Rakušan v českém lese

Tomáš Novák

Rakušan v českém lese

Po prodeji lesních pozemků v Rumunsku se rakouský dřevařský magnát Gerald Schweighofer začíná intenzivně zajímat o Česko

Jan Brož

Jan Brož

redaktor

Rakouský „dřevobaron“ Gerald Schweighofer není v Česku neznámou osobou. Na tuzemském trhu je aktivní od devadesátých let a střídavě své aktivity utlumuje a zase zintenzivňuje. Nyní mnohé nasvědčuje tomu, že nastala druhá fáze.

Podle informací týdeníku Hrot nyní Schweighofer aktivně skupuje lesní pozemky a je ochoten přeplácet i konkurenční nabídky. „Letos přikoupili

1600 hektarů u České Lípy,“ říká zdroj z lesnické branže. Zda jde o jediné rozšíření lesů rakouského podnikatele v Česku, není zřejmé. Schweighoferova rakouská společnost HS Timber, pod niž spadá i část českých aktivit, na zaslané dotazy nereagovala.

Podle dostupných informací by se tak Schweighoferova česká lesní říše rozrostla na více než dvanáct tisíc hektarů, což z něj dělá jednoho z největších vlastníků lesních pozemků v Česku. Na toho největšího, Lesy České republiky, pod něž spadá 1,2 milionu hektarů, samozřejmě zdaleka nemá, ale mezi nestátními majiteli patří mezi velké. Největší církevní lesník, Arcibiskupské lesy a statky Olomouc, spravuje 42 tisíc hektarů. Největším soukromým vlastníkem je pak Jerome Colloredo-Mannsfeld, který drží a skrze rodinnou společnost Colloredo-Mannsfeld i spravuje necelých osmnáct tisíc hektarů na Křivoklátsku a v okolí Dobříše. Na tamním zámku aristokrat také žije.

Nelegální těžba, problémy s „antimonopolákem“

České impérium rakouského podnikatele, který z tradiční, ovšem malé rodinné firmičky vybudoval nadnárodní koncern a podobně jako premiér Andrej Babiš má prý sklony k mikromanagementu a náhlým přepadovým kontrolám svých závodů, je rozdrobeno do několika firem. V prvé řadě jde o společnost Holzindustrie Schweighofer CZ, která je dcerou donedávna stejnojmenné rakouské matky.

Rakouská skupina se však před časem přejmenovala právě na HS Timber. Příčinou změny názvu může být to, že dřevařský kolos neměl zrovna dobrou pověst a dlouhodobě čelil ostré kritice kvůli údajné korupci a nákupu dřeva nelegálně vytěženého v chráněných lesích na Ukrajině a v Rumunsku. Právě balkánská země je dlouhodobě nejdůležitějším trhem skupiny.

Společnost dokonce dočasně přišla o mezinárodní certifikát Forest Stewardship Council (FSC) zaručující původ dřeva. Vedle toho se měla skupina spolu s dalšími rakouskými dřevařskými koncerny domlouvat na společném postupu při dřevařských tendrech v neprospěch rumunského státu. Podle listu Der Standard se dotčené firmy s tamním antimonopolním úřadem nakonec dohodly na vyrovnání a Schweighofer zaplatil pokutu deset milionů eur.

V reakci na kauzy prošla firma transformací, slíbila zlepšení a větší transparentnost při prokazování původu dřeva. Dřevařský magnát před třemi lety prodal i čtrnáct tisíc hektarů lesů, které v Rumunsku vlastnil. Odborný server Holzkurier.com už tehdy informoval, že namísto toho jsou v plánu investice do lesních pozemků v jiných zemích, vedle Ukrajiny a Běloruska také právě v České republice. Pět rumunských zpracovatelských závodů si však Schweighofer ponechal, což má v současnosti dopad i na český trh se dřevem.

K tomu se však ještě dostaneme. Nyní se vraťme k Holzindustrie Schweighofer CZ.

Ta je hlavně obchodní společností a lesy nevlastní. České lesy rakouského dřevaře jsou částečně zaparkovány ve společnosti Simmo, která spadá přímo pod rakouskou HS Timber. Simmo podle výroční zprávy za loňský rok vlastnilo pozemky o výměře 3,5 tisíce hektarů. V letošním roce část majetku převedlo na nově vzniklou společnost Lesy Hrozenkov. Konkrétně jde téměř o 500 hektarů na Uherskohradišťsku u hranic se Slovenskem, jejichž hodnotu znalec ocenil na devadesát milionů korun. Většinu lesů však drží společnost Gerimo, kterou neovládá HS Timber, ale přímo rodinná nadace Evergreen. Gerimo podle poslední zveřejněné výroční zprávy za rok 2019 vlastnilo lesy o výměře 7300 hektarů.

