Druhý největší evropský letecký přepravce rozeslal minulý týden svým zákazníkům nezvyklý dopis. Šéf Lufthansy se v něm omlouvá za komplikace, které postihly a ještě postihnou cestující letos v létě a na podzim.

„Rozjezd komplexního systému letecké dopravy téměř z nuly na současných devadesát procent neprobíhá s takovou spolehlivostí, robustností a přesností, jaké bychom vám rádi nabídli. Můžeme se vám za to jenom omluvit,“ píše v dopise výkonný ředitel firmy Carsten Spohr. Zároveň dodává, že chce být k zákazníkům upřímný: v krátkém období je podle něj prakticky vyloučeno současné potíže vyřešit.

Lufthansa už nyní plánuje, že jen během léta zruší na tři tisíce letů, a není zdaleka samotná. S různě hlubokými problémy se potýkají také další významné aerolinky.

Většina jejich potíží má stejnou příčinu: nedostatek personálu. Kvůli němu se nejen ruší lety, prodlužuje se také čekání ve frontách na letištích. Je proto nutné připravit se na to, že cestování letadlem na dovolenou bude letos ještě dobrodružnější a otravnější než v minulosti.

Amazon místo letiště

Aerolinky patřily během dvou let pandemie čínské chřipky mezi nejhůře postižené obory. Kvůli zákazům a omezením mezinárodní cestování spadlo v krátké době téměř na nulu, ztráty se počítaly v miliardách eur a letecké společnosti i provozovatelé letišť museli omezit aktivity. A také řešit, co se zaměstnanci, pro něž nebyla práce.

Během pandemie přišlo u aerolinek a letišť o práci (či si dobrovolně našlo jinou) celosvětově na 2,3 milionu lidí. Podobně jako v jiných oborech těžce zasažených restriktivními politikami vlád ovšem teď řeší velký problém: většině z pracovníků se z nového zaměstnání zpět na letiště nechce a profese v letectví nejsou zajímavé ani pro mladé hledající první zaměstnání. A to tím spíš, když není vůbec jasné, jestli další vlna covidu nepřinese opět uzavírky a propouštění.

Největší zásah dostala podle profesních organizací z letectví letiště. Těm nyní chybí personál pro bezpečnostní nebo pasové kontroly, nedostatek je ale také dělníků, kteří zajišťují manipulaci se zavazadly.

Například v Německu podle serveru Euronews většina technického personálu letišť přešla do práce k internetovým obchodům, kde třídí nebo rozvážejí balíky. O práci nouzi nemají, a motivace vracet se do nejistoty je proto minimální. „Je pohodlnější zabalit fén na vlasy nebo počítač do krabice než nakládat padesátikilové kufry do letadla,“ vysvětluje Thomas Richter, šéf německého svazu zaměstnavatelů v pozemním odbavování ABL.

Fronty a stávky

V Evropě nyní prakticky neexistuje letiště, které by dokázalo odbavovat cestující plynule. Tedy lépe řečeno – alespoň stejně plynule jako v dobách před covidem.

Většinou sice odpadlo testování či kontroly bezinfekčnosti zavedené během prvních dvou let pandemie, kvůli nedostatku personálu ale dnes pobyt na letišti znamená jen přesuny mezi nekonečnými frontami u různých přepážek. Přijet na letiště hodinu před odletem? To dnes nemusí stačit.

Ani včasný příchod navíc nemusí znamenat vítězství. K úplně zrušeným letům se přidávají i zpožděné linky. Sázka na rychlý přestup při cestě naplánované na více letů je dnes riskantnější než kdykoli jindy. Jistě, aerolinky v případě letu zmeškaného ne vlastní vinou nabídnou ubytování. To je ale slabá náplast na dny dovolené ztracené na cestách.

Nepříjemnosti ale nezažívají pouze samotní cestující. Na nával práce, který není odpovídajícím způsobem ohodnocený, si stěžují rovněž zaměstnanci aerolinek a letišť. Jelikož jejich volání po zvýšení mezd, které by navíc omezilo dopady vysoké inflace, není vyslyšeno, reagují protesty. A také stávkami.

