AI bude brzy chytřejší než celé lidstvo. Bez regulace nás ale čeká dystopická budoucnost, varuje šéf Apertia Tech

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Překotný vývoj AI nesměřuje k dokonalým jazykovým modelům, nýbrž k dosažení obecné umělé inteligence (AGI), přesahující lidské schopnosti. „Tato revoluce s sebou nese obrovský potenciál, ale i silnou potřebu etické regulace,“ říká David Strejc, majitel a šéf společnosti Apertia Tech, která se věnuje zavádění AI do firem.

Celý článek
0

Temu nezákonně prodává výrobky z nucených prací, tvrdí experti

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Elektronický obchod Temu obchází americké sankce uvalené na výrobky z perzekvované čínské provincie Sin-ťiang, říká izraelská firma Ultra Information Solutions.

Celý článek
0

Hyundai pozastavil reklamu na Muskově síti X. Vadí mu antisemitský a nacistický obsah

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

V kauze sehrálo zásadní roli zjištění nezávislé novinářky a zároveň uživatelky sítě X Nancy Levine Stearnsové.

Celý článek
0

Potřebuje Česko gigafactory? A proč vázne výběr lokality

Vláda sice podpořila výstavbu továrny na baterie do elektroaut v Líních u Plzně, ve hře ale jsou i další místa. Nakonec jich tedy může stát v Česku několik. Nebo také žádná

Potřebuje Česko gigafactory? A proč vázne výběr lokality
Bývalá hnědouhelná elektrárna Prunéřov I je jedním z míst, kde by mohla vyrůst továrna na baterie do elektromobilů. | Profimedia.cz

Když ministři zabodli prst do mapy a ukázali, že takzvaná gigafactory vyroste v průmyslové zóně u Plzně, ještě to neznamená, že obrovská továrna na baterie do elektrických vozidel se tam skutečně postaví. Automobilka Volkswagen, která chce do nové fabriky investovat desítky miliard korun, se totiž současně poohlíží po jiných vhodných pozemcích v Polsku a Maďarsku. Finální rozhodnutí má padnout do konce roku.

Nakonec to tedy může dopadnout tak, že německý koncern dá přednost jiné zemi, takže Česko zůstane bez gigafactory. Je tu ale také možnost, že v republice bude dokonce několik takových továren. V zemi je totiž více potenciálních míst, kde by mohly vzniknout, a ve hře není jen Volkswagen, ale i další potenciální investoři – zájem měla například i jihokorejská LG. A Česko má jednu podstatnou výhodu: na Cínovci v Krušných horách se nachází vydatné ložisko lithia na výrobu baterií.

Prunéřov zůstává ve hře

Vlastně jen chvilku předtím, než kabinet Petra Fialy (ODS) rozhodl o tom, že by gigafactory měla vyrůst v Plzni-Líních, vyjádřil prezident Miloš Zeman při své návštěvě Ústeckého kraje přání, aby se továrna postavila na místě někdejší hnědouhelné elektrárny Prunéřov I. „Chtěl bych ocenit, že těžba lithia může být spojena i s gigafactory, pro kterou, jak mě pan hejtman informoval, už máte lokalitu v Prunéřově,“ konstatoval Zeman a připomněl, že lokalita u Plzně se nezamlouvá tamním obyvatelům ani armádě, která místo využívá jako záložní letiště.

Jenže Prunéřov nevyhovuje současným německým představám o velikosti pozemků. „Co se týká gigafactory, tak jsme pro Volkswagen a další připravili několik variant včetně Prunéřova. Tehdy byla poptávka Volkswagenu po pozemku do sta hektarů. To Prunéřov splňoval,“ tvrdí exministr průmyslu Karel Havlíček, podle něhož se ovšem později požadavky na rozlohu zvýšily.

I tak ale Prunéřov nezůstal mimo hru, naopak. Společnost ČEZ ho má mezi svými strategickými záměry. „O lokalitě Prunéřov jednáme s vícero potenciálními technologickými partnery, zejména s výrobci bateriových článků,“ říká mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodává, že Evropa se nyní snaží posílit svou energetickou a surovinovou soběstačnost a evropské automobilky by zároveň chtěly zmírnit vysoké logistické náklady na dopravu z Asie. Chtějí mít také větší kontrolu nad výrobou baterií i celým dodavatelským řetězcem kvůli omezení rizik výpadku dodávek, jako se jim to stalo nyní například s čipy.

Biliony korun pod zemí
• Lithium je hlavní surovina pro výrobu baterií pro elektroauta.
• V okolí Cínovce by se mohlo nacházet až 1,5 milionu tun.
• Odpovídá to přibližně třem procentům světových zásob.
• Jeho hodnota je několik bilionů korun.

„Evropský trh s bateriemi vzroste po­dle odhadů do roku 2030 více než dese tinásobně. Postaví se tedy řada nových továren a také v České republice jich může být několik,“ poznamenává Gazdík. Pro Česko v tomto ohledu hraje také to, že leží ve střední Evropě a je zde vyvinutý automobilový průmysl.

