Po rekordním nárůstu je objem majetku v podílových fondech 1,287 bilionu
Vygenerováno AI
Největší oživení trhu s podílovými fondy od covidové krize. Pololetní nárůst překročil 90 miliard
V posledních měsících se domácí investoři opět vracejí k podílovým fondům, do kterých vložili rekordní objem peněz. Nárůst majetku o 93 miliardy korun je nejvyšší od začátku covidové pandemie a potvrzuje rostoucí důvěru v dlouhodobé investice.
ČTK
Objem majetku, který mají Češi uložený v podílových fondech, v letošním prvním pololetí vzrostl o devadesát tři miliardy korun na 1,287 bilionu korun (1,287 bilionu korun je přibližně 52,56 miliardy eur). Největší nárůst zaznamenaly akciové, dluhopisové a smíšené fondy. Fyzické osoby držely devadesát procent objemu majetku fondů, desetinu měly právnické osoby, což jsou například obchodní společnosti, spolky či různé organizace. ČTK to dnes sdělila Asociace pro kapitálový trh (AKAT).
„Majetek ve fondech kolektivního investování narostl za poslední tři měsíce o padesát osm miliard korun (přibližně 2,37 miliardy euro). I druhý kvartál letošního roku tak potvrdil velkou popularitu investování prostřednictvím investičních fondů,“ řekla výkonná ředitelka asociace Jana Brodani.
Analytik Investiky Vít Hradil uvedl, že ekonomická situace se konečně zdánlivě uklidňuje. „Toho si všímají i domácnosti, jejichž ekonomická nálada se dostala nejvýše od podzimu roku 2021. Opadly tedy jejich obavy o vlastní finanční budoucnost a s ní i nutnost udržovat hotovostní rezervy, čímž se uvolnily peníze na investice,“ dodal.
Největší nárůst majetku zaznamenaly ve druhém kvartálu fondy akciové, a to o dvacet tři miliardy korun (přibližně 940 milionů euro), následovány fondy smíšenými s nárůstem patnáct miliard korun (přibližně 612 milionů euro) a fondy dluhopisovými, které narostly o jedenáct miliard korun (přibližně 449 milionů euro). Rostly i všechny zbylé kategorie fondů, a to konkrétně fondy nemovitostní s nárůstem o osm miliard korun (přibližně 327 milionů euro), fondy peněžního trhu s nárůstem o čtyři sta milionů korun (přibližně 16 milionů euro) a fondy strukturované s nárůstem šedesát jedna milionů korun (přibližně 2,5 milionu euro).
„Největší přítok peněz do akciových fondů je zajímavý signál o chování českých investorů,“ řekl ČTK analytik OVB Allfinanz Vojtěch Šmajer. Češi se podle něj nezalekli rozkolísaného trhu a naopak tento propad využili k investování volných peněz. Uvědomují si, že biliony korun uložené na běžných a spořicích účtech jim dostatečné výnosy nepřinesou, podotkl. Výhodou dlouhodobých investic do podílových fondů je osvobození výnosu od daně při dodržení časového testu, uvedl. Pokud investor drží cenné papíry déle než tři roky, je zisk z jejich prodeje od daně z příjmů osvobozen. U depozitních produktů je patnáctiprocentní srážková daň, připomněl.
Nejvíce majetku měly koncem června fondy dluhopisové se čtyřmi sty sedmdesáti třemi miliardami korun (přibližně 19,24 miliardy euro). Ve smíšených fondech bylo třista padesát devět miliard korun (přibližně 14,69 miliardy euro), v akciových fondech třista miliard korun (přibližně 12,25 miliardy euro) a v realitních fondech sto patnáct miliard korun (přibližně 4,72 miliardy euro).
Průměrný český investor do podílových fondů v prvním pololetí letošního roku podle nové metodiky Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select prodělal jedno celé dvě desetiny procenta. Za rok 2024 činilo zhodnocení fondů devět procent, o rok dříve dvanáct procent. V prvním čtvrtletí letošního roku měl průměrný český investor v podílových fondech ztrátu tři celé patnáct setin procenta, ve druhém vydělal jednu celou dvacet třetinu procenta.
„Druhé čtvrtletí letošního roku ukázalo silnou odolnost kapitálových trhů. Po šoku z tarifní politiky prezidenta USA Donalda Trumpa a propadu trhů na začátku dubna se trhy rychle vzpamatovaly a na další zprávy ohledně cel během čtvrtletí již skoro nereagovaly. I přes překotný geopolitický a ekonomický vývoj zatím rok 2025 vypadá pro investory velmi dobře,“ upozornil předseda AKAT Jaromír Sladkovský.
Mezi pětici největších zprostředkovatelů domácích a zahraničních fondů kolektivního investování patřily Česká spořitelna s třista padesáti jednou miliardou korun (přibližně 14,02 miliardy euro), ČSOB s dvěma sty devadesáti pěti miliardami korun (přibližně 12,48 miliardy euro), Komerční banka se sto čtyřiceti pěti miliardami korun (přibližně 5,95 miliardy euro), Conseq Investment Management se sto šestnácti miliardami korun (přibližně 4,50 miliardy euro) a Moneta se šedesáti pěti miliardami korun (přibližně 2,66 miliardy euro).
