Atraktivita ruské severní námořní cesty roste. Směřuje přes ni stále více ropy a plynu do Číny

Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.

Námořní cestu arktickými oblastmi využívá pro přepravu ropy a dalších komodit stále více tankerů a lodí, které vyplouvají z ruských přístavů do čínských.

Celý článek
0

V sobotu Česko zasáhne spalující vedro. Víte, jak vysoké teploty ovlivňují léky a jejich užívání?

Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?

Velmi vysoké teploty neškodí jen lidskému tělu a zvířatům, ale také potravinám a lékům. Jak se však horka projeví na účincích léčivých přípravků a jejich vlivu na naše zdraví?

Celý článek
0

Komentář: Digitální blamáž roku. Portál stavebníka je nedodělek, jaký Česko ještě nezažilo

Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.

Zaměstnanci stavebních úřadů si zčásti rvou vlasy, zčásti se rozčilují a hrozí stávkou, jejich nadřízení píšou naléhavé výzvy ministru pro místní rozvoj Ivanu Bartošovi, shrnuje Pavel Páral.

Celý článek
0

Německu hrozí ztráta prosperity. Nebudou pracující

Institut pro německou ekonomiku varuje před scénářem, podle něhož do roku 2035 opustí pracovní trh silné poválečné ročníky a bude chybět až pět milionů lidí. Německé ekonomice hrozí ztráta stovek miliard eur.

Německu hrozí ztráta prosperity. Nebudou pracující
ilustrační foto | Shutterstock.com

Německo se potácí nad demografickou propastí a zvyšuje se riziko, že za několik let ztratí status země, kde se dobře žije a je považována za prosperující stát s vysokou životní úrovní. Vyplývá to z nové studie Institutu německé ekonomiky (IW), který má sídlo v Kolíně nad Rýnem. 

Experti představili tři scénáře vývoje pro německou ekonomiku do roku 2035. Z toho pesimistického vyplývá, že se výrazně zhorší investiční atmosféra, peníze do inovací budou váznout, a navíc pracovní trh začnou opouštět silné ročníky, které se rodily dvě dekády po druhé světové válce.

Před tímto negativním vývojem varoval šéf institutu Michael Hüther. Z německého pracovního trhu může během let 2025 až 2035 zmizet až pět milionů kvalifikované pracovní síly. To by znamenalo zásadní ránu pro prosperitu země. Celkovou škodu odhadují němečtí ekonomové na 326 miliard eur.

Rodiče i migranti 

„Politici musí ihned začít jednat. Firmám už nyní chybí mnoho pracovníků. Pokud by se rozšiřovala kapacita školek a škol, může mnoho rodičů pracovat na plný úvazek místo částečného. I přistěhovalci mohou pomoci a částečně nahradit kvalifikované pracovníky,“ zdůraznil Hüther. Dalším nezbytným krokem je důraz na celoživotní vzdělávání, aby se dlouhodobě udrželi na trhu práce i starší zaměstnanci.

Nová vláda, o které jedná SPD, Zelení a FDP, musí reagovat na stále menší počet ekonomicky aktivní populace, dodal Hüther. Pokud se s nepříznivým trendem nebude nic dělat, bude to znamenat pro všechny Němce ztrátu prosperity. 

Při pokračování současného trendu se nedostatek pracovní síly projeví už v roce 2025 a bude se výrazněji zpomalovat hospodářský růst. Průměrný příjem by se až do roku 2035 zvyšoval jen o procento ročně.

Pokud se politickými opatřeními podaří bojovat s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků na trhu práce, mobilizovat více kapitálu a realizovat silnější technický pokrok, mohl by naopak příjem na hlavu růst až o 1,4 procenta ročně. V roce 2035 by lidé v Německu měli k dispozici v průměru o tři tisíce eur ročně více.

Možný je ale také opačný vývoj. Zhoršení investičního klimatu by naopak vedlo ke znatelné ztrátě prosperity. Příjem na hlavu by se pak do roku 2035 mohl snížit o čtyři tisíce eur. 

Firmy hlásí: Nemáme lidi

Už nyní má většina firem v Německu problém sehnat dostatek vhodných kandidátů na kvalifikované pozice. Nadace Bertelsmann Stiftung provedla v říjnu průzkum mezi sedmi a půl tisíci německých manažerů velkých firem. Dvě třetiny z nich hlásí nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Ještě na konci roku 2020 počítalo s personální krizí 54 procent dotázaných manažerů. 

Kvalifikovaná pracovní síla výrazně chybí v sektoru ošetřovatelství a zdravotnictví. Prezident německé lékařské komory Klaus Reinhardt dokonce varoval před personálním kolapsem ve zdravotnictví. Velké problémy s nedostatkem lidí hlásí také maloobchod. 

Alexander Burstedde z IW zdůraznil, že nedostatek lidí začíná být pro německou ekonomiku zásadním a strukturálním problémem. Kromě výše zmíněných sektorů chybějí také řemeslníci a technické profese. V září podle IW chybělo v německé ekonomice 390 tisíc kvalifikovaných zaměstnanců. Ředitel německého úřadu práce Detlef Scheele už v létě prohlásil, že země musí každý rok přijmout cíleně 400 tisíc imigrantů, aby se kompenzoval nedostatek kvalifikované síly. Na zahraniční pracovníky přitom spoléhá při nedostatku lidí jen šestnáct procent německých firem.