České dřevo do Saska i Rumunska

Pod dřevařský kolos v minulosti spadaly i tuzemské pily ve Ždírci a v Plané, ty však už před lety skupina prodala švédskému gigantu Stora Enso. Dnes vlastní pilu v saském Kodersdorfu v těsné blízkosti českých a polských hranic. Závod zpracuje až 1,2 milionu kubíků dřeva ročně, což se týká i surového dřeva z Česka.

Právě nedostatečné domácí zpracovatelské kapacity a masivní export nezpracovaného dřeva s nízkou přidanou hodnotou jsou letitou slabinou tuzemského dřevařského trhu. V loňském roce byla kvůli kůrovcové kalamitě těžba dřeva rekordní, a rekordní tak byl i vývoz. Podle zprávy o stavu lesa ministerstva zemědělství se z Česka loni exportovalo osmnáct milionů kubíků dřeva. V roce 2015 to bylo 6,5 milionu a už tehdy zaznívala kritika nadměrného vývozu.

Ministerské statistiky za loňský rok ovšem obsahují ještě jeden zajímavý údaj. Vedle tradičních cílových exportních zemí Rakouska, Německa a Polska je ve zprávě poprvé zmíněna nová destinace. Téměř pět procent hodnoty celkového exportu dřeva směřovalo do Rumunska. Vývoz na Balkán ve více než miliardové hodnotě se oproti předchozímu roku téměř zdvojnásobil. Ceny dřeva byly přitom rekordně nízké, množstevní nárůst tak bude pravděpodobně ještě vyšší.

Rakušan Gerald Schweighofer vlastní lesy a pily v celém středoevropském regionu, ale nebojí se expandovat ani do Běloruska.

Archiv

Nabízí se vysvětlení, že dřevo končí právě v rumunských pilách HS Timber. Skupina to sice nepotvrdila, náznaky toho lze však nalézt ve zprávách, které zveřejňuje v rámci svého slibu o zprůhlednění dodavatelského řetězce. V červenci loňského roku zajistily rumunské úřady na nádraží ve městě Sfântu Gheorghe 41 železničních vozů naložených kulatinou z Česka. Sedmadvaceti vagonům totiž chyběla potřebná dokumentace. Vše se záhy vysvětlilo a pila v blízkém Reci, která spadá pod HS Timber, prokázala původ materiálu, a že je skutečně jeho vlastníkem. Jednalo se přitom už o druhý obdobný případ. Příhoda tak prokazuje, že rakouská skupina české dřevo do svých rumunských závodů skutečně ve velkém vyváží.

Projekt pily u ledu

Schweighofer ještě poměrně nedávno usiloval o výstavbu obří pily na Táborsku. Ve hře bylo několik lokalit, naposledy se mluvilo o obci Dražice. Tento projekt je však zřejmě definitivně passé. „Už jsme o tom dlouho neslyšeli. V okolních obcích byl proti tomu velký odpor. Myslím, že už je to dávno pryč,“ říká táborský starosta Štěpán Pavlík. Mezitím vznikla v Česku jiná obří pila s Rakušany v zádech. Společnost Labe Wood loni zprovoznila dlouho plánovaný závod ve Štětí za tři miliardy korun, který zpracuje až milion kubíků dřeva ročně. Podíl ve společnosti drží i další rakouský dřevařský gigant Holzindustrie Maresch.

Schweighofer nicméně nelení a jeho aktivity se nezaměřují jen na Česko, domovské Rakousko nebo tradiční Rumunsko. Nebojí se ani složitých zemí a expanduje i mimo dřevařský sektor. Aktuálně tak HS Timber staví za 84 milionů eur nový závod v Bělorusku. Loni na jaře pak spolu se společností Blue Minds koupila německého výrobce skla pro solární panely Interfloat. Pikanterií svědčící o Schweighoferových konexích je, že za Blue Minds stojí bývalý rakouský kancléř Christian Kern. 

12 000 hektarů lesa obshospodařují Schweighoferovy firmy v Česku.

10 mil. zaplatil Gerald Schweighofer v rámci vyrovnání v Rumunsku kvůli údajným machinacím s cenami dřeva.