Nizozemsko musí snížit své emise, aby splnilo předpisy EU o ochraně přírody. Skoro polovinu dusíkatých plynů produkuje v zemi právě zemědělský průmysl, především hnůj. V médiích se ale také velmi intenzivně psalo o tom, že velkým původcem těchto plynů mají být i krávy a jejich nadýmání. V roce 2022 se hovořilo o tom, že nizozemští farmáři budou muset kvůli nařízení vybít asi třetinu skotu a zavřít 2000 až 3000 farem.

Nizozemská vláda nicméně v pátek potvrdila, že posune termín snížení emisí dusíku na polovinu z roku 2030 na rok 2035, čímž se vzepřela nedávnému soudnímu příkazu a ohrozila své ekologické závazky (psali jsme zde). Tento krok, za nímž stojí ministryně zemědělství Femke Wiersmaová z Hnutí občanů a zemědělců (BBB), má dát zemědělcům více času na přizpůsobení, ale místo toho by také mohl prohloubit dlouholetý spor o to, jak snížit znečištění z intenzivního chovu hospodářských zvířat.

Do věci se podle serveru Politico možná vloží i Brusel, protože odklad hrozí porušením směrnice EU o stanovištích, která členským státům ukládá povinnost zabránit zhoršování stavu chráněných ekosystémů a obnovit je „v krátké době“.

Země patří k nejhorším v EU pokud jde o znečištění dusíkem na hektar, které je zhruba čtyřikrát vyšší než evropský průměr, což je mnohem více, než je zdejší krajina a chráněná stanoviště schopna podle expertů absorbovat.

Několik vlád po sobě se snažilo sladit environmentální závazky s odporem zemědělců, což byl konflikt, který pomohl svrhnout poslední koalici a podpořil vzestup BBB, která se v roce 2023 stala největší stranou v nizozemském Senátu a loni vstoupila do národní koaliční vlády.

Nový plán zahrnuje „startovací balíček“ v hodnotě 2,2 miliardy eur, který má zemědělce v blízkosti zranitelných přírodních lokalit povzbudit ke snížení velikosti, přemístění nebo investicím do čistších technologií. Balíček zahrnuje dobrovolné odkupy pro chovatele hospodářských zvířat, včetně 750 milionů eur pro ty, kteří se rozhodnou ukončit činnost, a 627 milionů eur pro producenty mléka, kteří se rozhodnou omezit výrobu. Dalších 100 milionů eur je vyčleněno na obnovu přírody.

Vláda také připravuje revizi regulace dusíku. Až dosud byla nizozemská politika založena na tom, kolik znečištění dusíkem se usazuje v chráněných oblastech – tzv. kritická hodnota depozice (KDW). Plán Wiersmaové signalizuje odklon od tohoto systému směrem ke stanovení emisních limitů přímo u zdroje, na jednotlivých farmách a v továrnách. Způsob výpočtu těchto limitů zůstává nejasný.

„Tento plán nabízí perspektivu pro zemědělce a prostor pro inovace, zatímco budeme pokračovat v práci na obnově přírody,“ řekla Wiersmaová novinářům před přijetím plánu. Evropská komise se zatím zdržela vyjádření, zda je nizozemský odklad v souladu s právem EU, ačkoli úředníci z odboru životního prostředí opakovaně zdůraznili, že směrnice o stanovištích ponechává jen malý prostor pro odložení požadovaných opatření.

„Nizozemsko musí zavést a provádět účinná opatření ke snížení dusičnanů a znečištění dusíkem, aby splnilo požadavky EU týkající se přírody a kvality vody,“ uvedl pro Politico mluvčí Komise Maciej Berestecki. „Je na nizozemských orgánech, aby rozhodly o účinných opatřeních k zajištění souladu a dosažení dohodnutých cílů.“

Očekává se, že právníci Komise nizozemský plán přezkoumají, jakékoli nedodržení práva EU by nakonec mohlo vyvolat řízení o porušení práva ze strany Bruselu.