Například na poslední týden v červnu vyhlásili třídenní stávku zaměstnanci nízkonákladové společnosti Ryanair v Belgii a ve Španělsku. Firma kvůli rebelii části palubního personálu musela zrušit několik desítek letů. Přestože Ryanair tvrdil, že dopady se projevily jen u zlomku (konkrétně dvou procent) letů, i tak jde o tisíce cestujících, kteří přišli o plánovanou dopravu na dovolenou.

Ke vzdoru se odhodlali také pracovníci další nízkonákladové firmy easyJet. Ta už na začátku června musela přerušit provoz na berlínském letišti kvůli stávce tamních zaměstnanců. Tím to ale nekončí a zpozornět by měli hlavně lidé plánující let do Španělska.

Zaměstnanci easyJetu se základnou v Barceloně, Málaze a La Palmě vyhlásili stávku na devět dní na začátku, v polovině a na konci července. Španělští zaměstnanci údajně protestují kvůli pomalému vyjednávání nové kolektivní smlouvy, která by jim měla zajistit stejné pracovní a platové podmínky, jako mají kolegové v Německu nebo ve Francii.

Kvůli stávce pilotů musela v červnu zrušit polovinu letů do belgické metropole i společnost Brussels Airlines. Na spadnutí je protestní absence v práci také u personálu skandinávské SAS, kde stávkou hrozí opět piloti – rovněž kvůli obtížně se rýsující dohodě o zvýšení mezd.

A konečně, ve vzduchu visí i komplikace v Británii. Stávku plánuje také na 700 pracovníků londýnského letiště Heathrow. Konkrétní detaily rebelové zatím nezveřejnili, patrně ale půjde o několik dní mimo práci během letních prázdnin.

Na problémy je ovšem třeba se připravit i mimo Evropu, a to především ve Spojených státech. Tamní aerolinky trápí nedostatek pilotů, který způsobily především dva hlavní faktory. Jednak kvůli covidu klesl zájem o nové pilotní licence, jednak kvůli němu odešla podstatná část pilotů do předčasného důchodu.

Teď ovšem chybějí – celkem by podle odhadů aerolinky jen letos potřebovaly přijmout na dvanáct tisíc pilotů. Jedna z největších amerických aerolinek American Airlines kvůli tomu musela na začátku června „uzemnit“ sto letadel, která neměl kdo obsluhovat, ačkoli naplnit je cestujícími by problém nebyl.

Jak se vyhnout frontám

Letecké společnosti proto nyní začínají vydávat doporučení cestujícím, kde naznačují možnosti, jak se komplikacím a dlouhému čekání na letišti vyhnout. Alespoň některé z rad rozhodně stojí za zvážení dodržet.

Přepravci radí omezit cestování během školních prázdnin. Kdo už – jako třeba Češi s tradiční dovolenkovou sezonou ve dvou měsících letního školního volna – toto pravidlo dodržet nemůže, měl by alespoň zvolit brzké ranní lety. O ty bývá mezi zákazníky obvykle o něco menší zájem, a navíc u nich hrozí menší riziko zrušení nebo zpoždění. Den předem by cestující měli pro jistotu projít zpravodajské servery či weby aerolinek a letišť a ujistit se, že zrovna jejich letu nepřipadl černý Petr v podobě zrušení.

Trochu paradoxně může znít další rada: na letiště přijeďte včas, avšak ne příliš brzy – ideálně dvě hodiny u krátkých a tři hodiny u dlouhých letů. Jak tvrdí zaměstnanci letišť, příliš opatrní cestující, kteří dorazí o čtyři či více hodin dřív, naopak fronty zhoršují. „Přimotají“ se totiž k cestujícím dřívějších linek.

Pro případ, že by odlet kvůli čekání třeba na bezpečnostní kontrolu neklapl, je dobré si schovat jízdenku či jiný doklad, kterým při vymáhání pojistného prokážete, že jste dodrželi pokyn dopravce o včasném příjezdu na letiště.

Kdo nemusí nutně tahat několik kufrů třeba s výbavou pro děti, měl by cestovat co nejvíc nalehko. V praxi to znamená o jednu frontu méně a kabinové zavazadlo také podstatně urychlí případný přestup na další let.

Ani sebelepší příprava na let do zahraničí ale letos nakonec nemusí kvůli napjaté situaci na letištích stačit. Proto ta hlavní rada pro letošní prázdniny zní: pokud je to jen trochu možné, letadlům se úplně vyhněte a cestujte raději autem nebo vlakem.