Profimedia.cz
Ponořit, hořím!
Elektromobilů a hybridů v Česku přibývá. Hasičům ale chybí vybavení k řešení komplikovaných nehod a požárů.
redaktor
Dramatické scény podobné té z čestlického autoservisu na okraji Prahy v Česku téměř nejsou k vidění. I proto si záběry hasičů, jak v ochranných oblecích a maskách bojují s doutnajícím hybridem BMW, získaly velkou pozornost. Byl to teprve druhý podobný požár v Česku.
Téměř žádnou pozornost si naopak nezískalo vyústění celého příběhu. To přišlo až minulou středu, po dvou týdnech. Až tehdy hasiči vyzvedli vrak vozu ze speciální nádrže napuštěné vodou, do níž byl celou dobu ponořený. Důvod? Hrozilo, že se baterie znovu vznítí. A jelikož ji není možné vymontovat, muselo pod hladinu celé auto.
Na tom, že leželo po požáru v lázni dvě neděle, není v případě elektroauta nic až tak neobvyklého. Podobné případy jsou známé i ze zahraničí, kde mají více zkušeností s auty na baterku doutnajícími mnoho dní. Zarážející ale je, že zničený hybrid na celou dobu obsadil jediný kontejner určený přesně pro tyto případy, který mají hasiči v celém Česku k dispozici.
Jan Němec
Jinak řečeno, kdyby se od konce června kdekoliv v tuzemsku objevil stejný problém – požár elektromobilu nebo hybridu –, museli by hasiči v podstatě improvizovat. „Disponujeme jen tímto jedním speciálním kontejnerem. Kromě něj máme několik desítek vanových či nákladních kontejnerů po celém Česku, které je možné nouzově pro tento účel použít,“ říká mluvčí hasičů Rudolf Kramář.
Jak by takové improvizované dohašování elektroauta vypadalo? Podle Kramáře nejsou náhradní kontejnery vodotěsné, a tak by je hasiči museli nejprve zevnitř utěsnit izolační pěnou nebo je vystlat nepropustnou plachtou. Problém by nastal také po ukončení celé akce. Zatímco kontejner určený přímo pro elektroauta má výpusť, z náhradních by museli tisíce litrů vody přečerpávat.
Hořící elektrofavorit
Na českých silnicích představují dnes elektroauta nepatrný zlomek provozu. Klasických vozů se spalovacím motorem je registrovaných na šest milionů, aut na baterky ale jezdí v Česku zatím jen desítky tisíc.
Proto se i případů požáru tohoto typu vozidla u nás odehrálo minimum. Hasiči řešili od roku 2014 téměř devět tisíc případů hořících aut všech typů, motorek nebo skútrů. „Z toho měla čtyři vozidla hybridní pohon a pouze v jednom případě se jednalo o požár baterie. V dalších 15 případech šlo především o skútry, motorky nebo koloběžky na baterii,“ počítá Kramář.
Čestlická nehoda byla tedy teprve druhou ostrou zkušeností českých požárníků s požárem akumulátoru moderních hybridů. V ostatních případech sice také hořelo elektroauto, ale samotný elektrický pohon na vině nebyl. Podobně jako u dosud jediného shořelého elektrobusu, který chytil před dvěma lety v létě v Hranicích kvůli vadné ventilaci.
Jan Němec
Akumulátor v plamenech byl ale příčinou zřejmě nejkurióznějšího „elektropožáru“. V roce 2017 v pražských Dolních Chabrech kvůli zkratu při nabíjení se vznítila Škoda Favorit. Ano, poslední model škodovky navržený ještě za socialismu totiž měl i pokrokovou verzi s elektromotorem. Automobilka jich nicméně na začátku 90. let vyrobila jen něco přes tisícovku.
Pro zajímavost: elektromotor měl výkon 21 koní a na rovině to byl elektrický favorit schopný vytáhnout až na 80 kilometrů za hodinu. Nabití u něj trvalo 14 hodin a dojezd byl rovněž 80 kilometrů. Poškozený kus v Chabrech patřil mezi poslední zachovalé. Zatímco u moderních elektromobilů znamená požár akumulátoru „totálku“ a škodu počítanou v milionech, v případě elektroveteránu byla ale ztráta spíše citová a historická.
Elektroauta na vzestupu
Růst zájmu o čistší technologie v Česku je pomalejší než v západoevropských zemích, i tady se ale zvyšuje počet elektromobilů a hybridů každoročně o desítky procent. Zatímco ještě v roce 2014 se prodala necelá pětistovka osobních vozů s elektromotorem, loni jich byl více než desetinásobek: celkem 9575 automobilů. Jen letos za první pololetí i přes epidemii čínské chřipky a prakticky měsíční uzavření autosalonů to už bylo téměř sedm tisíc.
Největší zájem mají Češi o hybridy bez možnosti dobíjení baterie z elektrické sítě. Letos v prvních šesti měsících roku se jich v tuzemsku prodalo téměř pět tisíc. „Osobních vozidel s externím dobíjením bylo v uplynulém půlroce registrováno 2001. Z uvedeného počtu bylo 1254 bateriových elektrických a 747 plug-in hybridů,“ upřesňuje ředitel Centra dopravního výzkumu Jindřich Frič.
Růstový trend přitom bude dál pokračovat. A to nejen kvůli touze lidí po čistém cestování, ale také kvůli přísným emisním limitům nových vozů. Ty přinutí automobilky, aby elektromobily zákazníkům doslova vnucovaly.
