Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Neziskovka ruskojazyčných intelektuálních celebrit pomáhá za hranice lidem stíhaným kvůli odporu proti Putinově válce.
Slovo vyvožuk nenajdete v žádném slovníku, ale pro mnoho Rusů od Tveru po Magadan je příslovečným stéblem, jehož se mohou chytit, mají-li tu smůlu, že se dostali do křížku s drastickými válečnými zákony své země. Vyvožuk je slovní hříčka vzniklá ze slova „vyvožu“, vyvezu či vyvážím, a „žuk“, brouk.
Proč taková konstrukce, řeknete si nejspíš. Tímhle nepravděpodobně složeným slovem si začali říkat ruští přeshraniční převaděči. Pomáhají utéci lidem, kteří doma čelí trestnímu stíhání, protože nesdílejí oficiální nadšení z invaze na Ukrajinu.
Převaděči-vyvožukové pracují pod velmi neoficiální hlavičkou neziskovky True Russia, Pravé Rusko. Ta ve skutečnosti není ani oficiální neziskovkou – v Rusku samozřejmě existovat nemůže a v Británii se o status charity teprve uchází (na počátku tohoto týdne tomu tak bylo).
Založili ji již na jaře spisovatel Boris Akunin, herec Michail Baryšnikov a ekonom Sergej Gurijev; vede ji další spisovatel Oleg Radzinskij (mimochodem syn populárního historika Edvarda Radzinského). Vytkli si za cíl pomáhat lidem postiženým Putinovou válkou a sjednocovat ruskou kulturní scénu po celém světě ve snaze podporovat oběti agrese.
Řada významných osobností organizaci podporuje, například nositelka Nobelovy ceny za literaturu, Běloruska Světlana Alexijevičová, litevský básník Tomas Venclova, hudebník Andrej Makarevič, spisovatelka Ljudmila Ulickaja, novinář Leonid Parfjonov, dirigent Vladimir Jurowski, další hudebníci Taťjána a Sergej Nikitinovi a další. „Stojíme na straně Ukrajiny a jsme proti zločinné válce, kterou Putin rozpoutal proti našim sousedům. Věříme, že Putin nemluví ani nejedná za všechny Rusy a že pravé Rusko a Putin nejsou jedno a totéž,“ říká o sobě na svých stránkách True Russia.
„Naše poslání je jednoduché: i když nemůžeme zastavit válku, můžeme a chceme pomoci jejím obětem, v první řadě ukrajinským uprchlíkům. Podporujeme také ruské uprchlíky – ty, kteří si nepřáli zůstat v Putinově Rusku nebo museli uprchnout před politickou perzekucí,“ praví zase telegramové prohlášení party vyvožuků, již True Russia zaštiťuje.
„S prací jsme začali začátkem října. Za tři měsíce jsme obdrželi sedmdesát žádostí (o převedení přes hranice),“ tvrdí vyvožukové ve svém prohlášení na Telegramu tento týden. „Dosud jsme vyvezli 32 brouků, včetně příbuzných, kterým často hrozí odveta a trestní stíhání, pokud jejich blízcí odletí,“ říká prohlášení.
Ona mírně kryptická mluva má svůj důvod. Klienta dostane na místo určení vyvožuk, tedy doslova vývozní brouk. Jazyková hravost poskytovatelů této služby pak udělala „brouka“ i z klienta.
Proč to všechno? V dnešním Rusku se lze dostat do vězení i kvůli tomu, že nesete na veřejnosti nepopsaný papír. Pokud proti válce protestujete, nebo dokonce odmítnete narukovat, vyhnete se postihu jen proto, že i v tamních represivních složkách panuje šlendrián.
Někteří z takto ohrožených lidí cítí, že jim hoří půda pod nohama, a raději volí odchod za hranice. Pokud splňují kritéria (to jest mají na krku přímo trestní stíhání, čeká je rozsudek nebo již mají zákaz odcestovat, domácí vězení a podobně), je tahle služba pro ně jako stvořená.
Má to jediný háček – peníze. Odvoz jednoho klienta z evropské části Ruska na Západ (rozuměj většinou do Gruzie, Kazachstánu, Turecka nebo Pobaltí) stojí průměrně padesát tisíc rublů, zhruba šestnáct tisíc korun. Z asijských částí země je odvoz pochopitelně dražší, cena může přesáhnout 200 tisíc rublů.
Řečená částka zahrnuje pořízení nového telefonu a čisté SIM karty, řidičův plat, ubytování a jídlo po cestě, která může trvat řadu dní. Další roli hraje riziko: „Dostáváme žádosti z oblastí, jejichž úřady nemají naplněné kvóty na počet procesů podle Putinovy válečné legislativy. Cena takových cest je mnohem vyšší,“ píší vyvožukové s odkazem na všudypřítomnou možnost zatčení.
Vzhledem ke strašlivým válečným statistikám mohou desítky úspěšně uprchlých Rusů vypadat nicotně. True Russia a její chráněnci-vyvožukové se však domnívají, že jejich činnost má smysl. „Pracujeme se zranitelnou skupinou osob, které jsou dlouhodobě vyšetřovány, snažíme se podporovat lidi, kteří se kvůli tomu ocitli v kritické finanční situaci. Celé tři měsíce spolupracujeme s krizovým útulkem v jedné z recipientských zemí, který každý týden přijímá naše svěřence a ve kterém trvale žije osm až deset lidí, kteří čekají na své humanitární doklady,“ uváději převaděči.
Odpověď na otázku, jestli jejich snaha bude nakonec zaváta nánosem putinovského útlaku, nebo jestli bude patřit k základům onoho „pravého“, lepšího Ruska, dosud neznáme. Jestli se na ni máme těšit, nebo se jí obávat, si můžeme všichni tipovat sami za sebe.