Projekt za desítky miliard

„Automobilový průmysl, který je jedním ze základů českého průmyslu, prochází kvůli nástupu elektromobility velkými změnami. Možná výstavba gigafactory na našem území nám dává příležitost se těmto změnám přizpůsobit a nahradit pokles produkce komponent pro spalovací vozidla zvýšením produkce výrobků nebo komponent pro automobilový průmysl budoucích desetiletí. Tento projekt by nám v tomto směru měl významně pomoci,“ říká ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN).

Případná výstavba gigafactory v Plzni-Líních na 185 hektarech by mohla začít ve třetím čtvrtletí roku 2024 a továrna by mohla vyrábět v roce 2027. Podle člena představenstva Škody Auto Martina Jahna se počítá s postupným vytvořením více než čtyř tisíc kvalifikovaných pracovních míst. Hodnota továrny má přesáhnout sto miliard korun.

Ministr Síkela uvedl, že tato investice by mohla přinést do veřejných rozpočtů 71 miliard korun. Předpokládané náklady českého státu spojené s přípravou území a s kompenzačními opatřeními v regionu by podle něj neměly přesáhnout devět miliard. Vláda chce jednat o možnosti, jak zajistit náhradní infrastrukturu pro potřeby armády, která vybranou lokalitu využívala jako záložní letiště. A jednat bude také s okolními obcemi, které mají k projektu připomínky – upozorňují například na nevyřešený problém s vodou, které může být v oblasti nedostatek.

Vláda podle plzeňského hejtmana Rudolfa Špotáka (Piráti) slíbila, že nechá vypracovat studii, jaké by mělo vybudování průmyslového parku dopady na infrastrukturu, životní prostředí včetně zmiňované vody v krajině a podobně.

„A vláda konstatovala, že je připravena zmírnit tato negativa, která ukážou jednotlivé části dopadové studie. Bavili jsme se například o nedostatku vody a řekli jsme, že určitě není v možnostech kraje to řešit. Pokud je vláda přesvědčena o tom, že gigafactory je strategická investice pro Českou republiku, tak by se na tom měla nejaktivněji podílet právě vláda. A vláda se tohoto úkolu nezříká,“ poznamenává Špoták.

I když Volkswagen získá teď v listopadu od české vlády garantovaný příslib, že se vyřeší všechny podmínky včetně změny územního plánu, vybudování zdrojů vody a energie nebo silničního přivaděče, stále to neznamená, že německá automobilka kývne právě na českou nabídku – protože polská či maďarská může být pro koncern zajímavější. A jisté stále není ani to, jestli bude úspěšné jednání s jinými potenciálními zájemci.

Příprava těžby lithia

Nadále ale pokračuje příprava na případnou těžbu lithia v Krušných horách, kde jsou podle odhadů asi tři procenta světových zásob této ceněné suroviny. „Finální rozhodnutí by mělo padnout v roce 2023,“ konstatuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík. Dodává, že se nyní dokončuje například studie ekonomické a technologické proveditelnosti, která by měla stanovit třeba nejvhodnější metodu zpracování lithia.

„Pro Českou republiku jde zejména o příležitost, jak pojistit svou surovinovou bezpečnost a zapojit se do perspektivního průmyslového sektoru, na němž bude stát budoucnost energetiky a dopravy. Elektromobilita je trend, který musí Česká republika využít,“ dodává Gazdík.

Automobilový průmysl je pro Česko klíčovým oborem, který se na celkovém HDP podílí asi z desetiny. Přímo zaměstnává na 180 tisíc lidí a dalších půl milionu v návazných profesích. „Vybudování bateriového průmyslu v Česku může nejen vykompenzovat ztráty způsobené postupnou eliminací spalovacích motorů, ale celkové HDP vytvořené automobilovým průmyslem ještě navýšit,“ říká Gazdík.

Projekt těžby a výroby lithia na Cínovci by měl vytvořit přibližně tisíc nových pracovních míst. „Uvědomujeme si, že změny probíhající v současné době v evropské energetice jsou obrovské. Uhelný průmysl postupně končí a my hledáme nové perspektivní obory, v nichž najdou naši lidé z dolů, elektráren, ale i napojených dodavatelských firem uplatnění,“ uvedl nedávno ústecký hejtman Jan Schiller (ANO). Dodal, že postupně zaniknou tisíce pracovních míst.

Pro Ústecký kraj ale není klíčová jen výroba lithia, ve svém regionu by chtěl také továrnu na výrobu baterií do elektroaut. V gigafactory totiž nevidí pouze fabriku pro stovky dělníků, ale také centrum inovativního průmyslu, výzkumu a vývoje. Jestli se v regionu skutečně vybuduje, se ukáže až po skončení jednání společnosti ČEZ s potenciálními partnery.