Ostravské kladivo roste. Tržby Hammeringu pokoří půl miliardy
Patří mezi ty firmy z někdejší průmyslové říše Jana Světlíka, které se na nové byznysové mapě světa chytly náramně. Společnost Vítkovice Hammering i přes letošní virovou krizi poroste.
Oskar Kwarteng-Acheampong | Tomáš Novák týdeník HROT
Do stereotypní knižní představy ostravského stachanovce má manažer s ghanskými kořeny hodně daleko. Zarazí už věk, bylo mu 37 let, když začal šéfovat významné vítkovické fabrice. Letos v létě oslavil čtyřicátiny. Přidejte slušivé světle modré sáčko, vzorně sladěný barevný kapesníček s kravatou a košilí a celkově exotický vzhled. Oskar Kwarteng-Acheampong je ale přesnou ukázkou toho, jak předsudky klamou. Šéf společnosti Vítkovice Hammering ze skupiny Witkowitz je Ostravan jako poleno, což vám dojde hned po prvních větách prvotřídní ostravštiny, a těžký průmysl má v krvi. Maminka je Ostravanka, otec je ghanský chemik žijící v Německu, který v Praze studoval Vysokou školu chemicko-technologickou.
Do vítkovické průmyslové skupiny Jana Světlíka nastoupil už ve 24 letech hned do studiích na Vysoké škole báňské v Ostravě. V rámci rozsáhlé skupiny si vyzkoušel snad úplně všechno – pracoval jako technolog, metalurg, prošel dnes kolabující skupinou Vítkovice Heavy Machinery i mateřskou Vítkovice, a. s. Zkusil si práci investičního i projektového manažera. Po vzniku společnosti Vítkovice Hammering zamířil do jejího vedení do různých technicko-ekonomických pozic. Od roku 2017 firmu vede jako generální ředitel. Navzdory neklidným časům se mu daří ostravské „kladivo“ přivést k novým zakázkám i rostoucím tržbám.
V čem je pozice Hammeringu jiná než krachující skupiny Vítkovice Heavy Machinery, kterou jste si také prošel? Vaše firma hezky roste, je zisková, zatímco velké vítkovické strojírenství to nejspíše nepřežije.
Důležité byly roky 2015 a 2016. To byl přelom, kdy se každý huťař, strojař, metalurg a ocelář v Evropě musel rozhodnout, kam dál. Tady se ocelařina dělala prakticky stovky let, měla tu obrovskou tradici. Těžká strojařina, velké celky. Pak ale přišel čas, kdy se východoasijské země začaly od Evropy učit. Začaly to dělat levněji a ve větším množství. A tradiční evropské firmy se musely rozhodnout, jak reagovat. Během roku, dvou, pěti s tím nemůžete hnout. Vítkovice, ArcelorMittal, to všechno jsou takoví dinosauři. Udělat odbočku pro ně nebylo tak snadné jako pro menší firmy, kterou je právě třeba Hammering. Vždyť máme jen asi 150 lidí.
Celý článek je dostupný předplatitelům týdeníku Hrot