Žádný monolog. Maturita by měla být vedena formou rozhovoru komise a studenta.

Profimedia.cz

Revoluce v maturitách

Všechno jinak. Nový ministr školství Petr Gazdík plánuje zásadní reformu závěru středoškolského vzdělávání

Vladimír Barák

Galerie (2)

Jsou zastaralé, byrokraticky náročné a ve výsledku o ničem nevypovídají. To je hlavní kritika, která se již řadu let snáší na maturitní zkoušky. Každý ministr školství v minulosti hovořil o nutnosti jejich reformy. Výjimkou není ani Petr Gazdík (STAN). Na rozdíl od svých předchůdců má velkou šanci na úspěch. Vládní koalice disponuje většinou ve Sněmovně i v Senátu a na potřebě zásadních změn se shoduje. Novela zákona ale může zkrachovat na detailech. Dosud představeným změnám navíc nejsou nakloněni ani mnozí učitelé a ředitelé škol.

„Na současných maturitách vidím řadu negativ. Vadí mi například to, že ty dva nebo tři dny maturitních zkoušek v životě rozhodují o všem. To není pro maturanty dobrá motivace, protože všechen tlak se soustřeďuje jen na těch pár dní závěrečného ročníku studia. Mým cílem je, aby byli studenti více motivováni k tomu, věnovat se přípravě na maturitu během celého studia,“ říká ministr Gazdík a dodává, že mu vadí také časté změny ve zkouškách. „Každý rok se mění jejich obsah a my tím vlastně studentům vzkazujeme, že jako politická reprezentace i jako odborníci nevíme, z čeho je při maturitě zkoušet. Jednou tam slohová práce je, pak zase ne, to samé s matematikou. Jednou prostě vypadá maturita tak, jindy onak,“ kritizuje ministr. A tak se pustil do přípravy další změny, která by však podle jeho slov měla vydržet déle než jedno volební období.

Ministerstvo školství chce při novele zákona vyjít z návrhu think-tanku Vzdělávání 21, jenž působí pod Univerzitou Karlovou a sdružuje odborníky na danou problematiku. Jeho členy jsou například rektor univerzity Tomáš Zima, předsedkyně Rady Asociace ředitelů gymnázií ČR Renata Schejbalová, ředitel Národního pedagogického institutu ČR Ivo Jupa či právě nový ministr školství Gazdík.

Komplexní návrh z dílny Vzdělávání 21 počítá zejména s tím, že zavede dva typy maturitní zkoušky. První typ by sloužil jako předpoklad k dalšímu studiu na vysoké škole a ověřoval by kompetence k tomuto studiu, druhý by byl jakýmsi profesním osvědčením a ověřoval by kompetence k výkonu povolání. „Zatímco absolventi prvního typu by obdrželi klasické maturitní vysvědčení, v případě absolventů druhého typu by šlo o profesní maturitní vysvědčení,“ vysvětlila na diskusním semináři ke změnám maturity jedna z autorek návrhu Renata Schejbalová.

Důchodce se hlásí

Zásadní změnou by byla možnost skládat maturitní zkoušku kdykoli během studia na střední škole. Tím by se vyřešil stres kumulovaný do pouhých několika dní, který vadí ministru Gazdíkovi. „Nevidím důvod, aby si student nemohl zkusit maturitu i dříve než na konci studia. Uvedu příklad: připravuji se na cizí jazyk a zdá se mi, že jsem v tom dobrý, tak si to vyzkouším už ve druhém ročníku, a pokud s výsledkem spokojen nejsem, motivuje mě to k tomu, abych se učil víc a zopakoval si to. Tento systém se mi zdá vhodnější, a hlavně méně stresující než ten dřívější. Pokud se něco nepovede, k dispozici budou samozřejmě opravné termíny,“ říká Gazdík. Návrh iniciativy Vzdělávání 21 počítá se dvěma opravnými pokusy, další pokus by již byl zpoplatněn.

Změna by se ale týkala také takzvané odložené maturitní zkoušky. V současnosti platí, že maturitu lze absolvovat až pět let po dokončení posledního ročníku střední školy. Nově by tento limit zcela padl, samotnou zkoušku by si v extrémním případě mohl klidně udělat i důchodce, který školu naposledy navštívil třeba před šedesáti lety. „Ukazuje se, že limitace pěti let je v řadě případů na obtíž. Podle dostupných údajů je absolutně neúspěšných žáků u maturitní zkoušky z let 2011 až 2014, kteří ji ani po pěti letech nesložili, téměř 4300. Jde o lidi, kteří si prošli střední školu, dokončili ji, ale nezískali doklad o ukončeném středoškolském vzdělání, což jim brání ve vstupu na trh práce,“ uvádějí autoři návrhu.

Přeměnit by se měl také obsah samotného zkoušení. V něm zatím autoři nemají zcela jasno. Maturita by se měla i nadále skládat jak ze společné státní části, určené pro všechny maturanty napříč typem škol, tak z profesní části, kterou si budou určovat školy podle svého zaměření. Iniciativa Vzdělávání 21 však nedošla k jasnému doporučení, zda by společná část měla být povinná, či jen dobrovolná. Jednoznačně je v návrhu zatím řečeno to, že zatímco pro obdržení maturitního vysvědčení (první typ zkoušky) je nutno absolvovat jak státní, tak profesní část maturity, k profesnímu maturitnímu vysvědčení (druhý typ) bude stačit absolvovat profesní část.

