Sankce proti Putinovi a jeho oligarchům mohou být po rozhodnutí soudu EU v troskách

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Dva ruští prominentní bankéři a finanční magnáti, Petr Aven a Michail Fridman, uspěli u Soudního dvora EU s tvrzením, že byli na unijní sankční seznam zařazeni neoprávněně.

Celý článek
0

Další krok k fúzním elektrárnám? Startup z Institutu Maxe Plancka získal 20 milionů eur

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Mnichovský startup Proxima Fusion přesvědčil investory a získal od nich 20 milionů eur k vybudování první generace fúzních stelarátorových elektráren. Zakladatelé tohoto spin-offu Institutu Maxe Plancka tak ukazují, že umí dobře vytěžit zkušenosti, které získali při vývoji a stavbě světově největšího experimentálního stelarátoru.

Celý článek
0

Zmizí muži ze světa? Jejich chromozom se pořád zmenšuje, hlásí vědci

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Je to záhada mezi ženou, mužem a ptakopyskem. Kam se vytrácejí geny z chromozomu Y? A může lidstvo fungovat bez něj?

Celý článek
0

Přehnaná hysterie kolem gymnázií. Máme spoustu jiných kvalitních škol, říká odborník

Veřejná diskuse k tématu středních škol se i vlivem mediálního působení smrskla především na to, zda Česko disponuje dostatečnými kapacitami na gymnáziích. Podle pedagoga Václava Trojana je to škoda. „Vnímám zanedbanost komunikace pestré nabídky středních škol, která je pro vývoj společnosti žádoucí,“ říká.

Přehnaná hysterie kolem gymnázií. Máme spoustu jiných kvalitních škol, říká odborník
ilustrační foto | Profimedia.cz

Zatímco novináři ve velké míře popisují, jak se z důvodu nástupu silných populačních ročníků zejména v Praze na gymnázia občas nedostanou ani jedničkáři, podle Václava Trojana, jednoho z nejrespektovanějších odborníků na oblast vzdělávání u nás, skutečné problémy leží jinde. 

„Nechápu, proč nepomáháme patnáctiletým lidem objevit kouzlo řady zajímavých oborů významově naprosto srovnatelných se studiem gymnázia. Sdělovacími prostředky posilovanou adoraci gymnázia nepovažuji za jedinou cestu. Pokud se žákovi a jeho rodině hroutí svět tím, že se nedostane na zamýšlenou střední školu, tak snad situace nebude úplně černá a bez dalšího řešení,“ říká Trojan ve velkém rozhovoru pro týdeník Hrot.

Odborník přiznává, že skutečnost, že se dítě nedostane na vysněnou školu, je pro rodinu komplikací. „Je to ale také mnohdy nastavení zrcadla předchozí školní docházce, přípravě, píli či nesprávné volbě. Pro zdravý rozvoj je překonání neúspěchu velice žádoucí. Podle mne je to dovednost, která současným dětem začíná chybět. Je to pro mne argument pro budování a posilování zdravě sebevědomé osobnosti dítěte již v předškolním věku a ve věku základní školy, tam totiž ještě není pozdě,“ zdůrazňuje Trojan, který v minulosti působil jako učitel, ale rovněž ředitel školy, dekádu pak vedl Centrum školského managementu Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy. Aktuálně stojí v čele Ředitelské akademie, v níž pomáhá ředitelům a ředitelkám škol se zkvalitňováním jimi vedených institucí.

Odborník v rozhovoru rovněž hodnotí priority, které si stanovil nový ministr školství Mikuláš Bek (STAN). Zatímco k některým je vstřícný, jiné kritizuje. „Představený model 8 + 2 (zkrácení základní školy na osm let a přidání dvou povinných let na škole střední, pozn. red.) je vypouštění kouřové clony, která neřeší skutečné problémy českého vzdělávání. Navíc Národní pedagogický institut (NPI) připravuje spuštění velké revize rámcových vzdělávacích programů pro základní školy, která je koncipována pro devítileté období. Navrhovat v tuto chvíli zkrácení základky na osm let znamená obrovské znejistění odborné i laické veřejnosti a vyvolání pocitů zbytečné práce. Kurikulární proměna si dosud nezískala české pedagogy, tímto návrhem se zmaří důvěra těch, kteří ještě věřili. Navíc stávající kapacity středních škol tento experiment neumožňují,“ podotýká Trojan.

Odborník se do značné míry rovněž zastal jednotných testů, které pro stát připravuje organizace Cermat. „S nadsázkou bych mohl říci, že názor na testování žáků koreluje se světovým názorem člověka. Pracuji s týmy několika středních škol, ty je považují za odpovídající, naopak odjinud sílí názory, že by bylo třeba testy odstranit. Jenže v současných podmínkách musíme nějaký způsob výběru akceptovat. Mám-li jako ředitel střední školy kapacitu pro přijetí osmdesáti žáků a hlásí se mi jich 150, v každém případě se jich sedmdesát nedostane a já musím uchazeče nějak vybrat,“ míní Trojan s tím, že zaznamenává, že čím dál více oblíbené jsou názory, že by mělo být všem dětem umožněno dostat se tam, kam chtějí. 

„Je to zdánlivě velice moderní a vstřícné, ale kde se zastaví ta proklamovaná nárokovost na všechno? Dostanu se, kam chci, vyberu si předměty, které chci, maturitu i státnice budu dělat podle mojí představy – před několika měsíci jsem psal blog o tom, zda bychom každému dítěti neměli do čtrnácti dnů po narození přidělit titul Ph.D. a měli bychom po starostech. Sám cítíte absurditu těchto úvah. Chceme klesající úspěšnost žáků u přijímacích zkoušek dávat za vinu jen těžkým testům? To myslím není správná cesta.“