Z čeho se hroutí boháči? Většina lidí to nechápe

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Vlastnit miliardy, a přesto být nešťastný? To je pro mnoho obyčejných lidí nepředstavitelné. Jak ale prozrazují psychoterapeuti bohatých elit, i miliardáři se hroutí. Nejvíce je přitom trápí izolace, jež přichází ruku v ruce s velkým jměním.

Celý článek
0

Sto milionů Američanů nemá na to mít děti. USA trápí fenomén Alice

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Jsou moc zhýčkání? Přecitlivělí? Příliš pohodlní a nezodpovědní? Důvodů, proč mladé páry často nechtějí děti, by se jistě našlo dost. Pro řadu vyspělých států je tento fenomén takzvaných Dinků velký problém. Ještě větším jsou však lidé, kteří spadají do kategorie Alice. O co jde?

Celý článek
0

Apoštolové zelené energetiky: Když nebude foukat a svítit, najdeme nové technologie

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Zastánci obnovitelných zdrojů věří, že během přechodu na bezuhlíkovou společnost okolo roku 2050 dojde k nalezení nových technologií, které překonají slabinu zdrojů závislých na větru a slunci.

Celý článek
0

Západ si láme hlavu: proč tolik Moskvanů podporuje válku a Putina?

Válka u Rusů obnažila nedůvěru k Západu a nenávist k Severoatlantické alianci, která se datuje od dob Stalina.

Západ si láme hlavu: proč tolik Moskvanů podporuje válku a Putina?
ilustrační foto | Shutterstock.com

Pochmurný obrázek o stavu ruské duše v hlavním městě Ruska, jež životní úrovní značně převyšuje zbytek rozsáhlé země, přinesl dlouholetý korespondent německého týdeníku Der Spiegel Christian Esch, který v Moskvě žije s přestávkami posledních čtrnáct let.

Mohl zmapovat, jak se putinovské Rusko změnilo od doby, kdy jeho autoritářský vůdce začal svou dobyvačnou válku s cílem zničit nezávislou Ukrajinu. Zároveň si stejně jako řada lidí žijících na Západě klade otázku, jak mohou vzdělaní a dobře zajištění Rusové zločinnou válku u svých slovanských sousedů podporovat?

Do Moskvy se vrátil z Berlína po šesti měsících. První změnou bylo, že se Moskva fakticky Evropě vzdálila, protože neexistuje přímé spojení s evropskými městy a letadla musí létat okolo vzdušného prostoru Ukrajiny i jižního Ruska. Přestupovat musel v Turecku a let trval pět hodin. 

Na moskevském Šeremetěvu si jej také prověřili příslušníci tajné služby FSB. Ptali se na jeho názory na speciální vojenskou operaci. S odpovědí, že válka je špatná, kupodivu souhlasili. Po třech hodinách mohl výslechovou místnost opustit a byl vpuštěn do Putinovy říše. Byl požádán, aby nepsal špatně o jejich domovině. 

Nelitujte Ukrajince

V samotné třináctimilionové metropoli není navenek patrné, že režim vede na Ukrajině největší pozemní konflikt v Evropě od porážky Hitlera. Zprofanovaný symbol Z není téměř nikde vidět. Zato státní televize i rozhlas jsou konfliktu plné. Státní propaganda například vysvětluje, proč je nevhodné mít soucit s Ukrajinci. Je to prý podobné jako litovat psy nebo kočky. 

Alexej Venediktov, bývalý šéf nezávislého rádia Echo Moskvy, které v březnu ukončilo činnost kvůli kritice války, vysvětlil, že v Moskvě byly po 24. únoru definitivně zadupány do země zbytky demokracie, která se tu budovala od pádu Sovětského svazu. Vazby mezi opozicí a vládnoucí garniturou byly úplně zpřetrhány. 

Putinův režim vyžaduje přísnou loajalitu a nasazení pro válku. Kdo kritizuje konflikt, je pro vládce Kremlu zrádcem celého Ruska, tvrdí Venediktov, který se s Putinem po roce 2000 několikrát bavil. Novináři ve státních médiích často věří propagandě, že civilní oběti včetně dětí jsou na Ukrajině dílem ukrajinských nacistů, dodal. Sám je často považován za kolaboranta Západu, v lepším případě za neškodného šaška. 

Samotná propaganda jako vysvětlení nenávisti nebo lhostejnosti k Ukrajincům nestačí. Jedenáct milionů ruských rodin má na Ukrajině příbuzné, to znamená, že čtyřicet milionů Rusů má v sousední zemi matku, otce, bratra, sestru nebo vnoučata. Moskvané je ale považují za odpadlíky, kteří chtějí žít lépe než oni sami. Putin jako zrádce navíc vnímá nejen Ukrajince, ale i pobaltské národy, protože se integrovaly do EU a NATO. 

Válka je správná a dobrá

Lidskoprávní aktivistka Marina Litvinovičová pracovala dříve pro Kreml, později jako spolupracovnice Michaila Chodorkovského, Garriho Kasparova, Xenije Sobčakové (v roce 2018 kandidovala na prezidentku). Nejprve vyzývala k protestům proti válce a byla krátce zatčena. Nyní tvrdí, že je třeba, aby odpůrci Putina v Rusku zůstali a snažili se alespoň něco málo v zemi změnit. 

Zajímala se také o to, proč drtivá většina Rusů válku na Ukrajině podporuje. Hovoří o téměř nábožném přesvědčení, že je válka proti Ukrajině správná a dobrá. Většinovou společnost nelze přesvědčit racionálními argumenty. Rusové si myslí, že vše, co dělají, je správné. Že ruští vojáci na Ukrajině vraždí, znásilňují a rabují, berou jen jako západní propagandu. Kopírují tím oficiální linii Kremlu, který začal vykreslovat Volodymyra Zelenského jako pohrobka hitlerovského Německa, kterého je třeba porazit. 

Ruská ekonomická elita závisí na Putinovi, takže čekat od ní kritiku by bylo naivní. Útěk je také rizikový, ruští agenti si vlivné odpůrce najdou i v zahraničí. Ruští oligarchové navíc nemají přístup k západním bankám a často ani k majetku, takže Putin zůstává „garantem“ jejich majetku v Ruské federaci. Nemají zájem, aby padl. V malém měřítku to platí i pro obyčejné Rusy. Konflikt vnímají především jako obranu před agresivním Západem a svého vůdce i nadále podporují.