Číňané odešli, aerolinky Smartwings se plně vrátily pod kontrolu českých akcionářů

Aerolinky Smartwings se plně vrátily pod kontrolu českých akcionářů. Téměř poloviční podíl dosud zprostředkovaně vlastněný čínskou společností CITIC koupila česká firma Prague City Air, vyplývá z informací od letecké společnosti. Cenu transakce firmy po vzájemné dohodě nebudou zveřejňovat, uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Aerolinky Smartwings se plně vrátily pod kontrolu českých akcionářů. Téměř poloviční podíl dosud zprostředkovaně vlastněný čínskou společností CITIC koupila česká firma Prague City Air, vyplývá z informací od letecké společnosti. Cenu transakce firmy po vzájemné dohodě nebudou zveřejňovat, uvedla mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková.

Celý článek
0

Komentář: Potřebujeme revizi Green Dealu. Místo toho nás možná čeká přitvrzení

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Plán EU snížit emise do roku 2040 o devadesát procent je nebezpečný. Schvalovat se má prostřednictvím zákulisního vyjednávání, s minimální účastní národních parlamentů a bez propočtů, co to bude koho stát a zda je to sociální únosné.

Celý článek
0

Velká ropná konsolidace v USA: Dražší benzín a více vlivu pro OPEC

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Polovinu těžby ropy v největší producentské zemi světa ovládla pouhá desítka firem. Kromě nich samotných se to nelíbí nikomu – Wall Street, politikům ani spotřebitelům.

Celý článek
0

Smutný rekord Fialovy vlády. Rozpočet v březnu skončil nejhorším schodkem v historii

Hospodaření státu skončilo na konci března deficitem 166,2 miliardy korun. Je to o více než sto miliard horší výsledek než loni.

Smutný rekord Fialovy vlády. Rozpočet v březnu skončil nejhorším schodkem v historii
Ministr financí Zbyněk Stanjura | foto Profimedia.cz

První čtvrtletí letošního roku se do učebnic historie hospodářské politiky Česka zapíše jako dosud nejhorší kvartál. Státní rozpočet se v prvních třech měsících roku propadl do deficitu 166,2 miliardy korun a překonal tak i dosavadní rekord z „covidového“ roku 2021 – minus 125,2 miliardy korun.

„Hospodaření státu se v prvním čtvrtletí roku nevyvíjelo příznivě, a to zejména kvůli více než sto miliardám výdajů navíc na sociální dávky, pomoc lidem s energiemi, splátky úroků ze starých dluhů, ale také kvůli vyšší investiční aktivitě státu,“ komentoval dnes výsledky hospodaření eráru ministr financí Zbyněk Stanjura. 

Šéf státní kasy zároveň tvrdí, že hlavně v druhé půlce roku očekává výrazně lepší hospodaření. „Mou prioritou zůstává dodržení rozpočtového schodku 295 miliard korun. Rozhodující samozřejmě budou ceny energií a související výnosy z windfall tax a odvodů z nadměrných tržeb z prodeje elektřiny,“ naznačil Stanjura, co bude klíčové pro dodržení plánovaného celoroční deficitu eráru.

Jak si v prvním čtvrtletí vedly obě strany rozpočtu? Rozpočtové příjmy za první čtvrtletí činily 402,5 miliardy korun, meziročně vzrostly o třináct procent. Zatím mezi nimi není inkaso daně z neočekávaných zisků, stát už ale vybral 8,17 miliardy korun na odvodu z nadměrného zisku při výrobě elektřiny.

K příjmům státního rozpočtu nejvíce přispěl výběr povinného pojistného, na kterém stát vybral 163,6 miliardy korun, o 10,5 procenta více než loni. Inkaso daně z přidané hodnoty do státního rozpočtu dosáhlo 79,2 miliardy korun, meziročně o 9,7 procenta více. Z daně z příjmu fyzických osob šlo do rozpočtu 36,2 miliardy, o 23,5 procenta více než loni. 

Mnohem horší obrázek ale ukazuje výdajová strana rozpočtu. Ta se meziročně zvýšila dokonce téměř o 37 procent na 568,7 miliardy. Hlavní příčinou jsou podle ministerstva růst sociálních dávek (především penzí) a mimořádné výdaje na opatření k řešení energetické krize.

Výdaje na sociální dávky meziročně vzrostly o 18,7 procenta na 218,9 miliardy korun. Na důchody šlo 171,6 miliardy z této částky. Transfery podnikatelům kvůli kompenzacím vysokých cen elektřiny se meziročně zvýšily o 232 procent na 44,2 miliardy korun. Za obsluhu státního dluhu stát vydal 16,4 miliardy korun, dvojnásobek proti loňsku.