Planeta Země se opět zelená? Greening zpomaluje globální oteplování

Ze studie publikované v lednovém vydání časopisu Global Ecology and Conservation vyplývá, že takzvaný „global greening“, do češtiny překládaný jako globální ekologizace či ozelenění, je nezpochybnitelným faktem a za posledních 20 let se navíc zrychlilo na více než polovině pevného povrchu Země. A mezi premianty patří například Indie, evropské nížiny či východní Afrika.

Závěry vědců se opírají zejména o naměřená data. V nich jejich tvůrci využívali satelitní data, modelování a pozorování v terénu, aby verifikovali globální ozelenění a zároveň pochopili příčiny i jeho důsledky. Jednou z hlavních metod pro výzkum byl takzvaný globální index listové plochy (LAI), což je ze satelitních pozorování vytvořené měřítko množství listové plochy v poměru k ploše půdy.

Tento index dokonce prokázal, že svět se znovu zelená dokonce už od počátku 80. let 20. století. Dalšími pomocnými metrikami pak byly i meteorologické údaje, přičemž mezi vybrané proměnné patřila teplota vzduchu, srážky, radiace, teplota rosného bodu a povrchová vlhkost půdy.

Bude v budoucnu hořet víc než dnes? Hledání odpovědi není snadné

Středomoří letos opět hoří. Tak jako každý rok. Odpověď na otázku, jestli bude požárů kvůli globálnímu oteplování přibývat, nebo ne, ovšem není ani trochu triviální

Středomoří letos opět hoří. Tak jako každý rok. Odpověď na otázku, jestli bude požárů kvůli globálnímu oteplování přibývat, nebo ne, ovšem není ani trochu triviální

Výzkumný tým se také opírá o závěry studie publikované v roce 2019 v časopise Nature Reviews Earth & Environment, kterou dokonce převzal portál Earth observatory spadající pod americkou NASA. Tato práce hovoří o tom, že fenomén globálního ozelenění má kromě větších zelených ploch v krajině ještě jeden zajímavý důsledek.

„Protože vegetace spotřebovává část oxidu uhličitého zachycujícího teplo, provádí v ten moment také evapotranspiraci, což je jev podobný lidskému pocení,“ píše se na Earth observatory.

Web také cituje spoluautora této starší studie, Jarle Bjerka z Norského ústavu pro výzkum přírody, který hovoří o jistém paradoxu. „Je ironií, že tytéž emise uhlíku, které jsou zodpovědné za škodlivé změny klimatu, zároveň podporují růst rostlin, jenž zase globální oteplování zpomaluje.“

O klimatickou krizi se zajímají i malé děti. Ve školách se o ní mnoho nedozvědí

Klimatická změna je závažný problém, který je třeba řešit. Na tom se podle průzkumu společnosti Behavio z roku 2020 s názvem Češi a ekologie aneb masa se nevzdáme! v současnosti shodují více než tři čtvrtiny české populace. Velká většina Čechů je přesvědčena, že hlavními příčinami klimatické změny jsou činnosti člověka.

Klimatická změna je závažný problém, který je třeba řešit. Na tom se podle průzkumu společnosti Behavio z roku 2020 s názvem Češi a ekologie aneb masa se nevzdáme! v současnosti shodují více než tři čtvrtiny české populace. Velká většina Čechů je přesvědčena, že hlavními příčinami klimatické změny jsou činnosti člověka.