, kterou sám pár měsíců předtím prohlásil za slepou.

Odpověď na první otázku

Původní policejní linie sice z obžaloby, která padla až loni v březnu, zmizela, Šott se jí přesto zabýval a považoval ji za životaschopnější než tu, kterou dodatečně stvořilo státní zastupitelství. Okolnost, jestli byl Babiš skutečným vlastníkem anonymních akcií Čapího hnízda, neměla podle něj až takovou váhu. Klíčová podle něj byla odpověď na již položenou otázku, zda „hlavním účelem“ všeho, co Babiš s Nagyovou od začátku dělali, bylo podvodné získání dotace. Pokud by odpověď zněla „ano“, nebylo by podle soudce nutné trápit se zapeklitými definicemi podniků a trhů a dalo by se rovnou říci, že šlo o dotační podvod. Podle Šotta to plyne z evropské i české judikatury, kterou založil případ Halifax (šlo v něm o podvody s DPH), jímž se v roce 2006 zabýval Soudní dvůr EU.

Oběma obžalovaným paradoxně nejvíc pomohl svědek Jan Bareš (v Čapím hnízdě fungoval coby zástupce investora a stavební dozor), který jednoho z Babišových advokátů vytočil tak, až si za nevhodný komentář na jeho adresu vysloužil od Šotta pokárání. Bareš na jednu stranu potvrdil, že se v Babišově okruhu mluvilo o dotaci už v době, kdy Farma Čapí hnízdo (ještě pod názvem ZZN Agro Pelhřimov) patřila Agrofertu, a Nagyová o ní prohlásila, že „to nějak zařídí“. Na druhu stranu ovšem vypověděl, že Babiš považoval svého času provoz Čapího hnízda za nerentabilní a chtěl ho prodat, což mu ale rozmluvila rodina: dcera Adriana Bobeková si na něm chtěla zkusit podnikání a manželka Monika se hodlala realizovat při navrhování interiérů. Babiš proto Farmu Čapí hnízdo vyčlenil z Agrofertu (tam prý od zjevně ztrátového projektu dávali všichni ruce pryč), věnoval ji rodině na hraní a rozhodnutí o dotaci – i když se už vznášelo ve vzduchu – přišlo až dodatečně.

 

Jinak řečeno, hlavním účelem byl spíš klid v rodině než dotace, a tudíž – podle judikatury vymezené případem Halifax – o dotační podvod nešlo. Z hlediska jednoduchého práva, které posílá do vězení běžné zloděje a podvodníky, je to samozřejmě absurdní: jasně že je horší, když chce někdo krást hned od začátku a plánovaně, ale pokud si na to vzpomene jaksi mimoděk, stejně by měl být potrestán.

Odpověď na druhou otázku

Z policejní linie sešlo a Šott se musel zabývat verzí prezentovanou státním zastupitelstvím, tedy odpovědět na otázku, jestli byla Farma Čapí hnízdo nezávislým malým podnikem a jestli měla na dotaci nárok. Od začátku bylo jasné, že farma byla s Agrofertem propojena personálně i osobně, a to tisícem propletených nitek. V již zmíněném doporučení Evropské komise z roku 2003 ovšem stálo, že se pro účel nároku na dotaci tato propojenost dvou firem (tady konkrétně Farmy Čapí hnízdo a holdingu Agrofert) má zkoumat pouze tehdy, pokud působí na „stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích“.

A teď k definicím. Působení na stejném trhu znamená, že dvě firmy produkují podobné výrobky či služby, a to na stejném území; jinak řečeno si de facto konkurují a pro zákazníky jsou zaměnitelné. Působení na sousedních trzích lze zjednodušeně popsat jako zapojení do různých úrovní dodavatelských řetězců – mohlo by se týkat třeba výrobce zpětných zrcátek, výrobce pneumatik a automobilky, která z toho udělá auto. Prokázat působení na sousedních trzích bylo podle Šotta i státního zástupce složité, zbývalo rozhodnout, jestli si farma nekonkurovala s Agrofertem na stejném trhu. Čapí hnízdo provozovalo hotel, pořádalo kongresy a věnovalo se reklamě, a tak bylo třeba hledat, jestli se tyto činnosti nekryjí s tím, čím se zabývají firmy z Agrofertu.

Šaroch našel šest „agrofertích“ firem, které podle něj působily na stejném relevantním trhu jako Farma Čapí hnízdo. Podle Šotta se ovšem o konkurenčním vztahu dalo uvažovat jen v jednom případě: v Čapím hnízdě je restaurace a realitní „divize“ Agrofertu, společnost Imoba, provozuje v Průhonicích také jednu. Spojení jen přes restauraci je ovšem, jak tvrdí Šott, příliš slabé. Jinak řečeno, Farma Čapí hnízdo byla přes veškerou nelogičnost tohoto tvrzení nezávislým malým podnikem a na dotaci měla nárok.