S přibývajícími elektroauty ale nutně přibude i nehod a požárů. Hasiči se na to už připravují. Jednak teoreticky a na školeních, jednak zdokonalováním vybavení. „Rádi bychom vytvořili celorepublikovou síť stanic, které by byly speciálními kontejnery na dohašování vybaveny. Kromě kontejnerů ale potřebujeme také speciální prostředky pro hašení trakčních baterií,“ vysvětluje Rudolf Kramář. Vybavit hasiče na požáry elektromobilů nebude levné. „Pro celou republiku by to vyšlo zhruba na tři miliardy korun,“ tvrdí Kramář.
Jednou z cest může být, že se na řešení problémů s potenciálními komplikovanými požáry budou podílet také automobilky či servisy. A to například tím, že si značkové opravny na vlastní náklady pořídí vybavení pro uložení automobilu po požáru. Některé z nich to údajně připravují už dnes, povinnost to ale zatím není.
Neuhasitelné baterie
Proč vlastně hořící elektromobil představuje na rozdíl od požáru běžného auta se spalovacím motorem takový problém? Hlavním důvodem a největším úskalím je právě baterie. Pokud hoří jiná část auta, postupují hasiči stejně jako v jakémkoliv jiném případě. Pokud se ale vznítí akumulátor, nastane problém z několika důvodů.
První potíže řeší zasahující jednotka hned na začátku, a to jak se k srdci elektromobilu dostat. Výrobci baterie ukládají do speciální pevné schránky, která má odolat i nárazům při dopravních nehodách. „Přirovnávám to třeba k požáru lednice v bytě. Abyste ho uhasili, nestačí chladit dveře zvenku, musíte se dostat dovnitř,“ vysvětluje Rudolf Kramář. Jinými slovy, hasiči obal rozříznou, aby mohli chladit baterii přímo. I ale to má háček: kde ji vlastně hledat?
Přestože u většiny elektroaut najdete akumulátor ve spodní části vozu, každý výrobce využívá jinou konstrukci. Hasiči proto musí kooperovat s jednotlivými automobilkami. Dostávají od nich podrobné manuály, jak si s plameny poradit. Spolupráce s některými značkami – například mladoboleslavskou Škodovkou – funguje už delší dobu, s jinými podle Kramáře teprve začíná.
Leoš Kučera, Oddělení dokumentace MV-GŘ HZS ČR
Druhým problémem je složení akumulátorů. Obsahují řadu silně reaktivních sloučenin, které způsobují specifické hoření. Výsledkem jsou větší odolnosti plamenů navíc toxické výpary, například fluorovodík a chlorovodík, kvůli nimž musí hasiči zasahovat v dýchacích maskách a dalším ochranném vybavení.
Největší záludnost spočívá v tom, že baterii nestačí „jen“ uhasit a vůz odtáhnout na vrakoviště. Chemické reakce pokračují i po zdolání hlavního ohně a několik dalších dní hrozí opakované samovznícení. Právě proto se vůz ukládá do karantény v nádrži napuštěné vodou, která baterii ochlazuje.
Kontejner s vodou má i svá pozitiva. Zatímco při běžné bouračce vyteče benzin nebo nafta z proražené nádrže na silnici a do okolí, kontejner s vodou spolehlivě škodliviny unikající z akumulátoru zachytí. Vodu je ale nutné po vyzvednutí vozidla dekontaminovat.
Nové technologie
Mají-li být elektromobily poháněné akumulátory opravdu dopravním prostředkem budoucnosti, představují i přes svoji ojedinělost požáry baterií problém. Vedle samotného řešení bezpečnějších akumulátorů, které je ovšem během na delší trať, tak vznikají nové protipožární technologie.
Čeští hasiči mají pro hašení elektroaut připravený přístroj s názvem CCS Cobra, který je v jejich výbavě už delší dobu. Ve zkratce jde o zařízení, které umí úzkým paprskem vody proříznout nebo prorazit nejrůznější typy materiálů. Po menší úpravě si podle šéfa podnikových hasičů Škody Auto Stanislava Cihelníka poradí i s ochranným pláštěm akumulátoru elektromobilu. Do praxe se toto vylepšení dostává právě letos.
Speciální hasicí směs, která se vstřikuje přímo k baterii, pak prý umí akumulátor ochladit na bezpečnou teplotu. A hlavně ji pod ní nějakou dobu udržet. Výhodou technologie je její mobilita. Těžko si představit, že v budoucnosti k hromadné havárii s více „elektroúčastníky“ povezou hasiči několik kontejnerů. Díky použití směsi ale budou mít čas auta přepravit jinam, aniž by cestou riskovali nové vznícení.
Garáže a nabíječky
Jakkoliv zní rizika požárů elektromobilů dramaticky, ve skutečnosti je závadovost akumulátorů zanedbatelná a požár způsobený zkratem výjimečný. Testy u nejmodernějších hybridů a elektromobilů ukázaly, že ani náraz do překážky ve vysoké rychlosti požár baterie nezpůsobí.
Společně s větším rozšířením elektromobilů očekávají ale hasiči problémy například u dobíjení. Obávají se především lidové tvořivosti a podomácku vyrobených kabelů, případně nevyhovujících zástrček. Navrhují proto, aby se například na všech veřejných parkovištích směly používat jen pevně instalované kabely, které se budou pravidelně kontrolovat.
Doposud chybějí také jasná bezpečnostní pravidla ohledně parkování v podzemních garážích. „Nechceme komplikovat parkování aut na elektřinu v garážích. Problém je, že třeba pro umístění a provoz dobíjecích stanic v budovách je jen minimální právní úprava, navíc velmi obecná,“ upozorňuje Rudolf Kramář.
Měla by tak vzniknout pravidla, jaká už nyní existují pro auta na plyn – například ohledně stavebních úprav garáží a podobně. Pro stavaře to bude výzva. Zatímco nyní se často problému vyhnou zakázem parkování aut na LPG nebo CNB v podzemí, z elektroaut by měl být mainstream. Zakázat je nepůjde.
Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.
Jan Němec