Komentář: Schodek rozpočtu předčil i covidové roky. Vláda si ho opticky snížila, Eurostat jí na to přišel

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Schodek ústředních vládních institucí činil po úpravách loni 346,9 miliardy korun. To je druhý nejvyšší nominální schodek v historii České republiky, píše v komentáři Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.

Celý článek
0

Jak v technologiích dohnat USA a Čínu? EU chce pěstovat jednorožce

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Evropská unie oznámila, že spojila své síly s firmami rizikového kapitálu, aby podpořila investice do technologických inovací. V hlavní roli jsou obavy, že evropský technologický sektor zaostává za USA i Čínou. 

Celý článek
0

Komentář: Ztrátu ČNB zaplatíme my všichni, radujme se

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Je to paradox, ale je to tak: čím lépe v Česku bude a čím pevnější bude koruna, tím větší ztrátu bude hora devizových rezerv ČNB působit. Pokud se něco nezmění, píše analytik Miroslav Zámečník.

Celý článek
0

Poradce Pojar: Aby nás svět bral vážně, musíme mluvit stejným hlasem

Bytostným zájmem každé země je diverzifikovat obchod, zdroje a investice, říká poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.

Poradce Pojar: Aby nás svět bral vážně, musíme mluvit stejným hlasem
Tomáš Pojar | foto Tomáš Novák, týdeník Hrot

Funkci poradce pro národní bezpečnost dobře známe zejména z USA. V Česku je naprostou novinkou, „vymyslela“ ji až současná vláda premiéra Petra Fialy a vůbec prvním českým poradcem pro národní bezpečnost se stal Tomáš Pojar, bývalý diplomat, akademik a velvyslanec.

K čemu je vlastně jeho funkce dobrá a proč ji Česko potřebovalo? ptali jsme se. „Je to role striktně koordinační, pozice bez jakýchkoli pravomocí,“ vysvětluje Pojar. 

„V mnoha zemích ani neumějí rozlišit, kdo má u nás jaké pravomoci, jestli má navrch prezident, nebo premiér,“ uvádí Pojar.

„Pořád jsou to představitelé téhož státu. Stát musí mluvit stejným hlasem, byť v případě různých lidí někdy s jiným důrazem. To platí o všech státech s výjimkou velmocí. Pokud velmoci ze dne na den změní politiku, všichni je stejně musejí brát vážně. Když totéž udělá země naší velikosti, třeba po každých nových volbách, nebo když ministr říká něco jiného než premiér či prezident, jediným výsledkem je, že nás nikdo nebere vážně. Každý partner si může být jist jedině tím, že příště uslyší zase něco jiného. Pro zemi naší velikosti je bytostně důležité držet se určitých témat a dlouhodobě, důsledně a jednotně o nich mluvit na všech fórech, při všech příležitostech.“

V aktuálním rozhovoru jsme s Tomášem Pojarem řešili také otázku globalizace a jejích dopadů na fungování současného světa, českou pozici v mezinárodní politice a posilování armády. Celý rozhovor vyšel v aktuálním čísle týdeníku Hrot