Samozřejmě že na to může mít někdo právě opačný názor (měl ho třeba Šaroch a v případě sousedních trhů i evropský protipodvodnický úřad OLAF) a Šott to připouští. Jenže pak by bylo třeba prokázat, že Nagyová mohla v době, kdy podávala žádost o dotaci (dotační podvod byl z hlediska zákona spáchán právě podáním žádosti, a Babiš jí tak jen napomáhal), znát výsledek výše naznačené definiční polemiky a že úmyslně lhala o tom, že farma není nezávislý malý podnik.

Klíčovou otázku je tak třeba přeformulovat na: „Mohla Nagyová už v roce 2008 vyhodnotit, že ony dvě restaurace budou v budoucnosti pro relevantní část zákazníků zaměnitelné?“ A tady zní podle Šotta odpověď „jednoznačně ne“, což znamená, že se ani jeden, ani druhý dotačním podvodem subjektivně neprovinili. Konec.

Pachuť na patře

Na Babišovo jednání lze po rozsudku hledět dvojím způsobem a je na každém, aby si vybral. Buď dělal jen to, co není zakázané, nebo se provinil zjevně amorálním chováním, byť zákon – hlavně vlivem starých zamotaných evropských definic – nepřestoupil. Každopádně vědomě čerpal dotace určené pro skutečné malé a střední podniky, tedy pro firmy, kterým stát či Evropská unie kompenzuje nevýhodu, že nemají tak snadný přístup k penězům jako jejich větší konkurence. A v případě Farmy Čapí hnízdo bylo toto zneužití obzvlášť zřejmé: Babiš k ní měl, jak to Šott nazval, „sponzorský vztah“, a tak ji Agrofert podporoval předraženou reklamou, platil za ni pojištění, vyjednal jí 450milionový úvěr v bance, ručil za něj a půjčoval jí právníky i manažery…

Před soudem Babiš odmítl odpovídat na otázky a jen přečetl dvě prohlášení, v nichž mluvil víc o politickém procesu než o Čapím hnízdě. I přesto Šott jasně naznačil, že byl na štíru s pravdou. O Babišových výpovědích doslova prohlásil, že nebyly „věrohodné, konzistentní, přesvědčivé“, a dodal, že „nejsou zcela slučitelné s tím, co povídal ve Sněmovně“. Obžalovaný se před soudem může hájit, jak chce, ovšem svědci lhát nesmějí. Jako nepravdivé Šott vyhodnotil výpovědi hned tří Babišových bývalých zaměstnanců a podá kvůli nim podnět policii – finanční ředitelka Agrofertu a šéf představenstva Farmy Čapí hnízdo František Šlingr to podle soudce přehnali s Babišovou podporou, zatímco Šlingrův předchůdce ve funkci Tomáš Rak chtěl po Babišovi peníze, a když je nedostal, změnil výpověď v jeho neprospěch.

Šott také nepochyboval, že někdo zfalšoval podpis na smlouvách, kterými se Babišův syn stal na přelomu let 2007 a 2008 vlastníkem části akcií Farmy Čapí hnízdo: „Stěží si dokážu představit průkaznější kombinaci věrohodných důkazů, že Andrej Babiš mladší dokumenty nepodepsal.“ Jestli byl falšovatelem Babiš starší, znalec neprokázal (mimo jiné proto, že mu expremiér neposkytl vzorky rukou psaného textu), ovšem v rozhodování o dotačním podvodu by to stejně zásadní roli nehrálo.

Co bude dál

Státní zástupce se ještě může odvolat. Jenže Šott byl důkladný a obžaloba to bude mít u případné „odvolačky“ u vrchního soudu hodně těžké. Odvolací senát by mohl jinak hodnotit třeba klíčovou výpověď stavbyvedoucího Bareše, popřípadě mít jiný právní názor v definiční bitvě o stejný a sousední trh. Bez nějakého úplně nového důkazu nebo svědka (něco takového se po pěti letech stíhání těžko shání) ale ke změně rozhodnutí nejspíš nedojde. Asi je proto rozumné předpokládat, že Babiše za jeho dotační „čerpadlářství“ už nikdo nepotrestá.

Doufejme, že až příště stane nějaký bývalý premiér a kandidát na prezidenta před soudem, bude to za nějakou jednoduchou a srozumitelnou lumpárnu: třeba za to, že někomu v tramvaji štípnul peněženku nebo v opilecké rvačce vyrazil oko. 

