Epidemie čínské chřipky zavřela na několik týdnů evropské automobilky. Výroba i prodeje nových vozů se od března propadaly o desítky procent. I podle nejoptimističtějších odhadů se letos poptávka po nových autech sníží oproti loňsku o čtvrtinu. 

Poněkud ve stínu těchto alarmujících zpráv ale zůstává jiný doutnající problém, kterému budou už tak oslabené automobilky letos čelit – emisní limity a pokuty hrozící za jejich nesplnění. Nejde přitom o maličkost, ale o sankce v řádu miliard eur. Připravit se na pokuty musí každý výrobce osobních aut, který u 95 procent letos prodaných vozů nedosáhne průměrných emisí 95 gramů CO2 na kilometr. Bude to mimořádně těžký, ne-li nesplnitelný úkol.

V loňském roce podle dat Evropské agentury pro životní prostředí dosahovaly průměrné emise 122 gramů na vůz a kilometr. Aby se vyhnuli pokutám, museli by výrobci do konce roku snížit emise u aut prodaných do EU v průměru o 15 procent na jeden vůz. V případě české Škody Auto nebo Hyundai by podle analýzy České spořitelny musel být pokles dokonce o 16,9, respektive o 17,4 procenta. 

Ztráta, nebo zdražení

Pokuty za nesplnění nových požadavků Evropské komise na objem vypouštěného CO2 mohou vyústit ve vymazání i těch skromných zisků, které se výrobcům letos rýsují. O jaké částky jde? Brusel stanovil sankce na 95 eur za každý gram navíc u každého prodaného auta v daném roce. V součtu za celý evropský automobilový sektor čísla šplhají do miliard eur.

„V případě, že by automobilky prodávaly stejné portfolio modelů (se stejnými emisemi CO2) jako v roce 2019, celková výše hypotetických pokut by dosáhla 25,5 miliardy eur, v přepočtu asi 670 miliard korun,“ počítá analytik České spořitelny Radek Novák. Měřeno loňskými daty, zisky některých výrobců by se vinou sankcí propadly o polovinu i více. „Například Škodu Auto by sankce stály 79 procent provozního zisku, u Hyundai pak 45 procent globálního čistého zisku,“ dodává Novák.

Realita ovšem bude nejspíš ještě horší. Ziskům z loňska se automobilky kvůli propadům výroby, prodejů a tržeb ani nepřiblíží. Ve skutečnosti je tak pokuty mohou dostat dokonce do ztráty.

Výrobci aut se snaží sankcím pochopitelně vyhnout. Zařazují do nabídky nové modely s nižšími emisemi a lákají zákazníky na vozy s alternativním pohonem také slevami. „Někteří výrobci vytvářejí aliance, aby si mohli navzájem započíst své prodané flotily. Příkladem je třeba spojení Fiat Chrysler Automobiles s Teslou,“ konstatuje Radek Novák.

Další variantou, jak neprodělat, je zdražování. Z analýzy vyplývá, že na základě modelového příkladu s využitím loňských dat by v průměru jedno auto zdražilo o 44 tisíc korun. Aby vymazala pokuty, musela by například Škoda Auto podle modelového příkladu vycházejícího z loňských dat přirazit k ceně každého vozu přes 48 tisíc a Hyundai dokonce více než 50 tisíc korun.

Letos bez pokut

Pandemie natolik zamíchala kartami na trhu, že odhadovat skutečné prodeje, a tedy i sankce v letošním roce by bylo čiré věštění z karet. Ve hře je navíc stále varianta, že Evropská komise tváří v tvář škodám, které by pokuty způsobily na už tak koronavirem oslabeném sektoru, přece jen z původních sankcí uhne.

Vyzývají k tomu ostatně i lidé z autoprůmyslu. „Společně s autoprůmyslovými sdruženími zemí V4 apelujeme na Evropskou komisi, ať na základě rychlé analýzy reviduje náběh těchto regulací tak, aby to v popandemické době zbytečně dále nepodvazovalo ekonomické výkony evropského autoprůmyslu,“ tvrdí výkonný ředitel Sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl.

Automobilky podle něj nevolají po tom, aby se ze zelené cesty ustoupilo. Na to už do vývoje elektromobilů investovaly příliš mnoho peněz. „Ústup od zelené mobility by byl trochu nešťastný krok. Otázkou ale zůstává, zda automobilky mají, či nemají platit pokuty za překročení přijatých limitů za letošní rok,“ dodává Petzl. Rozhodnutí by podle něj bylo lepší nechat až po zhodnocení třetího kvartálu a skutečných dopadů čínské chřipky na byznys automotive.

Článek vyšel v tištěném vydání týdeníku Hrot. Předplatit si ho můžete ZDE.

Jan Němec