Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.
Klimatičtí alarmisté tvrdí, že emise CO2, které produkuje západní svět průmyslovými i zemědělskými aktivitami, vedou ke globálnímu oteplování a postupné zkáze planety. Recenzovaná studie čínsko-australského týmu vědců však říká opak, oxid uhličitý podle ní naopak výrazně přispívá ke globálnímu ozelenění a dopady globálního oteplování tak snižuje.
Ze studie publikované v lednovém vydání časopisu Global Ecology and Conservation vyplývá, že takzvaný „global greening“, do češtiny překládaný jako globální ekologizace či ozelenění, je nezpochybnitelným faktem a za posledních 20 let se navíc zrychlilo na více než polovině pevného povrchu Země. A mezi premianty patří například Indie, evropské nížiny či východní Afrika.
Závěry vědců se opírají zejména o naměřená data. V nich jejich tvůrci využívali satelitní data, modelování a pozorování v terénu, aby verifikovali globální ozelenění a zároveň pochopili příčiny i jeho důsledky. Jednou z hlavních metod pro výzkum byl takzvaný globální index listové plochy (LAI), což je ze satelitních pozorování vytvořené měřítko množství listové plochy v poměru k ploše půdy.
Tento index dokonce prokázal, že svět se znovu zelená dokonce už od počátku 80. let 20. století. Dalšími pomocnými metrikami pak byly i meteorologické údaje, přičemž mezi vybrané proměnné patřila teplota vzduchu, srážky, radiace, teplota rosného bodu a povrchová vlhkost půdy.
Výzkumný tým se také opírá o závěry studie publikované v roce 2019 v časopise Nature Reviews Earth & Environment, kterou dokonce převzal portál Earth observatory spadající pod americkou NASA. Tato práce hovoří o tom, že fenomén globálního ozelenění má kromě větších zelených ploch v krajině ještě jeden zajímavý důsledek.
„Protože vegetace spotřebovává část oxidu uhličitého zachycujícího teplo, provádí v ten moment také evapotranspiraci, což je jev podobný lidskému pocení,“ píše se na Earth observatory.
Web také cituje spoluautora této starší studie, Jarle Bjerka z Norského ústavu pro výzkum přírody, který hovoří o jistém paradoxu. „Je ironií, že tytéž emise uhlíku, které jsou zodpovědné za škodlivé změny klimatu, zároveň podporují růst rostlin, jenž zase globální oteplování zpomaluje.“