Už žádné monology

Ve společné části by se maturovalo ze dvou předmětů. Z českého jazyka a literatury, kde by odpadl státní jednotný didaktický test, a dále z výběru mezi matematikou a cizím jazykem. Ve školní části by si i nadále zkoušené předměty určovala škola, povinnou součástí zkoušky by bylo zpracování a obhajoba závěrečné práce. U gymnázia by šlo o písemnou maturitní práci, u odborných škol o absolventskou práci. U gymnazistů má obhajoba vypadat jako na vysoké škole. Každý maturant bude mít svého vedoucího práce a oponenta z řad učitelů, oba zpracují odborné posudky a podle nich bude vedena obhajoba.

Z navržených změn je zřejmé, že se nejedná jen o dílčí změnu zkoušky, ale bude nutné zaměřit se i na samotné pojetí maturit. „Není možné, aby student jen oddrmolil naučená fakta. Zkouška by měla být vedena formou řízeného rozhovoru, a nikoli patnáctiminutovým monologem maturanta. Je nepochybné, že se změnou zkoušení bude muset přijít i změna způsobu výuky. Jsme připraveni na reakce,“ říká Schejbalová. S jednou z prvních přišel ministr Gazdík, který návrh označil za vysoce kvalitní a chce na něm stavět svou novelu.

Další zpětná vazba ale už pozitivní není. Z desítky ředitelů středních škol oslovených týdeníkem Hrot se změnou maturitní zkoušky podle popisovaného návrhu nesouhlasil jediný. Proti se postavily rovněž některé odborné organizace. „Velmi nám vadí oslabení státní části maturity. U té jediné přitom stát garantoval určitou kvalitu absolventů. Pokud by nové maturity znamenaly, že zcela zmizí povinnost úspěšně složit jednotné didaktické testy zpracované státní organizací Cermat, které považujeme za kvalitní, a naopak obsah zkoušek plně svěříme školám, považujeme to za otevření cesty k úplné deobjektivizaci a marginalizaci zkoušky,“ říká Josef Soukal, předseda Asociace češtinářů. Didaktické testy si s drobnými výhradami chválí také Štefan Klíma, ředitel Integrované střední školy Mladá Boleslav, který by nyní ke změně v maturitách nepřistupoval. „Nejsem si jist, že v současnosti jsou změny v této oblasti žádoucí. Už nyní se toho ve školství mění příliš mnoho a rychle. Musíme dát pozor na to, aby nová maturita nebyla ušita horkou jehlou, protože by to vedlo k tomu, že by se za krátký čas opět vymýšlelo něco jiného,“ upozorňuje Klíma. Proti navrženým změnám se již vyjádřila také Asociace metodiků.

Na diskuse a připomínky ale experti příliš času nemají. Maximálně několik měsíců. „Rád bych to měl vyjasněno už během tohoto kalendářního roku a v příštím roce poslal změnu maturitní zkoušky jako návrh zákona ke schválení,“ říká Hrotu ministr Gazdík. 

Dnešní maturity

• Studenti všech maturitních oborů od středních odborných učilišť až po gymnázia musejí úspěšně složit dvě části zkoušky, státní a profilovou.

• Společná/státní část obsahuje didaktický test z českého jazyka a literatury plus test z matematiky nebo cizího jazyka, který sestavuje a vyhodnocuje státní organizace Cermat.

• Profilová část obsahuje písemnou práci a ústní zkoušku z českého jazyka a literatury, dále písemnou zkoušku a ústní zkoušku z cizího jazyka (pokud si ve společné části zvolil žák didaktický test) a další dva až tři předměty dle zaměření školy. Zkouší a vyhodnocuje škola.

Ondřej Šteffl

foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

A co na to Šteffl?

Hned několik ředitelů škol kromě nesouhlasu s návrhem maturity upozornilo také na možný střet zájmů, kdy na resort školství coby poradce ministra nastoupil podnikatel v oblasti vzdělávání Ondřej Šteffl, majitel společnosti Scio. Ten by se podle kritiků mohl pokusit ovlivnit novelu zákona o maturitách tak, aby vyhovovala jeho společnosti, podnikající v oblasti cvičných přijímacích testů na střední školy, přijímacích testů na VŠ a také provozování sítě škol. Ministr Petr Gazdík ke svému poradci pro Hrot sdělil: „Vážím si ho jako odborníka a vizionáře, a proto jsem ho i oslovil, jestli by mi mohl radit v otázkách týkajících se vizí, jak by mělo školství vypadat v dalších dekádách, k čemu máme v oblasti vzdělávání směřovat a jak ve školství postupně nastavit některé procesy. Chci ale zdůraznit, že bude mým neplaceným poradcem a nebude mít žádnou možnost ovlivnit budoucí podobu maturitní zkoušky ani testů, protože jsem si vědom, že by zde byl kvůli svému podnikání ve střetu zájmů, na což budu také jako ministr dohlížet.“