Praze chybí 85 tisíc bytů. Ceny ale nejsou přepálené, dál porostou, říkají developeři

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Poptávka po nových bytech v Praze prudce vzrostla. Prodalo se jich téměř dvaapůlkrát více než před rokem, nabídka ovšem klesla. A ceny budou dál růst. Však jen za posledních 10 let vyskočily o 150 procent.

Celý článek
0

TikTok v USA asi fakt zakážou. Skončil nám život, šílí influenceři

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Američtí uživatelé TikToku se šikují poté, co zákaz sociální sítě přijala i druhá komora Kongresu. Podle influencerů je zákon diskriminační a ničí jim podnikání. Pravděpodobně na něj zareagují smrští soudních žalob.

Celý článek
0

Co chybí umělé inteligenci k převzetí vlády nad světem? Dostatek elektřiny

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Umělá inteligence polyká obrovská množství vzácné energie a ještě vzácnější vody. Úzkým hrdlem výzkumu jsou datová centra.

Celý článek
0

Německo piluje krizový plán pro plyn. Zahrnuje i znárodňování

Úřady v Německu finišují plán pro případ, že Moskva utne dodávky energií do Evropy. Přednostní přístup k zásobám plynu by mohly mít firmy namísto domácností.

Německo piluje krizový plán pro plyn. Zahrnuje i znárodňování
ilustrační foto | Shutterstock.com

Navenek se němečtí politici tvrdě brání utnutí dodávek ruského zemního plynu a ropy do Evropské unie, v kuloárech se ale zároveň přesně na tento scénář připravují. Ne kvůli tomu, že by se snad chystali změnit odmítavý postoj k embargu, k čemuž je tlačí především velké průmyslové firmy. 

Krizový plán má podle agentury Reuters připravit největší evropskou ekonomiku na případnou stopku přísunu energetických surovin ze strany Moskvy.

Zároveň pokračují snahy o to, aby se Německo závislosti na surovinách z Východu co nejdříve zbavilo. Loni představovaly dovozy plynu z Ruska 55 procent z celkových dodávek, do poloviny roku 2024 by ovšem měly klesnout na nulu.

Krizový plán pro Německo bez ruského plynu a ropy vzniká už několik týdnů, teprve nyní se ovšem dolaďují detaily. „Měkčí“ opatření podle nejmenovaných zdrojů z německého ministerstva průmyslu počítají například s poskytováním půjček a záruk na podporu energetických firem, které jim mají pomoci vyrovnat se s rostoucími cenami.

Na starosti by tyto programy měla mít německá státní rozvojová banka KfW – nejvíce ohroženým firmám by poskytovala úvěrové linky. Není to úplná novinka: KfW pomohla už letos na začátku roku německé energetické společnosti Uniper, plynárenské divizi EnBW a provozovateli uhelných elektráren Leag, a to právě kvůli volatilitě na energetických trzích.

Znárodnění ve jménu plynu

Berlín zároveň minulý měsíc schválil změny legislativy, které mají vládě umožnit dočasné znárodnění některých klíčových firem. Právě v těchto dnech finišují přípravy praktických kroků, jak to provést.

Nejčastěji se v této souvislosti hovoří o převzetí kontroly nad rafinerií PCK, provozovanou ruskou státní společností Rosněfť. Právě na ni připadá drtivá většina zbývajícího dovozu ruské ropy do Německa a v případě moskevského embarga jí hrozí největší problémy.

Možné převzetí podílů ze strany státu ovšem připadá podle zdrojů Reuters v úvahu také u dalších společností. Jejich seznam zatím není hotový; jasněji je pouze v tom, jak by takový krok mohl vypadat. 

Agentura se odvolává na případ z roku 2018, kdy banka KfW koupila dvacetiprocentní podíl provozovatele energetické sítě 50Hertz. Tehdy byl důvod nicméně jiný: finanční ústav tím chtěl odrazit nabídku čínského investora State Grid.

Kromě toho krizový plán také řeší, jak by se měly rozdělovat zásoby surovin v případě, že vyschnou ropovody a plynovody. Také z něj je evidentní, že největší tlak na vládu v Berlíně vytvářejí „kapitáni“ průmyslu. Dosud se počítalo s tím, že v případě ruské stopky dostanou v přídělech přednost domácnosti. Aktuálně německé úřady údajně pracují se scénářem, kdy by naopak nejprve odpojily domácnosti právě ve prospěch průmyslu.