Kronika Čapího hnízda. Pan majitel, „rodinní“ akcionáři a jiné figurky
2006
Společnost Imoba, tedy de facto realitní divize Agrofertu, kupuje pozemky u Olbramovic na Benešovsku, na nichž mělo později vyrůst Čapí hnízdo.
ilustrační foto
Shutterstock.com
2007
22. listopadu
Společnost s ručením omezeným ZZN Agro Pelhřimov s. r. o. ze skupiny Agrofert se přeměnila na stejnojmennou akciovou společnost ZZN Agro Pelhřimov a. s. Jediným akcionářem (dvacet akcií po sto tisících korunách) nově vzniklé ZZN Agro Pelhřimov a. s. byla v té době jiná holdingová firma s podobným názvem – ZZN Pelhřimov a. s., v jejímž představenstvu zasedal například někdejší první místopředseda hnutí ANO Jaroslav Faltýnek.
31. prosince
Všech dvacet zmíněných anonymních akcií tzv. na doručitele přešlo na Babišovu dceru Adrianu Bobekovou, jeho syna Andreje Babiše ml. a jeho partnerku (pozdější manželku) Moniku. Posléze se čtvrtým „rodinným“ akcionářem stal Moničin bratr Martin Herodes. Agrofert se tehdy stal majitelem internetové domény capihnizdo.cz a platil za ni až do roku 2017.
Monika Babišová
Profimedia.cz
2008
17. ledna
Na valné hromadě akcionářů (zastupovali je advokáti) ZZN Agro Pelhřimov a. s. došlo ke změně jména společnosti na Farma Čapí hnízdo, a. s.
28. února
Z hlediska obžaloby klíčový okamžik. Jana Nagyová požádala onoho dne jménem Farmy Čapí hnízdo o padesátimilionovou dotaci na stavbu „multifunkčního kongresového areálu Čapí hnízdo“ určenou pro malé a střední podniky. Spolu s projektem stavby podala čestné prohlášení, v němž podle obžaloby uvedla řadu nepravdivých údajů. Například ten (byť soud to nakonec hodnotil jinak), že Farma Čapí hnízdo je nezávislým malým podnikem. Dopustila se tím podle obžaloby trestných činů dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, přičemž Andrej Babiš, který měl celý předchozí sled událostí řídit, se provinil napomáháním k dotačnímu podvodu.
20. srpna
Výbor Regionální rady regionu soudržnosti Střední Čechy schválil dotaci pro Farmu Čapí hnízdo. Její výše činila padesát milionů korun, přičemž 42,5 milionu mělo pocházet z prostředků EU, 3,75 milionu z rozpočtu České republiky a dalších 3,75 milionu z rozpočtu Středočeského kraje.
2010
červen 
Čapí hnízdo je dostavěno a otevřeno.
Čapí Hnízdo
Profimedia.cz
2012
duben
Babiš pózoval na Čapím hnízdě časopisu Forbes při „sedlačení“ a nechal se vyfotografovat s klisnou Andromedou. „Zvířata mě uklidňují, nekradou, neintrikaří,“ svěřil novinářům.
2013
říjen
„S Čapím hnízdem nemám nic společného,“ lhal Babiš pár dní před parlamentními volbami týdeníku Respekt. Společnosti Farma Čapí hnízdo prý půjčil 400 milionů korun a pronajal si u ní jednu budovu: „Nevím to z hlavy, farmu mají, myslím, nějací advokáti.“
25. až 26. října
Hnutí ANO dostalo ve volbách 18,65 procenta hlasů a Babiš se posléze stal ministrem financí.
závěr roku
Společnost Imoba koupila Farmu Čapí hnízdo zpět. Čapí hnízdo vplynulo zpět do „lůna“ mateřského Agrofertu, ovšem od přiznání dotace mezitím uplynulo zákonem požadovaných pět let, a tak nebylo třeba padesát milionů vracet.
2015
závěr roku
Čapím hnízdem se začíná zabývat policie.
ilustrační foto
Shutterstock.com
2016
začátek roku
Podezřelými okolnostmi provázejícími přidělení dotace se začíná zabývat Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF).
23. března
Babiš během mimořádné sněmovní schůze přiznal, že vlastníky akcií Čapího hnízda byli jeho příbuzní. Tvrzení, že se dopustil dotačního podvodu, označil za kampaň: „Má jediný cíl, abych skončil ve vládě a vůbec abych skončil v české politice.“
2017
6. září
Sněmovna poprvé vydala Babiše a Faltýnka k trestnímu stíhání. Kvůli Čapímu hnízdu začala policie stíhat celkem jedenáct osob.
Jaroslav Faltýnek
Profimedia.cz
20. až 21. října
Hnutí ANO vyhrálo volby a Babiš se stal premiérem. Zároveň získal novou poslaneckou imunitu a policie musela stíhání přerušit.
2018
19. ledna
Sněmovna podruhé vydala Babiše s Faltýnkem k trestnímu stíhání.
29. června
Vlastník Čapího hnízda, holdingová společnost Imoba, vrátil padesátimilionovou dotaci.
2019
15. dubna
Policie ukončila vyšetřování a věc předala státnímu zástupci s návrhem na podání obžaloby.
30. srpna
Státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil stíhání Babiše a všech ostatních obviněných. Farma Čapí hnízdo podle něj – přes všechnu provázanost s Agrofertem – splňovala definici malého a středního podniku a na dotaci měla nárok.
prosinec
Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman označil Šarochovo rozhodnutí za „nezákonné a předčasné“ a v případě Babiše a Nagyové ho zrušil.
2022
3. března
Sněmovna potřetí vydala Babiše ke stíhání.
21. března
Šaroch podal na Babiše a Nagyovou obžalobu.
12. září
Před Městským soudem v Praze začal proces s Babišem a Nagyovou.
2023
9. ledna
Senát Jana Šotta zprostil Babiše s Nagyovou obžaloby, a to do značné míry ze stejných důvodů, z jakých Šaroch zastavil tři roky předtím stíhání.
ilustrační foto
Archiv