Populisté z AfD posilují. Tradiční německé strany si jdou po krku

Rozsáhlé protesty farmářů, strojvůdců či řidičů kamionů posilují preference populistů z AfD. Šéf opoziční CDU z toho viní koaliční vládu sociálního demokrata Olafa Scholze.

Populisté z AfD posilují. Tradiční německé strany si jdou po krku
Ekonomická krize v Německu vyvolává protesty. | Jürgen Nowak / Shutterstock.com

Německo v minulých týdnech ochromila stávka farmářů, přidali se i strojvůdci. Další protesty plánují řidiči kamionů. Těm se nelíbí, že se zdražuje mýto a rostou poplatky za emise oxidu uhličitého. Rozsáhlé pouliční demonstrace proti vládě, která je složena ze sociálních demokratů, Zelených a liberálů (FDP), využívá v politické kampani populistická Alternativa pro Německo (AfD).

Do karet hraje Alternativě všeobecná nespokojenost s tradičními politickými stranami v Německu. A její vzestup v průzkumech veřejného mínění (letos v září se konají zemské volby v Durynsku, Braniborsku a Sasku, ve kterých by nyní AfD vyhrála) děsí ostatní parlamentní strany.

Favorit na příštího německého kancléře Friedrich Merz z CDU viní z nárůstu popularity AfD současnou vládu, a hlavně jejího sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze. Současná vláda podle něj rozpočtovými škrty – k těm ji ovšem zatáhnutím za „dluhovou brzdu“ donutil německý Ústavní soud – vystupuje proti německému obyvatelstvu.

Merz rovněž využil vlny nespokojenosti ve společnosti a zaútočil na německý kabinet během rozpravy v parlamentu, v němž se aktuálně debatuje o reformě zemědělské politiky. Podle něj je většina Němců nejen proti vládní zemědělské politice, ale také proti finanční, energetické a migrační politice.

Křesťanskodemokratický politik tvrdí, že spolková vláda nehájí zájmy německého venkova a vládne příliš ideologicky (v tom je cítit zřejmá narážka na prosazování politiky vládních Zelených).

Kroky Scholzova kabinetu prý ohrožují ústavní instituce německého státu, protože ženou voliče do náruče AfD, kterou Merz označil za pravicové populisty. Navrhuje, aby se všechny parlamentní středové strany sjednotily a zamezily dalšímu posilování AfD, která dlouhodobě vystupuje proti nekontrolované migraci do Německa, proti stále většímu vlivu Bruselu a upozorňuje na nebezpeční radikálního islámu v Evropě. Zákaz AfD ovšem odmítá.

Tyto úvahy se objevují od loňského roku. Zejména sociální demokraté tvrdí, že by AfD měla být postavena mimo zákon, protože útočí na demokratické základy státu. Některé její členy skutečně sleduje německá kontrarozvědka, protože jsou napojeni na ultrapravicovou scénu.

Rozpuštění strany nově podpořila předsedkyně vládní sociální demokracie Saskia Eskenová s tím, že se populisté snaží rozeštvat lidi. „Je dobře, že se o zákazu AfD mluví a že to probudí voliče,“ uvedla.

Poslanec AfD Petr Bystroň, který je českého původu, označil pro ČTK debatu o zákazu strany za akt zoufalství, zejména s ohledem na pokles preferencí sociální demokracie. Naopak očekává, že jeho strana v červnových volbách do Evropského parlamentu v Německu vyhraje. Vítězství čeká i v zářijových zemských volbách.