Proč je tak málo špatných úvěrů

Na to, jak nevábně vypadají indikátory spotřebitelské důvěry, jsou na tom úvěry v Česku ještě sakra dobře, napadne vás při luštění nejčerstvější bankovní statistiky ČNB. Dalo by se očekávat, že souběh extrémně drahých energií a dalších vstupů a psychologického účinku války na chování domácností i firem způsobí rychlý nárůst toho, čemu se dříve říkalo klasifikované, dnes nevýkonné úvěry. Jak v případě úvěrů obyvatelstvu, tak těch pro firmy je jich však v bankách zatím hodně málo.

Ve srovnání s dobou před deseti roky, kdy se Česko dostalo podruhé během několika let do recese, natožpak s časy na přelomu tisíciletí, kdy se země teprve zbavovala „bankovního socialismu“, je dnes kvalita úvěrů vyloženě vzorná. Podíl firemních nevýkonných úvěrů v dubnu klesl na 3,65 procenta, což si srovnejte s hodnotou 8,2 procenta, na níž byl na konci roku 2011, potažmo se 17,67 procenta v lednu před dvaceti lety. Češi tradičně velmi dbají na vzorné splácení hypoték, které se sice ohromně navýšily, ale podíl nevýkonných hypotečních úvěrů láme historická minima: v dubnu klesl na 0,66 procenta.

Tři měsíce po splatnosti

Přes mírné odlišnosti mezi Evropou a Spojenými státy či mezinárodními finančními institucemi začíná varovné světlo blikat po devadesáti dnech, kdy dlužník nesplácí podle původního splátkového kalendáře dojednaného ve smlouvě. Slovo „původního“ je důležité.