Letošní Nobelovu cenu za mír získala jedenapadesátiletá Narges Mohammadíová, íránská bojovnice za lidská práva a viceprezidentka Centra obránců lidských práv, které se už přes dvě desetiletí zasazuje za práva žen, politických vězňů a menšin. Íránský teokratický režim Mohammadíovou dlouhodobě pronásleduje, podstatnou část svého dospělého života proto strávila za mřížemi – zřejmě nejdelší pobyt ve vězení absolvovala mezi květnem 2015 a říjnem 2020.
Norský Nobelův výbor, tedy pětičlenný orgán volený norským parlamentem, udělil Mohammadíové cenu za „její boj proti útlaku žen v Íránu a za její boj za lidská práva a svobodu pro všechny“. Předsedkyně výboru Berit Reiss-Andersenová ve svém prohlášení dodala, že Mohammadíové přinesly její zásadové osobní postoje obrovské osobní strádání: „Celkem ji režim zatkl třináctkrát, pětkrát ji odsoudil a dohromady jí vyměřil 31 let vězení a 154 ran bičem.“ V současné době si podle organizace Front Line Defenders odpykává v teheránské věznici Evín několik trestů v celkové délce zhruba dvanáct let.
V minulých dnech udělily Královská švédská akademie věd, Institut Karolinska a Švédská akademie Nobelovy ceny za fyziku, chemii a za fyziologii a lékařství.
Miliony životů
V pondělí dostali Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství Katalin Karikóová (Maďarsko/USA) a Drew Weissman (USA) z Pensylvánské univerzity. Důvodem pro jejich ocenění byl podle švédského Institutu Karolinska zakladatelský výzkum modifikací nukleosidových bází, který předloni umožnil – rychle, a hlavně v dostatečném množství – vyrobit moderní mRNA vakcíny proti covidu-19. Jejich práce tak nepřímo vedla k záchraně milionů lidských životů.
Attosekundová fyzika
V úterý následovala Nobelova cena za fyziku, kterou získali tři vědci – Pierre Agostini (Francie), působící na Státní univerzitě v Ohiu, Ferenc Krausz (Maďarsko), jenž je ředitelem německého Institutu Maxe Plancka pro kvantovou optiku, a Anne L’Huillierová (Francie) z univerzity ve švédském Lundu. Díky nim je možné studovat vnitřek atomu pomocí extrémně krátkých attosekundových (tj. v řádu triliontin, tedy 1 × 10⁻¹⁸, sekundy) světelných pulzů, které lze dle Královské švédské akademie věd využít „k měření rychlých procesů, při nichž se elektrony pohybují nebo předávají energii“.
Kvantové tečky
Ve středu pak Královská švédská akademie věd oznámila jména laureátů Nobelovy ceny za chemii, ovšem učinila tak s kuriózní zápletkou. Jména unikla ještě před jejich definitivním odsouhlasením, nicméně konečný výběr se od toho předběžného nijak nelišil. Nobelovu cenu každopádně obdrželi Moungi G. Bawendi (Tunisko/Francie) z Massachusetts Institute of Technology, emeritní profesor Kolumbijské univerzity Louis E. Brus (USA) a Alexej I. Jekimov (Rusko) ze společnosti Nanocrystals Technology. Ocenění dostali za objev a výzkum takzvaných kvantových teček, tedy nanokrystalů tak malých, že jim jejich nepatrná velikost propůjčuje díky kvantovým jevům unikátní vlastnosti. Praktické využití mají třeba v medicíně či při výrobě obrazovek a displejů.
Divadelní hry v „nynorsk“
Ve čtvrtek se udílela Nobelova cena za literaturu, kterou získal norský (píše menšinovou jazykovou variantou norštiny nynorsk) spisovatel a dramatik Jon Fosse. Švédskou akademii zaujal „svými inovativními hrami a prózou, v nichž dává slovo nevyslovenému“. Fosse je autorem více než čtyřiceti knih a dvaceti divadelních her. Po Henriku Ibsenovi je v zahraničí nejhranějším norským dramatikem. „Jsem ohromený, ale i trochu vylekaný. Vnímám to jako ocenění pro literaturu, kde jde především o literaturu samou a o nic jiného,“ okomentoval svůj úspěch Fosse.
Nobelovu cenu za ekonomii udělí Švédská národní banka v pondělí.
